Konvička o požadavku aktivistů pro genderově neutrální češtinu: Bojují za svá práva nebo za kontrolu nad myšlením?

Nebinární lidé, kteří se neidentifikují ani jako žena, ani jako muž, pociťují nespokojenost s tím, že při vyjadřování v češtině je vždy třeba využívat určitý gramatický rod. Proto věří, že vytvoření rodově neutrálního standartu v jazyce by mnoha lidem ulehčilo život. Aktivista Martin Konvička se ale obává, že tento posun nic dobrého nepřinese.

O problému tzv. nebinární češtiny hovořil v rozhovoru pro PrideMAG 23letý student jazyků Ade. Podle něho takový jazyk ještě de facto neexistuje, ale je to v podstatě to, s čím nebinární lidé jako on zatím přišli a vyhovuje jim to.

„Byl bych rád, kdyby se v češtině podařilo vytvořit rodově neutrální standard. Mnoha lidem by to zmenšilo míru stresu během dospívání, když zjišťují, kdo jsou, a některým i po zbytek života. Teď máme dva rody. Prakticky v každé větě musíš tomu, s kým mluvíš, vyjádřit, kdo jsi. Všude tam, kde využíváme gramatický rod. V minulém čase, v podmiňovacím způsobu, přídavných jménech, zájmenech, podstatných jménech,“ upozornil Ade.

Nespokojenost s vyjadřováním v mužském rodě začal sám pociťovat již ve třinácti letech, a od té doby jej toto nepohodlí stále doprovází. „Když se vyjadřuji mužským rodem, je to přetvařování. Implikuje to, že jsem muž, což není pravda,“ zdůrazňuje student.

Uvědomuje si však, že téma nebinární češtiny se probírá hlavně v trans a queer kruzích, zatímco v široké veřejnosti se o tom obecně mluví spíše jako o cíleném ničení jazyka. Je ale přesvědčen, že je přirozené, že se lidé snaží používají jazyk tak, aby vyjadřoval realitu. Navíc podle něj různé formy zásahů do jazyka existovaly vždycky. Aktuálně se v nebinární češtině praktikují různá řešení.

„Někteří nebinární lidé mluví rodem, který jim byl přiřazen na základě anatomie, některým vyhovuje opačný, někteří rody střídají, někdo používá střední rod. Dá se používat množné číslo, což je inspirované angličtinou, ale to nefunguje ve všech osobách. Taky máme možnost pozměňovat věty tak, aby v nich rod nebyl, s čímž mám dlouholeté zkušenosti. Ale omezuje to, co se dá vyjádřit. Poslední varianta je vytvořit nějakou novou alternativu. Třeba mě vyhovuje v soukromém životě používat novotvary s koncovou -e („one byle“ místo „on byl“). Nebo mít jazyk úplně bez rodu. Jako finština, čínština, maďarština a mnohé další,“ uvedl Ade.

Cílem aktivistů není však podle něj vnucovat povědomí o nebinární češtině veřejnosti. TI, kterých se to týká, jsou zatím spokojeni, že tímto jazykem mohou mluvit alespoň mezi sebou. „Ale pokud by se o to začaly zajímat jazykové autority, bylo by hezké, kdyby o tom jednaly i s nebinárními lidmi. Protože my jsme ti, kterých se to nejvíc týká,“ uzavřel Ade.

Názor Konvičky na celou věc

Politický aktivista Martin Konvička ale vnímá tuto snahu o jazykové změny jako docela problematický požadavek.

„Seznamte se - „Ade“ je nebinární, proto by hned chtěl měnit pravidla češtiny. Což je problém se všelijakými „Pride“ zblblý v kostce,“ uvedl na svém Facebooku.

Dodal, že rozumí všem výtkám genderových aktivistů, když upozorňují na společenské nerovnosti, ale pokud jde o zásah do jazyka, který vyhovuje většině společnosti, tak se mu zdá, že to vypovídá spíše o zlém úmyslu.

„Jsem fakt ten poslední, kdo by někomu kecal do toho, s kým a jak randí, nebo nerandí, nebo (ne)provozuje intimní život. I argumenty pro partnerství/sňatky bych chápal, už kvůli tolikrát zdůrazňovaným právům okolo pošty, soudních pří nebo dědictví. Jenže, jakmile bude čím dál tím menší procento zblblíků chtít mluvit do tak zásadních věcí, jako je JAZYK… jehož význam si neuvědomujeme, ale přes který lze kontrolovat myšlení… je zle,“ domnívá se politický aktivista Martin Konvička.