Cvičení v Česku se zúčastní i američtí vojáci. Od 31. srpna do 19. září bude v ČR například strategický bombardér B-52 nebo bezpilotní letoun MQ-9 Reaper. České letectvo zapojí Gripeny nebo bojové vrtulník Mi-24. Němečtí vojáci se zúčastní s Eurofighterami či Tornady. Pro ČTK o cvičení promluvil Tomáš Maruščák z tiskového oddělení Generálního štábu Armády ČR.
„Ample Strike. Jedno z největších mezinárodních cvičení na našem území. V září budeme ladit spolupráci na zemi a ve vzduchu. Naši stíhači se procvičí v tankování za letu. A pro naše alianční kolegy zabezpečíme kompletní logistiku,“ uvádí česká armáda na Twitteru.
Ample Strike. Jedno z největších mezinárodních cvičení na našem území. V září budeme ladit spolupráci na zemi a ve vzduchu. Naši stíhači se procvičí v tankování za letu. A pro naše alianční kolegy zabezpečíme kompletní logistiku.
— Armáda ČR (@ArmadaTweetuje) July 31, 2020
🇨🇿 🇪🇪 🇱🇹 🇭🇺 🇩🇪 🇸🇰 🇺🇸 #JsmeArmada #WeAreNATO pic.twitter.com/dPxQKQEZ7N
Ačkoliv je cvičení naplánováno na dobu od 31. srpna do 19. září, nejintenzivnější výcvik proběhne ve dnech od 7. do 18. září. Do Česka dorazí vojáci šesti armád NATO – Estonsko, Litva, Maďarsko, Německo, Slovensko a USA. Z české strany se zúčastní asi 500 vojáků.
Vojáci se při cvičení zaměří na sladění činnosti předsunutých leteckých návodčích s osádkami letounů i vrtulníků a veliteli pozemních jednotek v mnohonárodním prostředí. Letečtí návodčí patří mezi elitní vojáky, kteří často působí v utajení za nepřátelskými liniemi. Následně na cíl navádějí piloty.
„Nedílnou součástí cvičení je také prověření schopností hostitelské země poskytnout podporu zahraničním jednotkám, takzvaný Host Nation Suppor,“ uvedl Maruščák a dodal, že piloti letounů Jas-39 Gripen si procvičí i doplňování paliva za letu.
Do cvičení budou zapojeny výcvikový prostor Boletice, letiště Bechyně, 22. základna vrtulníkového letectva Sedlec, Vícenice u Náměště nad Oslavou, 21. základna taktického letectva Čáslav, Správa letiště Pardubice a 26. pluk velení, řízení a průzkumu Stará Boleslav.
Z techniky budou využity české vrtulníky Mi-24 a Mi-171Š, letouny Jas-39 Gripen a L-159 Alca, německé letouny Eurofighter, Tornado, Learjet a PC-9B, slovenské vrtulníky Mi-17. Spojené státy by měly zapojit strategický bombardér B-52, letouny zajišťující doplňování paliva ve vzduchu KC-135 a bezpilotní letoun MQ-9 Reaper.
Superdrahá neprovozuschopná technika
Dříve jsme informovali, že Ministerstvo obrany v letech 2016 až 2018 investovalo do nové techniky české armády 2,8 miliardy korun, dalších 1,3 miliardy stály opravy, údržba a náhradní díly. Jak ve své tiskové zprávě uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ), ani přes tyto investice nebyla velká část obrněné techniky provozuschopná. Úřad přitom poukazuje i na další problémy.
Jak NKÚ uvádí na své webové stránce, problémem je podle kontrolorů i závislost na dodavatelích a prodražování oprav a údržby obrněné techniky.
„Při nákupech obrněné techniky se MO nezabývalo náklady na celý životní cyklus obrněné techniky, i když mu to ukládají usnesení vlády už od roku 2011. To, že ministerstvo náklady na údržbu a opravy neřeší v době nákupu, vede k tomu, že se stává závislým na dodavateli servisní podpory a náhradních dílů a provoz obrněné techniky se prodražuje. Výdaje na servisní podporu a nákup náhradních dílů vzrostly ze 194 milionů korun v roce 2016 na téměř 780 milionů korun v roce 2018,“ stojí v tiskové zprávě Nejvyššího kontrolního úřadu.
Podle úřadu se problémy s dodávkou náhradních dílů a servisem projevily například u bojových vozidel pěchoty, obrněných transportérů nebo modernizovaných tanků. Ve výsledku tato technika nebyla ve velké míře provozuschopná. „V kontrolovaných letech bylo provozuschopných méně než 43 % tanků. Jeden z vyprošťovacích tanků nebyl schopen provozu dokonce 3,5 roku, což je téměř pětina jeho životnosti,“ upozornil Nejvyšší kontrolní úřad.
Úspory by podle úřadu přineslo, pokud by se na opravách a údržbě obrněné techniky podílela ve větší míře sama armáda. Ta na to však nemá dostatek kapacit, a proto většinu servisních služeb zajišťují externí dodavatelé. NKÚ také zmínil, že v zahraničí je trend právě opačný, panuje snaha o využití externích služeb pouze u specializovaných zařízení.
