U příležitosti 75 let od chvíle, kdy byla na japonské město Hirošima svržena atomová bomba, se Miloš Zeman rozhodl, že zašle starostovi daného města dopis, v němž vyjádří svou hlubokou soustrast nad ztrátou životů nevinných lidí a tuto tragédii připomene.
„Vážený pane starosto, dne 6. srpna 2020 si celý svět připomene hrůznou událost, která před 75 lety v Hirošimě předčasně ukončila statisíce nevinných životů. Událost, na kterou nelze zapomenout. Událost, která změnila svět. Pondělí 6. srpna 1945 byl den jako každý jiný. Skončil však tragicky a navždy se zapsal do světových dějin,“ píše v úvodu Zeman.
„Slova však nemohou vyjádřit utrpení, které museli prožít lidé v tento den, ani smutek, který do dnešního dne zůstává uvnitř pozůstalých a uvnitř nás všech. Je na nás, abychom se z této a podobných událostí poučili a zamysleli se nad budoucností – společnou budoucností celého lidstva a uvědomili si význam a hodnotu lidského života. Přál bych si, abychom žili ve světě bez válek a jaderných zbraní. Bohužel dnešní svět je jiný,“ podotýká Zeman.
Následně zdůraznil, že nesmíme dopustit, aby se události 6. srpna 1945 opakovaly. Prezident ČR si totiž stojí za tím, že je naším společným úkolem a odpovědností předcházet podobným činům.
„Jsem přesvědčen, že klíčem k udržení míru je dialog a mezinárodní spolupráce. Jednejme proto tak, aby se jaderné zbraně nedostaly do rukou nekontrolovatelných hráčů, aby naši potomci mohli žít v míru a blahobytu,“ doplnil.
V závěru hlava českého státu poznamenala, že si velmi váží iniciativy starosty Macuima a každoroční připomínky této tragické události.
„Mrzí mne, že se nemohu této pietní akce osobně zúčastnit, vězte však, že si 6. srpna vzpomenu na nevinné duše zemřelých dětí, žen a mužů, kteří se toho osudného dne stali obětí mocenských bojů, a budu věřit, že je to naposled, co jaderná síla zabíjela,“ stálo v závěru jeho dopisu.
O dopise českého prezidenta pak na svém účtu na Twitteru informoval také mluvčí Jiří Ovčáček. Ten ve svém statusu citoval pár slov Zemana.
Je na nás, abychom se z této a podobných událostí poučili a zamysleli se nad budoucností - společnou budoucností celého lidstva a uvědomili si význam a hodnotu lidského života: https://t.co/Zy2uFoxK9z
— Jiří Ovčáček (@PREZIDENTmluvci) August 6, 2020
Hirošima a Nagasaki
Zmiňme, že v průběhu prvních dvou až čtyř měsíců po shození bomb v Hirošimě zahynulo 90 000 – 166 000 lidí a v Nagasaki 60 000 – 80 000. Přičemž v každém městě téměř polovina zemřela v prvním dni. Zdravotnické oddělení Hirošimy odhaduje, že lidé, kteří zemřeli v první den, v 60 % zemřeli na ozáření nebo uhořeli v plamenech, ve 30 % zahynuli pod padajícími troskami a v 10 % z ostatních příčin.[zdroj?]
To však nebyl vše. Během dalších měsíců vzrostl počet úmrtí na popáleniny a nemoc z ozáření způsobenou radiací.Většina lidí, kteří v obou městech zahynuli, byli civilisté.
