„Nemůžu uvést jména pracovníků ruské diplomatické mise, zároveň však potvrzuji, že bylo přijato rozhodnutí o vyhoštění tří pracovníků zastupitelského úřadu Ruské federace na Slovensku,“ řekl Tomaga.
Portál uvedl s odvoláním na zpravodajské složky, že činnost diplomatů byla údajně v rozporu s Vídeňskou úmluvou.
„Navíc došlo ke zneužití víz vydaných na slovenském Generálním konzulátu v Petrohradu a v této souvislosti byl spáchán závažný trestný čin na území jiného členského státu NATO a EU. Chci zdůraznit, že máme zájem na rozvoji bilaterálních vztahů s Ruskem. Avšak činnost a působení ruských diplomatů na Slovensku musí být v souladu s Vídeňskou úmluvou o diplomatických stycích a s běžnými zásadami,“ dodal mluvčí.
Server Aktuality.sk dodává, že podle jeho informací mají ruští diplomaté opustit Slovensko do konce tohoto týdne. Server tvrdí, že nešlo diplomaty, ale o příslušníky ruských tajných služeb s diplomatickým krytím. Jejich vyhoštění má prý souviset s čečenskou kauzou v Berlíně. V médiích se dříve tradovalo, že prý vrah, který zabil občana Gruzie, jenž v minulosti podporoval kavkazské islamisty, se dostal do Schengenu právě díky slovenskému vízu.
Velvyslanectví Ruské federace zatím odmítlo tyto informace komentovat.
Ministerstvo zahraničních věcí Ruské federace slíbilo reciproční odpověď.
„Jako tradičně bude nasledovat reciproční odpověď,“ sdělilo ministerstvo novinářům.
Berlínská kauza
MZV SRN prohlásilo v prosinci za nežádoucí osoby dva pracovníky ruského velvyslanectví v souvislosti s vraždou občana Gruzie Tornika K. (Zelimchan Changošvili) v Berlíně. Média uvedla, že ministerstvo předvolalo velvyslance Sergeje Něčajeva a předalo mu nótu, v níž vyzývá Rusko ke spolupráci s generální prokuraturou při vyšetřování.
MZV RF označilo rozhodnutí Berlína za zpolitizované a nepříznivé a v reakci na něj vyhostilo dva zaměstnance německé ambasády.
Jak uvedl on-line časopis Spiegel, vyšetřovatelé považují za nejpravděpodobnější scénář „profesionálně naplánovanou a provedenou vraždu na objednávku“. Zdůrazňovalo se, že objednavatelem mohli být buď zástupci zločineckého podsvětí nebo rozvědka cizího státu.
Třicátého srpna tentýž časopis uveřejnil článek o tom, že podezřelý může být agentem ruských tajných služeb. K takovému závěru došli autoři článku na základě toho, že jméno podezřelého uvedené v dokumentech pro získání víza, podle jejich verze není v ruských databázích a číslo jeho zahraničního pasu označuje ministerstvo vnitra, které „již vydalo doklady pracovníkům vojenské rozvědky GRU“.
Jeho obětí je gruzínský občan čečenského původu Zelimchan Changošvili. Během války v Čečensku bojoval na straně ozbrojenců proti ruské armádě. Později vstoupil do ozbrojených sil Gruzie a bojoval proti Rusku během války v Jižní Osetii v roce 2008. Údajně také podporoval islamistickou teroristickou organizaci Kavkazský emirát. V roce 2015 byl na něj gruzínské metropoli spáchán, při kterém byl zraněn. V roce 2016 požádal v Německu o azyl.
Jak sdělil ruský prezident Vladimir Putin, RF se několikrát obrátila na Německo se žádostí o vydání jednoho z organizátorů výbuchů v moskevském metru, který byl v srpnu zavražděn v Berlíně, avšak této žádosti vyhověno nebylo.
Moskva je připravena „udělat vše pro vyšetření daného případu a pomoci našim německým kolegům“, upřesnil Putin. Tiskový mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov zase poznamenal, že berlínská vražda nemá nic společného s ruským státem a jeho úřady. Podle jeho ujištění není třeba pátrat po „žádné souvislosti mezi touto vraždou a oficiálním Ruskem“.
Aktualizujeme
