„Generální tajemník OSN právě hovořil s prezidentem Ázerbájdžánu, brzy bude hovořit také s premiérem Arménie. Během telefonního rozhovoru vyřkl stejnou myšlenku, kterou obsahoval rozhovor s prezidentem Ázerbájdžánu – konkrétně o nezbytnosti okamžitého zastavení bojů, o okamžitém obnovení jednání bez podmínek pod vedením spolupředsedů Minské skupiny, a také okamžité odeslání pozorovatelů OBSE do regionu,“ řekl Durarric.
Ministerstvo obrany Ázerbájdžánu 27. září prohlásilo, že ozbrojené síly Arménie ostřelovaly obce na linii dotyku v Karabachu. Podle těchto informací na místě byly oběti z řad civilistů. Podle slov ministerstva obrany Arménie, Karabach „se stal terčem vzdušných a raketových útoků“. V Jerevanu uvedli, že Baku „zahájil útok“ ve směru Karabachu. V nepřiznané Náhorno-karabašské republice informovali, že v Karabachu byly ostřelovány z děl civilní obce, včetně hlavního města Stěpanakertu. Vláda vyzvala obyvatelstvo, aby se ukrylo. Později byl v Karabachu vyhlášen válečný stav a mobilizace. Válečný stav a mobilizaci vyhlásila také Arménie.
Ázerbájdžánský prezident ze své strany zavedl válečný stav v řadě regionů a měst republiky, v zemi bylo vyhlášeno stanné právo. Rovněž byla ohlášena částečná mobilizace. Řada států, včetně Ruska a například Francie, vyzvaly strany konfliktu ke zdrženlivosti.
Konflikt v Karabachu začal v roce 1988, kdy Náhorno-Karabašská autonomie vyhlásila nezávislost na Ázerbájdžánské SSR. Během ozbrojeného konfliktu v letech 1992-1994 Ázerbájdžán přišel o kontrolu nad Náhorním Karabachem a dalšími sedmi oblastmi, které k němu přiléhají. Od roku 1992 probíhají jednání o mírovém řešení konfliktu v rámci Minské skupiny OBSE v čele s třemi spolupředsedy – Ruskem, Francií a USA. Ázerbájdžán trvá na zachování své územní celistvosti, Arménie zastupuje zájmy neuznané republiky, jelikož Náhorní Karabach není stranou jednání.
