„Problém s Rusy je ten, že tam v podstatě už není co sankcionovat. Sankce jsme uložili na 300 organizací a oligarchů v Rusku, uvalili jsme sankce na všechny energetické společnosti. Z hlediska sankcí toho s Ruskem už nemáme moc co udělat, ale hledáme jiná místa, kde bychom mohli ukázat nespokojenost. Je to ale těžké udělat kvůli komplexnosti stávajících sankcí,“ uvedl ve svém projevu v Aspen Institute.
Ruský prezident Vladimir Putin dříve poznamenal, že pozice Spojených státu je bránit rozvoji Ruska, má komplexní povahu a omezuje spolupráci Donalda Trumpa s Moskvou. Podle slov ruského lídra bylo během prezidentského období Donalda Trumpa zavedeno proti Rusku nejvíc různých restrikcí a omezení: „Celkem 46krát bylo rozhodnuto o nových sankcích nebo o rozšíření těch stávajících“.
Připomeňme, že 24. září předložila skupina amerických senátorů návrh zákona o protiruských sankcích kvůli incidentu s Alexejem Navalným. Ten zahrnuje uvalení sankcí proti úředníkům, kteří jsou podle autorů dokumentu „zapojeni do otevřeného porušování mezinárodního práva“, včetně „otravy“ zakladatele Fondu boje s korupcí.
Za zmínku též stojí, že Evropská unie přijala ve čtvrtek rozhodnutí o sankcích proti šesti Rusům a vědeckému institutu v souvislosti se situací s Alexejem Navalným. Těchto šest osob, na které byly uvaleny sankce, má zakázaný vstup do unie. Na sankční seznam EU se dostal ředitel FSB Alexandr Bortnikov, vedoucí kanceláře ruského prezidenta pro vnitřní politiku Andrej Jarin a první náměstek šéfa prezidentské administrativy Sergej Kirijenko.
Sankce byly uvaleny také na náměstky ministra obrany Alexeje Krivoručka a Pavla Popova a náměstka prezidenta v Sibiřském federálním okruhu Sergeje Menajla. Kromě toho seznam sankcí zahrnuje Státní výzkumný ústav organické chemie a technologie.
