Registrace byla úspěšná!
Klikněte na odkaz v e-mailu zaslaném na adresu
Svět
Světové zprávy: aktuální novinky a události ze zahraničí

Pašinjan požádal Rusko o konzultace ohledně bezpečnostních otázek v Arménii

© Sputnik / Victor Tolochko / Přejít do fotobankyNikol Pašinjan
Nikol Pašinjan - Sputnik Česká republika
Sledujte nás na
Arménský premiér Nikol Pašinjan požádal Moskvu, aby poskytla konzultace ohledně otázek bezpečnosti. Baku a Jerevan mají také během týdne poskytnout seznamy vězňů k výměně.

Jak je uvedeno v žádosti, která je zveřejněna na webu ministerstva zahraničí republiky, Pašinjan poslal dopis, kde „důkladně popsal situaci“ v Náhorním Karabachu a „výzvy s tím spojené“.

V dopise se hovoří například o „okolnostech přesunu zahraničních ozbrojených teroristů z Blízkého Východu a jejich účasti na bojových akcích proti Náhornímu Karabachu“.

Arménská strana tam také žádá o „okamžité konzultace“, aby došlo ke zjištění „druhu a rozsahu pomoci“, kterou může Jerevanu Moskva poskytnout na základě Smlouvy o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci z 29. srpna roku 1997.

Výměna vězňů

Náhorní Karabach - Sputnik Česká republika
Svět
Erdogan: Ázerbájdžán osvobozuje v Karabachu okupovaná území. Budeme Baku nadále podporovat
Za zmínku též stojí, že Baku a Jerevan poskytnou seznamy vězňů pro případnou výměnu, a to do jednoho týdne. Uvádí se to v prohlášení spolupředsedů Minské skupiny OBSE (Rusko, Francie, USA).

„Strany poskytnou během jednoho týdne aktuální seznam zadržených vězňů s cílem zajistit přístup a možnou výměnu,“ uvádí se.

Kromě toho se píše, že strany se budou aktivně podílet na procesu výměny těl zabitých v oblasti bojových akcí.

V neposlední řadě se ministři zahraničních věcí obou států dohodli, že nebudou cílit na civilisty a nevojenské objekty v oblasti karabašského konfliktu, uvádí se v prohlášení.

Je třeba poznamenat, že po zasedání v Ženevě dne 30. října se strany dohodly na přijetí řady naléhavých opatření bez ohledu na příměří a dalších podmínek. „Strany nebudou mít za cíl civilní obyvatelstvo nebo nevojenské objekty v souvislosti s mezinárodním humanitárním právem,“ píše se.

Karabašský konflikt

Boje na kontaktní linii v Náhorním Karabachu začaly 27. září. Arménie a Ázerbájdžán se navzájem obviňují z rozpoutání vojenských akcí, v Karabachu hlásí dělostřelecké útoky na mírové osady neuznané republiky, včetně jejího hlavního města Stěpanakert. Arménie vyhlásila stanné právo a poprvé i všeobecnou mobilizaci, neboť tvrdí, že Ankara aktivně podporuje Baku. V Ázerbájdžánu byla vyhlášena částečná mobilizace a na mnoha místech stanné právo. Vedoucí představitelé Ruska, Spojených států a Francie vyzvali strany konfliktu, aby střety ukončily a zahájily jednání bez předběžných podmínek.

Dne 9. října přijeli ministři zahraničních věcí Ázerbájdžánu a Arménie do Moskvy na pozvání prezidenta Ruské federace, spolu se svým ruským protějškem jednali déle než 10 hodin. Výsledkem bylo to, že Jerevan a Baku souhlasily se zastavením palby v Karabachu od poledne 10. října, výměnou vězňů a těl mrtvých a také se dohodly na konkrétních podrobnostech příměří. Avšak ve stejný den se strany začaly navzájem obviňovat z porušení dohody. Druhý pokus organizovat humanitární příměří byl učiněn v noci na 18. října. Americké ministerstvo zahraničí oznámilo dosažené humanitární příměří od 7.00 moskevského času 26. října, ale i poté strany konfliktu prohlašují, že ho nepřítel nedodržuje.

Zprávy
0
Nejdříve novéNejdříve staré
loader
Chcete-li se zapojit do diskuse,
přihlaste se nebo se zaregistrujte
loader
Chaty
Заголовок открываемого материала