Registrace byla úspěšná!
Klikněte na odkaz v e-mailu zaslaném na adresu
Názory
Komentáře k událostem, rozhovory s osobnostmi

Peníze za demokracii. Jak dopadne vydírání Polska a Maďarska

Sledujte nás na
Světová zdravotnická organizace varuje, že po vánočních svátcích zasáhne Evropu třetí vlna koronaviru. A Brusel ještě od první vlny nemůže schválit opatření na ekonomickou podporu a rozpočet Evropské unie. Finanční pomoc spojili s podmínkami, na něž Polsko a Maďarsko nechtějí přistoupit.

Evropská oligarchie

„Nedáme se vydírat,“ prohlásil polský premiér Mateusz Morawiecki. Podle jeho názoru se evropští partneři zabývají vyděračstvím.

Souhlasí s ním také premiér Maďarska Viktor Orbán. „Až bude rozpočet schválen, nezůstanou již žádné překážky k vydírání těch, kdo nesouhlasí s migrační politikou,“ uvedla jeho slova agentura MTI.

V červenci v EU schválili objem celoevropského rozpočtu na léta 2021 až 2027 – 1,85 bilionu eur, a dohodli se také na balíku opatření na podporu ekonomiky v částce 750 miliard. Ve vyjmenovaných podmínkách získání těchto prostředků není nic o přijetí uprchlíků. Problém je ale v jiném, neméně vážném bodu – vyčlenění peněz spojuje Brusel s dodržováním demokratických norem.

Zuzana Čaputová - Sputnik Česká republika
Slovensko
Dle Čaputové nebudou Slováci na straně Polska a Maďarska. Pozice SR ohledně rozpočtu a Fondu obnovy je jednoznačná, říká
Pro Polsko a Maďarsko to je problém, protože právě v této sféře má Brusel pravidelně připomínky k Varšavě a Budapešti. „Říkáme ano Evropské unii, ale ne tomu, abychom byli trestáni jako malé děti,“ vysvětlil pozici Polska Morawiecki. „Organizace, v níž evropská oligarchie bije slabého – to není unie, do níž jsme vstupovali,“ dodal.

Oba státy dostávají ze společné pokladny hodně. Podle informací za rok 2018 bylo Maďarsku vyčleněno šest miliard eur, Polsku dvaapůlkrát více. A v době koronaviru nebude tato pomoc zbytečná. Ustoupit ale Poláci a Maďaři nehodlají.

Donucování k hodnotám

Aliance dříve nedeklarovala pevné spojení materiálních a politických hodnot. Podle zásady priority zákona se EU „zakládá na respektování lidské důstojnosti, svobody, demokracie, rovnosti a lidských práv, včetně představitelů menšin“. Účastníci bloku jsou proti diskriminaci a pro toleranci, spravedlnost a rovnoprávnost mužů a žen. Porušení se trestá sankcemi.

Varšava a Budapešť s tím mají problémy. Vedení obou východoevropských států je obviňováno z pravicového populismu, nátlaku na soudní systém a tisk.

Těch skandálů bylo v posledních letech dost. V roce 2018 prezident Polska Andrzej Duda zakázal označovat nacistické tábory na území jeho země za polské a také obviňovat Poláky z podílu na holokaustu. Pak EU nejednou kritizovala reformu, která podle názoru jejích odpůrců podřídí soudní moc v Polsku moci výkonné.

V říjnu se Polskem prohnala vlna demonstrací proti zákazu potratů. V podstatě nový zákon nedovoluje přerušení těhotenství dokonce v případě nevyléčitelné nebo vážné nemoci plodu.

A současně si v Maďarsku novináři stěžují na cenzuru a parlament odmítl transgenderům právo měnit v dokumentech pohlaví, které bylo označeno po narození. Viktora Orbána už dávno kritizují za to, že zesiluje prezidentovu moc a oslabuje úlohu parlamentu. V Bruselu označují jeho chování za autoritářské.

Polsko a Maďarsko staví vlastní zájmy nad celoevropské, a to pobuřuje partnery v EU. Stejně jako jiné země Visegrádské skupiny vystoupily proti kvótám na přijetí migrantů a porušovaly rozpočtovou kázeň. A to přitom, že obě země patří k těm, které dostávají od unie nejvíce dotací.

Není čas pro vetování

Německá kancléřka Angela Merkelová trvá nicméně na pokračování v jednáních. „Konsensus o rozpočtu je, není ale v otázce priority práva,“ vysvětlila. Není pravdaže zatím ani jasné pochopení toho, co mají dělat s potížisty, a spekulovat na toto téma předsedkyně německé vlády odmítla.

Jsou tím podrážděni také kolegové Merkelové ve vedení EU. Německý ministr pro evropské záležitosti Michael Roth poukázal na to, že „teď není čas pro vetování, je třeba jednat svorně“.

„V našich společných zájmech je co nejrychleji problém urovnat. Záleží na to pracovní místa,“ řekl místopředseda Evropské komise a ministr zahraničí Nizozemska Frans Timmermans. Francouzský ministr pro evropské záležitosti Clément Beaune prohlásil, že žádný kompromis v otázce dodržování demokratických norem být nemůže. „Jako o mimořádném opatření uvažujeme o přijetí dalších rozhodnutí bez účasti Polska a Maďarska,“ pohrozil.

„Situace je těžko řešitelná a zkoordinování rozpočtu nebylo snadné,“ podotkla v rozhovoru pro Sputnik Natalja Jerjominová, doktorka politických věd a profesorka Petrohradské státní univerzity. „V současné době probíhají jednání s Polskem a Maďarskem. Pokusí se podle všeho usmlouvat záruky finanční podpory.“

EU nemůže existovat bez schváleného rozpočtu, jinak bude zastavena práce ve všech směrech politiky, podotýká Jerjominová. „Utrpí tím také sami vyděrači, Maďarsko a Polsko,“ dodává profesorka.

Muž prochází kolem sídla EU v Bruselu - Sputnik Česká republika
Svět
Le Monde: Bezmocnost EU vůči Maďarsku a Polsku žene Evropu do „autoritářské pasti“
To všechno může poškodit také prestiž Německa, které letos unii předsedá, říká Ljudmila Babylinová, vedoucí Střediska pro politickou integraci Ústavu Evropy Ruské akademie věd. A přece, jestliže pro případ nepřijetí rozpočtu má EU „plán B“, pak s balíkem ekonomické pomoci to bude mnohem složitější. „Nebude-li mnohaletý rozpočet zkoordinován do konce roku, bude se financování na každý měsíc roku 2021 počítat jak jedna dvanáctina rozpočtu 2020. Tato varianta ale znamená, že dodatečný fond pro obnovení ekonomiky nebude uplatněn.  A země, které vážně utrpěly pandemií, to budou mít těžké,“ vysvětluje Babylinová.

Proti publikacím v médiích a prohlášením politiků populistů však otázka vystoupení Polska a Maďarska nebyla zatím nastolena. „Podobný krok neprospívá ani jedné, ani druhé straně. A vůbec je to šílenství, jak ukázala jednání o brexitu,“ soudí Babylinová. „Rozpory mezi Varšavou, Budapeští a Bruselem však mají zásadní ráz, a bude těžké je rychle urovnat.“

Konflikty v unii nejsou nijak vzácné, připomíná Natalja Jerjominová. Teď ale jde nikoli o finanční, nýbrž o politické rozpory. „Kolize zásad a hodnot je vážnější problém. Nabízí se závěr o vážné nemoci EU – chybí jí solidarita pro pokrok. Kompromis se zatím nachází, jsou už ale vidět jeho meze. Ovlivňuje to pověst a status Evropské unie,“ zdůraznila odbornice.

Odplata následuje

V EU slibují, že udělají vše, aby byl rozpočet schválen do konce roku. A pak následuje odplata za vydírání. „Za nějakou dobu může Brusel skutečně zavést sankce – například zbavit dvě neposlušné země práva hlasu v radě,“ říká Jerjominová.

Ljudmila Babylinová však podotýká, že těch způsobů vlivu není mnoho. „EU nejspíše zmírní podmínky,“ domnívá se. V roce 2015 ustoupili předáci EU Polsku a Maďarsku v otázce rozdělení kvót na přijetí migrantů. Od té doby nemají žádné nástroje, aby je vyzvali k pořádku.

Nyní však Evropský parlament zaujal tvrdý postoj. Polsko a Maďarsko mají ale své stoupence – na jejich podporu se vyslovilo Slovinsko. Tak či onak bude rozpočet schválen, je ještě několik týdnů před vánočními prázdninami. A hlavní otázka – kdo vlastně ustoupí – zůstává zatím bez odpovědi.

Zprávy
0
Nejdříve novéNejdříve staré
loader
Chcete-li se zapojit do diskuse,
přihlaste se nebo se zaregistrujte
loader
Chaty
Заголовок открываемого материала