Vědci zaznamenali smrticí erupce na sousední hvězdě

Australští astronomové dokázali, že periodické erupce na nejbližší hvězdě Proxima Centauri dělají málo pravděpodobným objevení života na jejích planetách. Výsledky výzkumy byly uveřejněny v časopise The Astrophysical Journal.

Předchozí výzkumy ukázaly, že červený trpaslík Proxima Centauri vzdálený od nás o pouhých 4,2 světelných let, má dvě planety. Jedna z nich – Proxima Centauri b – se nachází v obyvatelné zóně, tedy na optimální vzdálenosti od hvězdy pro existenci kapalné vody, která je nejzávažnější podmínkou vzniku života.

„Avšak vzhledem k tomu, že Proxima Centauri je studený malý červený trpaslík – to znamená, že její obývatelná zóna se nachází velmi blízko ke hvězdě, mnohem blíže, než je Merkur od Slunce. Dělá to její planety velmi zranitelnými vůči nebezpečnému ionizujícímu záření schopnému zničit všechno živé,“ uvádějí se ve zprávě pro tisk Sydneyské univerzity slova prvního autora článku Andrewa Zica.

V roce 2017 astronomové zaznamenali poprvé mohutnou erupci Proximy Centauri, o stupeň silnější, než ty nejsilnější sluneční erupce. Nebylo ale jasné, jestli jsou podobné erupce spojeny s výrony koronální hmoty, při nichž se vypouští do vesmíru obrovské množství ionizované plazmy a elektromagnetického záření, které jsou pro všechno živé mnohem nebezpečnější, než samotná erupce.

Aby našli odpověď na tuto otázku, využili autoři optických údajů observatoře Zadko v Západní Austrálii a vesmírného teleskopu TESS NASA, 2,3 metorvého teleskopu ANU v observatoři Siding Spring pro spektroskopické výzkumy, a také komplexu radioteleskopů ASKAP (Australian Square Kilometer Array Pathfinder) australského Státního sdružení pro vědecké a aplikované výzkumy (CSIRO).

Nakonec se jim podařilo zachytit erupci a řadu s ní spojených rádiových zákmitů.

„Pravděpodobnost toho, že pozorovaná erupce na Proximě Centauri a zachycený rádiový signál nejsou vzájemně spojeny, činí jeden ku 128 tisícům,“ podotýkají autoři studie.

„Naše Slunce pravidelně vypouští horká oblaka ionizovaných částic v průběhu toho, čemu říkáme výrony koronální hmoty,“ vysvětluje Zic. „Avšak vzhledem k tomu, že Slunce je mnohem teplejší, než Proxima Centauri a jiní červení trpaslíci, je naše obývatelná zóna daleko od povrchu Slunce, tedy Země se nachází poměrně daleko od těchto událostí. Kromě toho má Země velmi silné planetární magnetické pole, které nás chrání před těmito intenzivními výbuchy sluneční plazmy.“

V současné době nejsou žádné metody, s jejichž pomocí by se dala hodnověrně zjistit existence nebo absence magnetického pole u exoplanet. Jedním z takových způsobů by mohlo být podle názoru autorů hledání polárních září podobných těm, které se pozorují kolem Země a Jupiteru.

„Avšak dokonce kdyby magnetická pole existovala, nestačilo by to pro jejich ochranu vzhledem k blízkosti oběžných drah planet obyvatelné zóny k červeným trpaslíkům třídy M,“ říká Zic.

Výpočty vědců ukázaly, že všechny planety v blízkosti Proximy Centauri a jiných červených trpaslíků jsou vystaveny mohutnému působení rentgenového a ultrafialového záření, která jsou pro život zhoubná.