Registrace byla úspěšná!
Klikněte na odkaz v e-mailu zaslaném na adresu
Názory
Názory: komentáře k událostem, rozhovory s osobnostmi

Jan Campbell: Přísaha

Sledujte nás na
Analytik, expert na ruský svět a Čínu Jan Campbell se ve svém příspěvku s názvem Přísaha věnuje následkům, k nimž povede současná epidemie nového koronaviru, a etickému základu lékařské profese.

Campbell: Hippokratova přísaha je tradičně připisována Hippokratovi, nebo některému z jeho žáků. Nelze vyloučit ale, že její kořeny jsou i v učení Pythagorejců. Přísahy skládané lékaři v současnosti se od původní liší v rámci jednotlivých zemí, či dokonce i mezi jednotlivými lékařskými školami. Bývá například vypuštěno odvolávání se na bohy, slib o vyučování lékařství pouze mužům a také části, které lékaři zakazují vyvolat potrat a provádět eutanázii.

Přísahám a volám Apollóna lékaře a Asklépia a Hygieiu a Panakeiu a všechny bohy a bohyně za svědky, že budu tuto smlouvu a přísahu dle svých možností a dle svého svědomí dodržovat… Když tuto přísahu dodržím a neporuším, nechť ve svém životě i ve svém umění skromně dopředu postoupím. Tak získám si vážnost všech lidí po všechny ty časy. Když ale zákazy přestoupím a přísahu poruším, nechť stane se pravý opak.

V únoru tohoto roku byl v rámci jednoho z nejprestižnějších a nejnavštěvovanějších filmových festivalů ve světě, Berlínského mezinárodního filmového festivalu, Berlinale, neveřejně představen ruský film Přísaha. Film, který okamžitě po představení v Berlíně vzbudil zájem v USA, Austrálii, Velké Británii, Francii a samozřejmě i v Izraeli, byl oceněn na ruském festivalu Člověk poznávající svět jako nejlepší umělecký celovečerní film. Festival Člověk poznávající svět je věnován aktuální tématice ve světě: upevnění etnické a národnostní jednoty. V ruských kinech je film nabízen veřejnosti od 20.  listopadu t.r. Světová premiéra filmu je plánována 25. února 2021.

Film vypráví příběh o válce, světoznámém lékaři – psychiatru a výjimečné lásce trvající několik desetiletí. Režisérem filmu je Roman Nestrenko, poetický, vítězný scénář v soutěži Kinofondu napsala Tatjana Mirošnik a producentem je Elena Kalinina. Hudbu složil Ruslan Sabirov, kameru vedl výborně Gennadij Nemych a hlavní role hrdinů obsadili Alexandr Bragarnik, Anna Vartanjan a Kristýna Stefanovič.

Příběh má své kořeny v reálných událostech a pravděpodobně poprvé umožňuje veřejnosti seznámit se s hrdinským a profesionálním konáním v životě Simferopolského lékaře, psychiatra a humanisty Nauma Isidoroviče Balabána (1889 – 1942). Historie života tohoto velkého humanisty se vztahuje na období 1910 – 1942, ve kterém dosáhl nadčasových úspěchů v profesionálním, osobním a společenském významu. Jako lékař, který obhájil disertaci v Německu, a vědec se věnoval mj. vlivu zemětřesení a hladu na psychiku člověka. S některými fenomény toho páru způsobující bolest pozorovateli jsem se osobně seznámil v Arménii po hrůzostrašném zemětřesení v prosinci 1988 (v 11:41 místního času) s epicentrem nedaleko města Spitak. V rámci projektu Světové banky jsem měl možnost mj. setkávat se se změnami v myšlení a chování dětí před- a školního věku. Proto si mohu představit, co čeká naše děti a vnoučata ve spojení s následky covid-19, digitalizace společnosti a neporozumění rozdílu obsahu pojmů - slovo a číslo. O obsahu dalších pojmů, nemluvě.

Generál Andrej Vlasov s vojáky ROA - Sputnik Česká republika
Názory
„Cestu zpátky nemáte.“ Jak generál Vlasov zradil vlast
Naum Isidorovič Balabán vypracoval zcela nové přístupy léčení encefalitidy (souhrnného označení zánětlivých onemocnění mozku většinou infekční povahy), alkoholismu a progresivní paralýzy. Několik vědeckých prací věnoval schizofrenii. I když se v podstatě neléčí, měl úspěch v remisi do 30 let. Remise představuje návrat k původnímu fungování pacienta před vypuknutím nemoci a jedná se vlastně o dosažení bezpříznakového období nehledě na předpoklad, že nemoc je stále přítomna. Balabánova metoda léčení inzulínovou terapií je i dnes a nejenom v ČR více než aktuální.

Velký význam pracovních a art – terapií v léčbě duševních onemocnění se stal podnětem vybudovat na teritoriu nemocnice - již v předválečné době zvané Balabanka například rozárium k podpoře rozvoje tvůrčích a kreativních schopností člověka. Díky jeho vědecké kompetenci a kreativitě nepopiratelně přispěl k pozastavení a kontrole epidemie cholery 20. let. Když přišel pracovat do Simferopolu (Alexandrovo) začátkem 20. let měl k dispozici dva domky a 50 nemocných, kteří museli spát na podlaze. Během několika let transformoval tento potenciál do města – nemocnice s vlastním jezerem, parky, produkcí potravin a laboratořemi. Začátkem 40 let se v nemocnici léčilo již cca 3 tisíce pacientů a dosahoval 80 procentního úspěchu v léčbě (v době, kdy nebylo mnoho léků). V nemocnici pracovalo cca 1 tisíc lékařů a zdravotního personálu a potravinová produkce nemocnice zabezpečovala i velké okolí. Kvalitu osobnosti N. I. Balabána potvrdila okupace Simferopolu německými vojsky. Balabán odmítl odejít, evakuovat pacienty, které němečtí vojáci vraždili a zachraňoval lidské životy, mj. s pomocí falešných lékařských propouštěcích zpráv.

V době masových vražd pacientů německými vojsky byl společně se svou manželkou (Elizabetou Nelidovou) v březnu 1942 zatčen a za doposud nevyjasněných okolností zemřel. Naum Isidorovič byl již ve své době světoznámým lékařem. Není proto divu, že s pomocí historických důkazů, kterými se zabývá historik Boris Berlín se nemocnice nazývá Krymská republiková klinická psychiatrická nemocnice č.1. N. I. Balabána. Se jménem Balabán jsou proto a budou i v budoucnosti spojeny bezpočetné legendy. Uvedu jako příklad tři.

1) Jméno a pověst umožnilo osvobodit manželku ze zajetí NKVD. To lze považovat za zázrak té doby. Protože se takové ponížení moci nezapomíná a archivy jsou trpělivé, již během války a po jejím konci bylo vynaloženo mnoho úsilí na to, aby veřejnost věděla co nejméně o svém hrdinovi.

2) Schopnost s pomocí několika vět hypnotizovat člověka nebo ho přivést do transu umožnila Balabánovi zcela změnit postoj k životu a zachránit život ženy trpící ostrou psychózou. Jedním z jejích projevů byla nekontrolovatelná mysl na sebevraždu. Stačilo několik hodin intenzivní péče a žena se octla v jiném světě a žila dále bez akutní pomoci. Připomínám, že podle slov režiséra, začátek a konec filmu představuje realizovaný sen založený na studiu dokumentů a faktů podle slov režiséra.

Šéfredaktor portálu Forum24 Pavel Šafr - Sputnik Česká republika
Názory
„Nekonečné neštěstí osvobození.“ Pavel Šafr ve své nové knize o roli Rudé armády
3) Během posledního dne natáčení přišel k režisérovi komparsista a sdělil, že před třemi dny mu umřela babička, která mu celý život vyprávěla o práci u Balabána. To přivedlo komparsistu a mnoho dalších ve věku (příbuzných a vyléčených) v doprovodu mladších přihlásit se k natáčení tohoto životopisného filmu (v angličtině biopic). Ten představuje pro tvůrce jeden z nejsložitějších filmových žánrů, proto obsahuje i unikátní scény a obsahuje důležité téma a v některých kulturách i tabu: smrt.

Ve filmu Přísaha, rusky Клятва, vystupují kromě hlavních hrdinů, lékař, který spolupracoval s Balabánem celý život, starý pán, kterého vyléčil z alkoholismu a dokonce i Nikolaj Josifovič Eljaš (1916 – 1990), světoznámý divadelní a baletní pedagog Ruské akademie divadelního umění, založené jako hudební škola 22. října 1878.   

Přísaha představuje formu kompenzace deficitu znalostí pomocí znalosti historie, lekci v etice a morálce (pro politiky, vědce, podnikatele a ostatní občany) a v neposlední řadě i připomínku významu přísahy a následků jejího porušení zrádci a kolaboranty, kterých je i dnes a všude více než dost. V kontextu současného dění ve světě přísaha obsahuje i varování před následky ve spojení s covid-19, a jak se vyjadřuje bývalý prezident Klaus – covidismem.

Zprávy
0
Nejdříve novéNejdříve staré
loader
Chcete-li se zapojit do diskuse,
přihlaste se nebo se zaregistrujte
loader
Chaty
Заголовок открываемого материала