Registrace byla úspěšná!
Klikněte na odkaz v e-mailu zaslaném na adresu
Názory
Komentáře k událostem, rozhovory s osobnostmi

Muzeum 20. století tají další osud demontované sochy Koněva. Otevřený příběh pomníkové diplomacie

© Sputnik / Eduard Erben / Přejít do fotobankyFotografie pomníku maršálovi SSSR Ivanu Konevoví v Praze na obrazovce telefonu na pozadí náměstí Interbrigády, kde byl demontován
Fotografie pomníku maršálovi SSSR Ivanu Konevoví v Praze na obrazovce telefonu na pozadí náměstí Interbrigády, kde byl demontován - Sputnik Česká republika
Sledujte nás na
Před měsícem se nově otevřely dveře Muzea paměti 20. století na Hradčanech. Své výstavy zatím provozuje online a mezi jeho nezveřejněné exponáty patří socha sovětského maršála I. S. Koněva.

Demontovaný památník není k vidění a k jeho dalšímu osudu se muzeum nevyjadřuje. Uvádíme otázky, které však nadále zůstaly bez odpovědi.

Památník sovětského maršála I. S. Koněva nabyl nový statut po zapůjčení Muzeu paměti 20. století, a to v den státního svátku. Redakce Sputniku pátrala po tom, jak se sochou nyní nakládají a za jakých okolností bude publiku zpřístupněna. Muzeum však na tyto otázky odpovědět nedokázalo. V tomto článku sdělujeme několik bodů, které zůstávají nejasné.

Umístění demontované sochy

Starosta m. č. Praha 6 Ondřej Kolář prohlásil, že socha maršála Koněva od 1. ledna příštího roku přechází do správy Muzea paměti 20. století. Město by mělo ji muzeu dlouhodobě zapůjčit zcela zdarma. Místostarosta pro kulturu této městské části Jan Lacina (STAN) již na jaře uvedl, že památník, včetně historických pamětních desek, bude prvním exponátem nového muzea.

Otevření nové muzejní instituce proběhlo v den sametové revoluci, a to v podobě online prohlídky dvou výstav kvůli epidemiologickým opatřením. Z videí, které jsou k dispozici, není patrné, zda je socha v muzeu nyní umístěna. Dle posledních dostupných informací by měla být socha uložena v depozitáři v Měšicích u Prahy.

Dříve v květnu zástupci koaličních Spojených sil pro Prahu (TOP 09 a STAN) uvedli, že vedení Prahy uvažuje o umístění muzea na stadionu Strahov. Oprava zchátralého objektu vyžaduje zhruba 1,2 miliardy korun a než se zrealizuje, mělo být muzeum umístěno v Domě pážat na Hradčanech. Radní Jan Chabr (TOP 09) vysvětlil, že expozice by mohly vzniknout bezprostředně na betonových památkově chráněných tribunách stadionu.

Nový statut památníku: Bude exponátem či uměleckým objektem?

Kromě současného umístění a zpřístupnění sochy Koněva není jasný ani statut tohoto památníku. Dle předsedkyně správní rady Muzea paměti 20. století Hany Marvanové se „socha stane součástí připravované expozice muzea“. Nicméně, zda bude tento památník k vidění na nové adrese muzea v Domě pážat na Hradčanech jako samostatný exponát nebo bude součástí tematické výstavy, zatím není známo. Na seznamu aktuálních nebo budoucích výstav se o památníku v současné chvíli nezmiňují.

I když památník zatím k vidění podle dostupných materiálů není, diskutují o něm čeští intelektuálové, historici a novináři. V květnu tohoto roku Muzeum 20. století ve spolupráci s Institutem Václava Havla uspořádalo sérii přednášek na téma osvobození Prahy, význam maršála I. S. Koněva v ruském a českém kontextu a na téma problematika vojenských památníků. Mezi tématy diskuzí, zveřejněných na stránkách muzea, jsou zejména Maršál Koněv a 20. století, Maršál Koněv v umění a propagandě, Pomníková diplomacie a hybridní válka. Ze zmíněných názvů lekcí a přítomných řečníků lze vyvodit i úhel pohledu na osobnost sovětského generála a okolnosti vzniku jeho památníku v České republice.

V této souvislostí nás zajímalo, zda bude budoucí expozice se sochou maršála Koněva obsahovat původní a nové bronzové pamětní desky, které byly u sochy umístěny před její demontáží. Objeví se nové doprovodné informace na podnět Muzea paměti 20. století? I tyto otázky zatím zůstávají otevřené.

Bude muzeum prosazovat rovnost mezi nacismem a komunismem?

Samotné muzeum v médiích označují jako „Muzeum totalitních režimů 20. století“ a současně nese název „Muzeum paměti 20. století“. Budou-li expozice zasvěcené jenom a pouze období protektorátu a následně komunistického režimu, zatím není jasné.

Lze to ovšem očekávat z poslání muzea, které se má zaměřit na „události 20. století, které souvisely se vznikem, existencí a pádem totalitních režimů na území Československa“. O prvorepublikových dějinách se hovořilo v několika veřejných debatách, které muzeum natočilo. Například Vyšetřování smrti Jana Masaryka a cyklus říjnových přednášek Československo a fenomén hranic.
Muzea s podobným zaměřením existují a nově vznikají v řádě států Evropy. V Budapešti existuje Dům teroru, který provozuje stálé výstavy zasvěcené fašistickému a komunistickému období a obětem teroru Maďarska. Muzeum je zejména kritizováno německo-maďarskou historičkou Magdalenou Marsovszkou, která tvrdí, že instituce nezohledňuje antisemitské a nacionalistické období, které předcházelo roku 1944.

O něco rozsáhlejší, ale stejně podobný úhel pohledu, má Ústav národní paměti ve Varšavě v Polsku, jehož posláním je „zkoumání a popularizace moderní historie Polska a vyšetřování zločinů spáchaných v letech 1917 až 1990“. V estonském Tallinu existuje Muzeum okupací a svobody. Tyto a další instituce prosazovaly a nyní pokračují v prosazování pohledu na dějiny, který byl zakotven v září minulého roku usnesením Evropského parlamentu o významu evropské paměti pro budoucnost Evropy, ve kterém se nacismus přirovnává ke komunismu.

Demontáž sochy z pohledu práva a politiky

Přemístění sochy maršála I. S. Koněva se odehrálo začátkem dubna, během nouzového stavu v České republice. Památník se považuje za vojenské pamětní místo, na které se plně vztahuje mezinárodní právní ochrana vyplývající z ustanovení rusko-české Smlouvy o přátelských vztazích a spolupráci z roku 1993 (dále jen Smlouva). Demolice pomníku je jeho přímým porušením, jak dříve uvedla ruská ambasáda v Praze. 

Ministr zahraničí RF Sergej Lavrov připomněl, že podle Smlouvy by měl být umožněn přístup k pomníku maršála Koněva. Jeho český protějšek Tomáš Petříček ale řekl, že pokud bude socha instalována na důstojném místě, Česká republika splní své závazky vyplývající ze smlouvy. 
Dle vyjádření vedoucího Oddělení styku s veřejností Kanceláře prezidenta republiky Mgr. Martina Hakaufa z roku 2015 je památník Koněva zařazen v Evidenci válečných hrobů Ministerstva obrany ČR dle zákona č. 122/2004 Sb., o válečných hrobech a pietních místech. Dle dopisu, jehož kopii uvádíme níže, pietní místo – objekt, jeho případné zrušení (odstranění) či jiná změna podléhá písemnému souhlasu ředitele odboru mimoresortní spolupráce ministerstva obrany.

Dříve ruský ministr obrany Sergej Šojgu tak vznesl prosbu vůči svému českému protějšku Lubomíru Metnarovi, aby byl pomník předán Rusku. Ministr Metnar reagoval tak, že památník není majetkem ministerstva obrany, a proto vlastnická práva na něj má Městská část Praha 6, která rozhodlo o jeho demontáži.

Vyrozumění Policie ČR o demontáži sochy Koněva

O právní statut památníku se zajímal i Institut Aleny Vitáskové, který v dubnu podal trestní oznámení na Policii ČR ohledně odstranění sochy Koněva. Šetření policie koncem listopadu potvrdilo, že vlastníkem sochy Koněva, vč. příslušenství, je hlavní město Praha. Obecně závaznou vyhláškou č. 55/2000 Sb. hl. m. Prahy byl památník svěřen do správy m.č. Praha 6, která vlastní pozemek, na kterém byl pomník umístěn. Vůči památníku má m.č. veškerá práva i povinnosti vlastníka.

Navíc, dle sdělení Odboru územního rozvoje ÚMČ Praha 6 nespadá demontáž sochy pod ustanovení stavebního zákona. Rozhodnutí zastupitelů m. č. je charakteru politického, nikoliv trestního.

 

Vyrozumění Policie 1. str.
Vyrozumění Policie 1. str. - Sputnik Česká republika
1/3
Vyrozumění Policie 1. str.
Vyrozumění Policie 2. str.
Vyrozumění Policie 2. str. - Sputnik Česká republika
2/3
Vyrozumění Policie 2. str.
Dopis kanceláře prezidenta, že pomník Koněva je pietním místem.
Dopis kanceláře prezidenta, že pomník Koněva je pietním místem - Sputnik Česká republika
3/3
Dopis kanceláře prezidenta, že pomník Koněva je pietním místem.
1/3
Vyrozumění Policie 1. str.
2/3
Vyrozumění Policie 2. str.
3/3
Dopis kanceláře prezidenta, že pomník Koněva je pietním místem.

Co se týče již zmíněné Smlouvy mezi Českou republikou a Ruskou federací o přátelských vztazích a čl. 18 o ochraně historických a kulturních památek, je pomník maršála Koněva dílem českého umělce, a proto není součástí kulturního a uměleckého dědictví RF, a ani nikdy nebyl samostatnou kulturní památkou.

Článek 21 Smlouvy stanoví, že každá strana je povinná „na svém území zajišťovat péči o vojenské hroby a vojenské pomníky druhé smluvní strany, jejich udržování a přístup k nim“. Podle vyšetřování policie smlouva neuvádí konkrétní umístění vojenských pomníků. Navíc, dle vyrozumění policie se na památník vztahuje dohoda mezi dvěma státy, protože nespadá do rozsahu definice „válečného hrobu“.

Statut památníku by se měl stát jedním z témat připravovaných česko-ruských konzultací, které za Českou republiku povede ředitel zahraničního odboru Kanceláře prezidenta ČR diplomat Rudolf Jindrák. Ruskou stranu bude na konzultacích zastupovat první náměstek ministra zahraničních věcí Ruské federace Vladimir Titov. Termín konzultací se zatím přesouval kvůli nepříznivé epidemiologické situaci ve světě.

Zprávy
0
Nejdříve novéNejdříve staré
loader
Chcete-li se zapojit do diskuse,
přihlaste se nebo se zaregistrujte
loader
Chaty
Заголовок открываемого материала