Registrace byla úspěšná!
Klikněte na odkaz v e-mailu zaslaném na adresu
Мужчина работает с планшетом на компьютере - Sputnik Česká republika
Názory
Komentáře k událostem, rozhovory s osobnostmi

Epidemiolog Jiří Beran o vakcinační fóbii: Anafylaktickou reakci jsem v praxi zažil 4krát

© Vladimír FrantaEpidemiolog Jiří Beran
Epidemiolog Jiří Beran - Sputnik Česká republika
Sledujte nás na
Renomovaný epidemiolog profesor Jiří Beran zhodnotil v úterý 21. prosince na tiskové konferenci v parlamentu situaci s koronavirem. Sputniku se podařilo položit profesorovi několik otázek a promluvit si s ním osobně. Vznikl 30minutový rozhovor, jejž níže přinášíme textem i obrazem.

Na tiskovce v Parlamentu ČR na dotaz Sputniku stran nové mutace koronaviru: 

„Skutečně myslím, že vyčkáme pár dní, aby byla 100% jistota, že nejde o tzv. confounding factor, o koincidenci dvou jevů, ale o novou mutaci. Z individuálního hlediska se zatím zdá, že případná nová mutace nezpůsobuje jiná závažná onemocnění. Národní referenční laboratoř pro chřipku konstatuje, že varianty tohoto koronaviru stejně již cirkulovaly na území ČR. Drakonická opatření by stejně nezamezily šíření této mutace. Musíme však nejprve potvrdit, zda se jedná o novou mutaci.“ (prof. MUDr. Jiří Beran, CSc., epidemiolog)

Na tiskovce v Parlamentu ČR na dotaz Sputniku k vektorové vakcíně Sputnik V: 

„Informace o spolupráci AstraZeneca s ruským výrobcem vakcíny Sputnik V zatím v ČR nejsou. Nebudu se divit, pokud se spolupráce mezi západními a ruskými producenty dohodne.“ (prof. MUDr. Jiří Beran, CSc., epidemiolog)

Na Slovensku nedávno provedli plošné testování, infekce byla zachycena u 1 % populace, což neznamená, že by ono celé 1 % muselo nutně onemocnět covidem. Co dělá z covidu medializovaný fenomén?

Jiří Beran: U covidu-19 musíme odlišit dvě věci: úroveň populační a úroveň individuální. Bohužel se tu setkáváme s úplně novým virem. Na začátku epidemie bylo na virus vnímavých 99 % populace. Uprostřed léta jsme zjistili, že se řada lidí sice může nakazit, ale že jim virus nijak zvlášť neublíží, že jim téměř nic neudělá. Viděli jsme to třeba na velké skupině horníků, kteří intenzivně pracovali, byli pozitivní, avšak neměli vůbec žádné příznaky.

Již v té době se spočítala smrtnost, držela se tehdy pod 0,5 %, byla rovnocenná se smrtností na chřipku. (Stav k 3.12.2020: „Současná čísla v ČR uvádějí poměr počtu úmrtí k počtu nakažených 1,59 % za celé období.“)

Na podzim se již apelovalo, aby lidé nechodili na testy zbytečně. Do testů se tak začali dostávat již jen příznakoví lidé, což se jevilo jako varující (pokud by na test šli jen lidé s příznaky, pak co test, to vykázaná pozitivita, celkový stav populace může být jiný, pozn.).
Na individuální úrovni, čili u většiny lidí, covid-19 vykáže jen lehký průběh. Musíme ale pořád kalkulovat s populační úrovní. Žije tu 10 milionů obyvatel, a i kdyby těžký průběh zasáhl, řekněme, pouhá 3 % obyvatel, pak může jít o statisíce osob, které mohou zahltit zdravotnický systém. To by se stalo, kdyby tito lidé dorazili do nemocnic hromadně, najednou. Ono by to pak bylo, metaforicky vzato, jedno, zda systém kolabuje kvůli covidu, či rozbitým kolenům.

Covid není možná nebezpečný sám o sobě, to spíše společnost, která proti němu bojuje svými nedotaženými opatřeními… Co na to říká profesor Beran?

Že je covid medializovaný? Existuje celá řada malých médií, která chtějí přinášet také názory. Vede to k tomu, že se často objevují postoje, které jsou buďto extrémně pozitivní, nebo maximálně negativní a které pak z mého pohledu vedou k vypjaté polarizaci společnosti.

Je covid „chřipčička“, „rýmička“, nebo něco více?“ Viděli jsme slovenského blogera i herce, oba točili poslední videa „před smrtí“…

Jsou lidé, kteří říkají: „Covid, to není vůbec nic…“ Pak jsou ti, kteří prohlásí: „V Legerově ulici vystavíme [obrazně řečeno] tisíc kontejnerů, kde budeme ukládat mrtvoly.“ To je ovšem druhý extrémní názor. Chybí tu střední proud, kde by se řeklo: „Dobrá, je tu koronavirus, který může být pro někoho nebezpečný. My už dnes ale díky Ústavu zdravotnických informací a služeb (ÚZIS ČR) víme, kdo patří do tzv. rizikové skupiny. Pro tuto rizikovou skupinu může mít koronavirus větší následky; je dobré pak tuto skupinu přednostně ochránit.“

Sledujeme, jak v některých nemocnicích ubývají covidová lůžka. Jsou tu i improvizované „polní“ nemocnice v Letňanech či v Brně, kde ale nejsou pacienti. Kde je tu nějaká korelace?

Nevyčítal bych nikomu, že postavil nemocnici. Jistá rezerva míst – to bylo žádoucí. Pokud bude jednou využita, tím lépe. Musíme si představit, že v medicíně, v rámci péče o lidi s covidem, jde především o zdravotníky. Můžeme mít lůžek třeba milion a 10 tisíc přístrojů na podporu dýchání a mimotělní oběh k tomu; pokud nebudeme mít kvalifikovaný personál, pak to vše bude velice těžké.

České zdravotnictví ukázalo, že má robustní systém, který je schopen absorbovat mimořádné případy, zejména pokud se mění standardní lůžka na covidová. Je možné takto pojmout velké množství lidí a poskytnout vysokou kvalitu péče. Připomínám: smrtnost v ČR, čili počet zemřelých z počtu infikovaných, ten je v ČR příznivější nežli situace třeba v Rakousku, nebo Polsku, nebo Francii. (Celosvětově 97 % uzdravených proti 3 % zemřelých, pozn.) Šance na to, že člověk dramaticky zemře na covid, je v ČR tudíž menší nežli ve vzpomenutých zemích.

Pan profesor Jaroslav Flegr je na slovo vzatý pesimista. Předvídá tisíce mrtvých, ve svých předpovědích je značně sugestivní. Naplňuje se jeho prognóza?

Nechtěl bych vystupovat proti prof. Flegrovi. Na druhou stranu si myslím, že jeho představy, resp. to, jak to líčí v médiích. No, spíše se mi zdá, že zasévá příslovečné zrnko strachu. Bylo by lepší, kdyby tu vystupovalo více odborníků, kteří by poukázali na to, že covid může mít u některých lidí závažný průběh. Že je tedy dobré mít před tímto onemocněním respekt. Pokud každý na své individuální úrovni dodrží základní opatření, může významně snížit infekční dávku čili množství viru, které tělo infiltruje. Ten, kdo dostane nižší infekční dávku, ten má slabší průběh choroby než člověk, jehož infekční dávka byla vyšší.

V národě se říká, že léčená chřipka trvá stejně dlouho jako neléčená. Medicína udává, že na viry zatím léky nejsou. Jaký smysl má tedy vakcína, lépe řečeno – jak působí? Mohl byste porovnat západní vakcíny a ty ruské, viz Sputnik V (případně čínské)?

Neřekl bych, že se vakcíny ve světě od sebe vzájemně dramaticky odlišují. V I. generaci vakcín vidíme dva základní přístupy. První je na bázi messengerové RNA kyseliny (vakcíny BioNTech/Pfizer i společnosti Moderna, pozn.). Jde o část genetické informace, jež se předává od původce směrem k ribozomům v buňce, kde by se měly vytvářet nové virové partikule (imitace koronavirového proteinu). Z tohoto pohledu je to vakcína, kdy se část genetické informace dostane do nitra buňky, kde se vytvoří zdání, že buňku intrudoval koronavirus. Ale on v těle ve skutečnosti není. Probudí se však obranná schopnost organismu.

Druhý přístup vykazuje britská, ruská i čínská vakcína. Je zde užito lidského adenoviru. Vakcína je tzv. vektorová, tím vektorem je virus (s blokovanou schopností rozmnožování, obohacený o část informace z viru, proti němuž se vakcinuje). Upravený virus vnikne do nitra buňky. Napadená buňka vytvoří na svém povrchu výběžky, jež jsou identické s výběžky na povrchu skutečného koronaviru. Opět se navodí iluze přítomnosti koronaviru, místo něj je v těle zatím neškodný virus nachlazení.

Vakcíny vyvinuté v minulosti proti tehdejším chorobám používaly živé oslabené vakcíny, viz vakcína proti žluté zimnici nebo vakcína proti spalničkám.

Je v ČR dostupná informace, že firma AstraZeneca bude spolupracovat s Ruskem? Aneb sankce nesankce. Zdraví máme jen jedno…

Tato informace tu zatím není známa. Každý, kdo se pohybuje v oblasti očkovacích látek, viz informace, které jsem zmínil na začátku, ale ví, že vakcín může být třeba sice padesát, ale podstatné je, zda se zajistí dostatečné výrobní kapacity. To proto, aby se vyhovělo obsáhlým požadavkům, které jsou ze světa na očkování kladeny. Já docela chápu, že výrobci spolu budou kooperovat. Budou se snažit využít maximálně sdílené kapacity.

Někteří lidé jsou nedůvěřiví vůči vakcínám obecně, obávají se, že spolu s vakcínou do těla pronikne nějaký další nežádoucí genetický materiál. Máme na mysli ony vakcíny na genetické bázi. Je to odůvodněná obava?

Myslím, že to není zas až tak odůvodněná obava. Musíme si představit messengerovou ribonukleovou kyselinu jako kopii genetické informace, která ji má přenést k ribozomům. Z tohoto pohledu je to kopie, která nemůže být integrována do originálu. Z tohoto pohledu by vakcína neměla mít účinky typu integrace do buněk, do nichž vstoupí.

V 60. letech farmakologické preparáty působily genetická znetvoření u novorozenců… Chemické látky – nynější vakcíny – nemají kvůli epidemii čas, aby prošly dostatečným testy. Je tu výjimečná situace. Bohužel je tu také onen zmíněný smutný precedens…

To, že se vakcína vyvíjí kratší dobu, to jistě nezaručuje bezpečnou vakcínu. Důležitý je vzorek, na kterém stihla být otestována. Pokud je testovací vzorek v řádu stovek tisíců (proběhlé studie k diskutovaným vakcínám zahrnovaly od 40–100 tisíc vakcinovaných osob), pak je to již slušný vzorek, který alespoň z krátkodobého hlediska signalizuje, jakou lze čekat dynamiku u vakcinační látky. Vyskytne-li se něco varujícího, přikročí se k dopracování vakcíny.

To, že jsou vakcíny pod drobnohledem, je evidentní. Může se občas objevit i jev známý jako anafylaktická odezva. Za svou kariéru jsem anafylaktickou reakci po očkování viděl asi 4krát. A to mám za sebou necelých 50 000 naočkovaných lidí. Takováto reakce má incidenci asi 1 případ na 10 tisíc očkovaných. Pokud budeme očkovat v řádech milionů, musíme se připravit, že takováto reakce může vzniknout. Je lepší to vědět a pracovat s touto informací.

Co lockdown? Jistá skupina lidí soudí, že lockdown je politický instrument. Že covid je dobrá výmluva pro uzavření. Vidíte v lockdownu racionální opatření?

Vždy jsem byl příznivcem cílených protiepidemických opatření. Snížení viru v populaci přirovnávám k jízdě rodiny v autě po dálnici: lidem v autě se skoro nikdy nic nestane. Naopak si představte u krajnice dálnice jdoucího chodce, co hůře, seniora. Známe případy sražených seniorů, kteří chtěli přejít komunikaci. Když v jednu chvíli dálnici úplně uzavřete, senioři by ji mohli přecházet, nikdo z nich by tragicky nezahynul. Daleko lepší je nic neuzavírat a přes dálnici postavit nadchod v podobě mostu pro pěší a seniory převést. Stejně tak je dobré, aby se v rámci boje s covidem pracovalo s rizikovými skupinami [nežli vše zavírat].

V ČR máme asi 1 %, institucionalizovaných seniorů (v domovech), to je cca 100 tisíc obyvatel. Tyto osoby přispívaly ke všem úmrtím na covid v 25 % případů. Když se v institucích zavedly testy nezávislé na hygienických stanicích, na libovůli státu, v rámci těchto institucí se podařilo dostat epidemii pod kontrolu. Něco podobného se má udělat s populací, jež trpí nadváhou, cukrovkou, ischemickou chorobou. Tyto osoby v případě pozitivity na covid je třeba obzvláště sledovat, kontrolovat je pomocí strukturovaných bezpečnostních dotazníků. Dotazníky připraví experti. Mohly by se vyhodnocovat třeba po dvou dnech. Umožnily by posouzení aktuálního zdravotního stavu rizikových osob. V případě zhoršení se urychlí jejich hospitalizace. Na Islandu bylo zjištěno, že včasné hospitalizace, totéž v Singapuru, přispívají k efektivnější terapii, má-li kdo těžký průběh koronaviru. Sníží se i parametr smrtnosti.

© Vladimír FrantaEpidemiolog Jiří Beran a poslanec Lubomír Volný.
Epidemiolog Jiří Beran a poslanec Lubomír Volný - Sputnik Česká republika
1/3
Epidemiolog Jiří Beran a poslanec Lubomír Volný.
© Vladimír FrantaEpidemiolog Jiří Beran.
Epidemiolog Jiří Beran - Sputnik Česká republika
2/3
Epidemiolog Jiří Beran.
© Vladimír FrantaEpidemiolog Jiří Beran.
Epidemiolog Jiří Beran - Sputnik Česká republika
3/3
Epidemiolog Jiří Beran.
1/3
Epidemiolog Jiří Beran a poslanec Lubomír Volný.
2/3
Epidemiolog Jiří Beran.
3/3
Epidemiolog Jiří Beran.

Lockdown likviduje hospodářsky řadu osob. Poukázal na to v Blanickém manifestu i zpěvák Landa. Proč se nechali úředníci koronavirem tak zaskočit? Přece tu jsou instituce s různými projekty, plánováním, prognózami… Měla se činnost odpovědných struktur po listopadu 89 lépe organizovat? Teď to trochu vypadá jako chaos (viz M. Němcová: „[vláda] vydává chaotická a protichůdná rozhodnutí…“)

Chaosem bych to zatím nenazýval. Hygienické stanice pracují, snaží se, spolu s nemocnicemi konají solidní práci. Bylo by pro ně snazší, kdyby tu byla zachována struktura z doby ještě před 10 lety. Jen se vlastně odhalilo, že bylo krátkozraké snižovat počty lidí ve zdravotnictví. Zejména, jde-li o preventivní medicínu.

Medicínští pracovníci mají přímý vliv na chod epidemie přes republiku. Je škoda, že v minulosti došlo ke seškrtání stavů pracovníků. Ale, přece jen se na covid zareagovalo, uvolnily se prostředky. Nicméně náprava stavu z hlediska časů příštích, je-li řeč o fungující zdravotnické infrastruktuře, to možná bude trvat nějakých deset let. Pak snad bude zdravotní systém opět plnohodnotný.

Představil jste lék Isoprinosin. Lidové noviny napsaly, že se lék stal obětí politikaření. My jsme ve Sputniku psali, že podobný osud stihl metodu devitalizace. Vidíme tady další případ zašlapaného slibného „projektu“ na boj s nemocí?

Nevím, proč taký odpor proti tomuto léku. Před pěti lety jsem měl možnost pracovat s tímto lékem v klinickém hodnocení. Ukázal se jako efektivní v léčbě akutních respiračních onemocnění jako chřipky, adenovirová onemocnění… Daný lék je znám přes padesát let. Ani před 5 lety jsme pořád nevěděli, jak ve skutečnosti funguje. Výzkum v Británii ukázal, jaká je podstata účinků Isoprinosinu, jak Isoprinosin stimuluje imunitní systém, jak účinkuje proti viru. Děje se tak jak ve složce přirozené imunity, tak ve složce specifické imunity. Pokud se podíváme na výzkum z let 2017-2019 (publikováno letos, 2020), výzkumy potvrdily, že je tento lék slibný. Ovšem v tom obrovském šumu, který běží s touto epidemií, nemá šanci. Lze již ale říci, že Isoprinosin zabírá na akutní respirační onemocnění, včetně – dle mého názoru – i covidu-19.

Poslední dotaz: Ministerstvo zdravotnictví vás nazvalo dezinformátorem. Proč?

Nevím, nechápu a mrzelo mě to. Napsal jsem panu ministrovi zdravotnictví a žádal jej, aby mé jméno nespojovali s dezinformacemi. Snažil jsem se mu říci, že je to nedůstojné jak pro mě, tak pro něho.

Dosáhl jsem vysokých titulů v oblasti epidemiologie. Mám specializovanou způsobilost v oboru epidemiologie. Nevytvářím žádné dezinformace. Pan (ex)prezident Klaus starší mi nabídl, aby se můj dopis ministrovi zveřejnil na jeho webu, a tím se dostal k veřejnosti.

Předtím jsem dopis nezamýšlel veřejně publikovat. Pan ministr mi poslal krátký mail s ujištěním, že nejsem na žádném blacklistu. Na druhou stranu by bylo dobré, kdyby mé jméno dále nespojovali s dezinformacemi.

Pane profesore, děkujeme za hezký rozhovor. Přejeme Vám příjemné Vánoce, doufáme, že se uvidíme ve zdraví v časech lepších.

Děkuji za pozvání a přeji těm, kdo tento rozhovor budou sledovat, hezké Vánoce. Do nového roku pevné zdraví, méně virů, více štěstí. Děkuji.

Závěrem: prof. MUDr. Jiří Beran, CSc. – ředitel a vedoucí lékař Centra očkování a cestovní medicíny v Hradci Králové, kandidát věd v oboru epidemiologie, docent epidemiologie, profesor epidemiologie jmenovaný prezidentem Havlem. MZd ČR mu vydalo specializovanou způsobilost v oboru epidemiologie a také lékařské mikrobiologie. Tři roky pracoval v terénu jako epidemiolog a musel za tu dobu vyřešit asi stovku epidemií. Je autorem 8 monografií; byly oceňovány lékařskými společnostmi, nebo Prezidiem ČLS jako nejlepší publikace a dohromady se vydaly v nákladu přesahujícím 30 000 výtisků. Patří k nejvíce citovaným autorům v Evropě a v USA, především za svůj inovativní přístup k provádění efektivních studií v oblasti vakcinace.

Zprávy
0
Nejdříve novéNejdříve staré
loader
Chcete-li se zapojit do diskuse,
přihlaste se nebo se zaregistrujte
loader
Chaty
Заголовок открываемого материала