Registrace byla úspěšná!
Klikněte na odkaz v e-mailu zaslaném na adresu
Svět
Světové zprávy: aktuální novinky a události ze zahraničí

Učení umělých slov nazpaměť pomohlo odhalit neznámý paměťový mechanismus

Sledujte nás na
Výzkum Moskevské státní psychologicko-pedagogické univerzity (MSUPE) odhalil, že zapamatovávání nových slov prakticky okamžitě se zajišťuje prostředky dlouhodobé paměti, a ne krátkodobé (epizodické) paměti.

Autoři výzkumu si myslí, že výsledky mohou mít velký praktický význam ve všech sférách, kde se od lidí vyžaduje, aby si přesně a dlouhodobě pamatovali nový materiál. Výsledky byly publikovány v časopisu Frontiers of Neuroscience.

Klasické znalosti o paměti, které byly získány pomocí experimentů se zvířaty, špatně vysvětlují mechanismy práce paměti člověka, uvedli vědci MSUPE. Přičemž poté, co člověk ovládne schopnost řeči, je role paměti naprosto unikátní, jelikož objem a rychlost procesů zapamatovávání, které jsou potřeba pro ovládnutí schopnosti mluvit a poté používat řeč, je obrovská.

„Často jste se setkávali s tím, že člověk, jak by se zdálo, si zapamatoval informaci, ale poté se ukázalo, že vlastně ne? Například: Student pozorně poslouchal výklad učitele, a, zdálo by se, že vše, co slyšel, může poměrně dobře zopakovat. Ale, uplyne trochu času a ukazuje se, že vše již bylo zapomenuto. Bývá to ale i opačně – z večera, například, se učíš báseň a nijak se ti nedaří zapamatovat si ji bez chyb. Ráno si ale vše skvěle pamatuješ a paměť ti poskytuje vše, co potřebuješ,“ řekl pro Sputnik vedoucí Vědeckého a vzdělávacího centra neurokognitivních výzkumů MSUPE Boris Černyšev.

Vědci z MSUPE učinili důležitý krok při hledání mechanismů a markerů důležitých pro funkci paměti, které definují rychlost a stabilitu tohoto procesu. Výsledky výzkumu pomohou poskytovat doporučení studentům, jak si lépe zapamatovat materiál – snažit se zapamatovat si vše v průběhu jednoho dne, nebo nechat část práce na další den.

Podle názoru autorů, úspěšné zapamatovávání informací vyžaduje aktivní „zatažení“ člověk do tohoto procesu, přitom je velmi důležitá možnost prověřovat se, mít okamžitě k dispozici feed-back. Vědci zjistili, že takové zapamatovávání materiálu je o mnoho efektivnější než pasivní osvojování.

Specialisté MSUPE prozkoumali mozkovou aktivitu člověka, aby bylo možné pochopit, jaké neurokognitivní zdroje zpracovávají smysly nových slov – krátkodobá či dlouhodobá paměť.

Klasické teorie pedagogiky a paměti hovoří o tom, že zpracovávání nové informace se nejdříve zajišťuje pomocí epizodické (krátkodobé) paměti. V jejím základu se nachází činnost hippokampu, což je osobitá struktura mozku, svého druhu prostředník, který zajišťuje činnost všech neuronů.

Obyčejně se vyžaduje čas, aby hippokamp předal funkce paměti kůře velkých hemisfér mozku, kdy vystupuje v roli učitele i dirigenta. Takový proces proměny krátkodobé paměti do dlouhodobé se nazývá konsolidace. Je známo, že pro člověka je pro konsolidaci potřebná minimálně jedna noc plnohodnotného spánku.

„V naší práci je fascinující, že během krátkého experimentu jsme objevili zformovanou odpověď v kůře velkých hemisfér při zpracovávání umělých slov, jejichž smysl se člověk dozvěděl teprve před okamžikem,“ zmínil Boris Černyšev.

Uvedl, že vědcům MSUPE se podařilo sledovat etapy zpracovávání nového slova a díky tomu zjistit, jaké struktury jsou v činnosti na každé etapě. Ukázalo se, že když si člověk zapamatovává smysly nových slov, které předtím neznal, praktiky okamžitě se mění činnost neuronů kůry velkých hemisfér mozku, jež jsou odpovědné za plnění daného úkolu. Jinými slovy, zapamatovávání slov prakticky okamžitě se zajišťuje prostředky dlouhodobé, a ne krátkodobé paměti.

Mozková aktivita během experimentu se registrovala na magnetoencefalogramu, což je unikátní vědecké zařízení, které umožňuje s vysokou přesností odhalovat aktivní oblasti mozku a zjišťovat čas každé mozkové události.

Během výzkumu účastníci experimentu pomocí sluchátek poslouchali různá umělá slova, které ruský jazyk nezná, ale jsou vytvořena tak, že by mohla být slovy ruského jazyka. Lidé měli za úkol uhodnout, co každé ze slov znamená. Poté, co uslyšeli slovo, měli lidé za úkol mačkat tlačítka a dotýkat se nohama pedálů. Lidé dostávali signály, zdali se jim podařilo význam uhádnout, či ne. Například, jako odpověď na slovo „chiša“ bylo potřeba pravou rukou zmáčknout zlatíčko, a jako odpověď na slovo „chiču“ sešlápnout levou nohou pedál.

Na začátku experimentu lidé skutečně jen slepě hádali, ovšem postupem času, metodou pokusů a omylů, se jim podařilo zapamatovat si smysl neznámých slov a začít správně odpovídat.

Publikovaný výzkum, podle slov autorů, má fundamentální význam. Jeho výsledky mohou mít ohromné praktické použití při vzdělávání, pedagogice a mnoha dalších činnostech, kde je potřeba rychle a spolehlivě si zapamatovat nový materiál.

V návaznosti na výzkum se plánuje najít neuromarkery, které ukážou, k jakému typu se člověk vztahuje, zdali je schopen zapamatovávat si materiály hned a nadlouho, nebo potřebuje opakování po dobu dvou či více dní.

Zprávy
0
Nejdříve novéNejdříve staré
loader
Chcete-li se zapojit do diskuse,
přihlaste se nebo se zaregistrujte
loader
Chaty
Заголовок открываемого материала