Registrace byla úspěšná!
Klikněte na odkaz v e-mailu zaslaném na adresu
Svět
Světové zprávy: aktuální novinky a události ze zahraničí

Zemřel poslední z tvůrců první sovětské atomové bomby

© Sputnik / Maksim Blinov / Přejít do fotobankyMaketa první sovětské jaderné bomby RDS-1
Maketa první sovětské jaderné bomby RDS-1 - Sputnik Česká republika
Sledujte nás na
Zemřel nejstarší akademik Ruské akademie věd, poslední z účastníků vývoje první sovětské atomové bomby, teoretický fyzik Isaak Chalatnikov.

„Isaak Markovič Chalatnikov zemřel,“ řekli Sputniku v Ruské akademii věd. Podle slov zdroje agentury vědec zemřel dnes ráno. Bylo mu 101 let.

Isaak Chalatnikov se narodil 17. října 1919 v Jekatěrinoslavi (Dněpropetrovsk). V roce 1941 ukončil Fyzikální fakultu Dněpropetrovské státní univerzity v oboru teoretická fyzika. Už jako studenta si ho všiml sovětský fyzik Lev Landau, který mu nabídl, aby se stal jeho aspirantem.

Během války byl Chalatnikov poslán do Moskvy, kde absolvoval kurz na jedné z vojenských akademií a poté sloužil v moskevském pluku protivzdušné obrany.

List ze zvláštního dotazníku Nikolausa Riehla - Sputnik Česká republika
Svět
Byla odtajněna informace o německých vědcích, kteří pomáhali SSSR vytvářet atomovou bombu
V roce 1944 Chalatnikov zahájil postgraduální studium na Institutu fyzikálních problémů Akademie věd SSSR a v roce 1946 zahájil vědeckou kariéru jako vědecký pracovník.

Podílel se na sovětském atomovém projektu - ve skupině vědců vedených Landauem se zabýval výpočtem procesů probíhajících během miliontiny sekundy při výbuchu jaderné nálože. Jednalo se o přímý výpočet síly atomové bomby.

Jak napsal sám Chalatnikov, aby bylo možné vypočítat účinnost atomové bomby, bylo nutné spojit její hlavní parametry, včetně vlastností plutonia a konstrukce náboje. Obecně nikdo před sovětskými vědci takový problém neřešil.

Atomovou bombu se podařilo vypočítat zjednodušením rovnic odvozených teoretiky. Ale i tyto zjednodušené rovnice vyžadovaly hodně práce, protože byly počítány ručně, zdůraznil vědec.

„A mně se podařilo získat interpolační vzorec mimořádné krásy (...) A soulad výpočtů s výsledky prvních testů byl velmi dobrý,“ napsal Chalatnikov.

První sovětský atomový náboj byl úspěšně testován 29. srpna 1949. A v roce 1952 byla Chalatnikovova práce vyznamenána Stalinovou cenou druhého stupně.

Chalatnikov se následně podílel na výpočtu prvního sovětského termonukleárního náboje.

„Ukázalo se, že výpočet vodíkové bomby je úkolem mnohonásobně náročnějším než atomové. A to, že se nám takový problém podařilo vyřešit ‚ručně‘, je samozřejmě zázrak,“ napsal vědec.

Podle jeho slov tedy v podstatě došlo k revoluci ve výpočetních metodách řešení matematických problémů. První sovětský termonukleární náboj byl úspěšně testován 12. srpna 1953.

V letech 1965 až 1992 stál Chalatnikov v čele Institutu teoretické fyziky L. D. Landaua při Akademii věd SSSR, poté byl jeho čestným ředitelem. Mnoho let vyučoval na Moskevském fyzikálně-technickém institutu.

Zabýval se teorií kvantových kapalin, supravodivostí, kvantovou elektrodynamikou, kvantovou teorií pole, relativistickou hydrodynamikou, kvantovou mechanikou. Pracoval v oblasti obecné relativity a kosmologie. Všeobecně známou se stala tzv. Bělinského - Chalatnikovova – Lifšicova singularita.

Zprávy
0
Nejdříve novéNejdříve staré
loader
Chcete-li se zapojit do diskuse,
přihlaste se nebo se zaregistrujte
loader
Chaty
Заголовок открываемого материала