Registrace byla úspěšná!
Klikněte na odkaz v e-mailu zaslaném na adresu
Názory

Genetik Liška: Pokud se chcete naočkovat proti covidu, bez obav to udělejte

© Vladimír FrantaLékařský biolog a genetik Ústavu biologie a lékařské genetiky 1. LF UK a VFN doc. František Liška, Ph.D
Lékařský biolog a genetik Ústavu biologie a lékařské genetiky 1. LF UK a VFN doc. František Liška, Ph.D - Sputnik Česká republika
Sledujte nás na
Nyní se vakcinuje na covid-19. Kampaň provází mýty. Někteří nevěří genetické vakcíně. Lékařský biolog a genetik Ústavu biologie a lékařské genetiky 1. LF UK a VFN doc. František Liška všechny obavy rozptýlil.

Reportér Sputniku zašel za docentem Františkem Liškou na Ústav biologie a lékařské genetiky v budově Purkyňova ústavu v Praze na Albertově.

Sputnik: Pane docente, jak funguje adenovirová vakcína? (Docent Liška popisuje, jak vakcína na bázi rekombinovaného adenoviru dopraví do buňky těla část informace z koronaviru, proč se to tak dělá a s jakým záměrem…)

Doc. František Liška, Ph.D.: Máme vlastní buňku těla. Máme adenovirus (ve stříkačce), svými povrchovými bílkovinami je adenovirus (po vstříknutí do těla) schopen navázat se na buňku našeho těla. Vlastně si ji odemkne a pronikne dovnitř buňky. Adenoviru je DNA vzata z koronaviru, resp. se jedná o virovou RNA která prošla laboratorní úpravou.

Nejedná se tedy přímo o autentickou RNA viru, ale o materiál, který byl laboratorně modifikován?

František Liška: Zjednodušeně řečeno. Jde o polosyntetickou DNA. Rozvádět to teď nebudeme, aby byl patrný základní mechanismus. Adenovirus se díky vakcíně dostane do těla vakcinovaného. Odemkne si v místě vpichu buňky našeho těla. Vstoupí do nich. Uvolní se tam laboratorně upravená DNA, které původně pochází z koronaviru.

Čili vakcína použije adenovirus jako dopravní prostředek pro část genetické informace koronaviru; adenovirus jako takový by jinak způsobil třeba nachlazení. Říkáte, že adenovirus je zbaven svého vnitřku, místo něho je tam část informace z koronaviru, která ale prošla laboratorní úpravou. Z virové RNA se laboratorně stane DNA. Co se stane, když se takováto DNA dostane do buňky těla vakcinovaného?

František Liška: V injekční stříkačce je látka s adenoviry, v adenovirech je koronavirová DNA (koronavirus DNA nemá, ale my ji laboratorně připravíme z jeho RNA). Teď DNA koronaviru je již v lidské buňce, ta se k takovéto DNA chová jako k jakékoli jiné DNA. Tzn., přepíše ji nejprve na RNA, ta se následně přepíše na bílkovinu, tedy koronavirovou bílkovinu.

Buňka si dle takovéhoto DNA „receptu“ (výrobního postupu) vyrobí koronavirovou bílkovinu. Jde o spike protein, jinými slovy výběžek koronaviru…?

František Liška: Ano.

© Vladimír FrantaLékařský biolog a genetik Ústavu biologie a lékařské genetiky 1. LF UK a VFN doc. František Liška, Ph.D
Genetik Liška: Pokud se chcete naočkovat proti covidu, bez obav to udělejte - Sputnik Česká republika
Lékařský biolog a genetik Ústavu biologie a lékařské genetiky 1. LF UK a VFN doc. František Liška, Ph.D

A výběžek je onen klíč, kterým si koronaviry odemykají lidské buňky, aby do nich mohly vstoupit.

František Liška: Ano. Koronavirus má na povrchu bílkovinu, která vypadá jako dlouhá bílá tyčka (spike, à la „ježčí bodlina“). Tuto bodlinu jsme schopni díky informaci (návodu) dostat popsanou cestou do lidských buněk. Resp. předáme lidským buňkám návod, jak tyto bodliny vyrobit a buňky je, celkově vzato, díky působení vakcíny začnou vyrábět. Trochu to zjednodušujeme. Když si buňky těla vyrobí koronavirové bodliny, ty pak vystoupají k povrchu takto změněných buněk. Změněných našich vlastních buněk (díky působení vakcíny, viz výše), si všimnou imunitní buňky, resp. buňky našeho vlastního imunitního systému. Imunitní systém si řekne – „Pozor, zde je něco cizího“. Když je tu něco cizího…

Bude to zničeno?

František Liška: Vyrojí se spousta buněk, které pochybně vypadající buňku zničí. Takto se stimuluje obranyschopnost na základě vakcinace. V tomto případě proti covid-19. Takže ano. Je to tak.

Chápu-li vás dobře, lidská buňka, která si vyrobí koronavirový výběžek (povrchovou strukturu koronaviru, kterou si koronavirus odemyká lidské buňky, aby do nich mohl proniknout) vlastně imituje celý koronavirus. S takovouto imitací si ale náš obranný systém poradí a naučí se rozeznat a poradit si poté se skutečným koronavirem, pokud tělo někdy v budoucnu koronavirus napadne, infikuje. Takto fungují adenovirové vakcíny, jako ruský Sputnik V. Je to tak?

František Liška: Ano, teď si ukážeme, jak fungují mRNA vakcíny, viz Pfizer. Zas tu máme injekční stříkačku. Nyní je v ní RNA, opět RNA koronaviru. Ale i tato RNA prošla laboratoří – chceme jen kousek informace, abychom buňku lidského těla neinfikovali živým virem. Opět jde o informaci na spike protein. RNA je obalena. Jde o lipidový obal.

Firma Pfizer či Moderna nepoužívají adenovirus, ale lipid pro dopravení informace?

František Liška: Ano. Lipidové částice jsou menší (při pohledu do elektronového mikroskopu). Jinak princip je dál dost podobný. Opět se vše naváže na naše buňky, RNA se dostane dovnitř. RNA se dál jen přepíše do koronavirové bílkoviny a dále tak, jak jsme princip popsali výše u adenovirových vakcín.

Je tam jakoby o jeden krok méně.

František Liška: Ano. Jde o „zjednodušený“ postup. Oproti adenovirovým vakcínám, RNA je v těle méně stabilní. Snadno se rozkládá. Proto se tyto vakcíny zmrazují na nízké teploty. RNA se laboratorně musí stabilizovat. Naopak adenovirové vakcíny jsou klasičtější; delší dobu trvá jejich vývoj. Jde-li o RNA vakcíny, na jejich vývoj buňky (adenovirové) nepotřebujeme. Můžeme zde pracovat in vitro. Příprava je jednodušší, ale náročnější na vymyšlení, aby vše fungovalo tak, jak má.

Lékařský biolog a genetik Ústavu biologie a lékařské genetiky 1. LF UK a VFN doc. František Liška, Ph.D
Genetik Liška: Pokud se chcete naočkovat proti covidu, bez obav to udělejte - Sputnik Česká republika
Lékařský biolog a genetik Ústavu biologie a lékařské genetiky 1. LF UK a VFN doc. František Liška, Ph.D

Říkáte, že s adenovirovými vakcínami se historicky pracovalo delší dobu než s RNA vakcínami. Lidé se dost obávají genetických vakcín všeobecně. Mají obavu, že by mohly přepsat náš genetický kód. Že tu hrozí i zneužití či nějaká zásadní chyba, která se pak v těle odehraje… Četl jsem něco o biologických kyborzích… Rozptýlil byste tyto obavy?

František Liška: Já bych se tím takto nezabýval, být na místě vakcinovaných. Když nad tím budete usilovně dumat, vždycky vymyslíte, jak se cizorodá DNA může dostat do buňky a zcela ji narušit. Zaprvé se to během vakcinace nestane. Pokud přece, pak jen v místě vpichu. Ovlivněné buňky vakcínou jsou ale stejně určené na zničení imunitním systémem. Jsou brány tělem jako infikované. Nic se dál nešíří. Jinak – naše vlastní buňky běžně pracují s DNA i RNA. Při tomto procesu se i bez aplikace vakcín může cokoli pokazit. Když v jedné chvíli přidáme jednu DNA či RNA navíc, v záplavě jiných takových procesů se to „nepozná“.

Ať už se nechám opíchat Pfizerem či Sputnikem V, změním pár buněk svého těla, aby se vybudil imunitní systém. Tyto buňky tělo stejně zničí, riziko je tudíž malé, nehrozí, že se do nás v praví něco, co přepíše naši podstatu?

František Liška: Je to přechodné ovlivnění, buňky po čase zmizí. Opakuji, náš genom podléhá různým mutacím. Občas se něco zvrhne, ale to je život. Část našeho genomu jsou staré fosilní mutace, pocházející z dávných (retro)virů, které již neškodí.

Pokud má někdo chuť se vakcinovat, může to směle udělat?

František Liška: Určitě, já jdu zítra.

Zprávy
0
Nejdříve novéNejdříve staré
loader
Chcete-li se zapojit do diskuse,
přihlaste se nebo se zaregistrujte
loader
Chaty
Заголовок открываемого материала