Podle slov advokáta, který materiály připravuje, rozhodující význam bude mít potvrzení žaloby 70 rozhodnutími italského soudu, která potvrzují spojení mezi radioaktivní municí NATO a onkologickými onemocněními.
Žaloba bude podána jménem srbského vojáka, který se nacházel v Kosovu v době bombardování. Jeho jméno se neuvádí. Předmětem žaloby bude porušení práva na život ze strany NATO.
Pět žalob proti NATO
„Podáme žalobu v Bělehradu ve středu 20. ledna. Pak budou podány další čtyři žaloby v Novém Sadu, Kragujevaci, Niši a Vranji. Budou to individuální žaloby občanů, kteří trpí onkologickými nemocemi po bombardování: vojáků, policistů a vojáků v záloze, kteří sloužili v Kosovu v oné době. Jsou to žaloby proti NATO jako organizaci. NATO je právní osobou a má patřičná práva a povinnosti. Aliance se zúčastnila agrese proti Svazové republice Jugoslávii jakožto organizace a jako taková musí tedy nahradit škody,“ vysvětluje advokát Aleksić.
Podle jeho slov je žaloba důkladně připravena, materiály obsahují všechny nezbytné důkazy podložené výzkumy odborníků v této oblasti, znaleckými posudky Ústavu veřejného zdraví Milana Jovanoviće-Batuta a také materiály, které byly použity v podobných soudních řízeních v Itálii. Podle slov našeho zdroje mohou italské materiály, které předložil jeho kolega Angelo Fiore Tartaglia, sehrát rozhodující roli.
Italské zkušenosti
Během 20 let složité práce na tomto tématu dokázal Tartaglia italskému soudnictví vzájemné spojení mezi municí s ochuzeným uranem a onkologickými onemocněními italských vojáků, kteří sloužili na území Kosova. Tartaglia vyhrál 181 z 500 podaných žalob. 300 z nich je v závěrečném stádiu projednání.
Aleksić ale zdůrazňuje, že v materiálech žalob, které budou podány srbským soudům tento týden, jsou kromě rozsudků italských soudů v podobných případech také znalecké posudky, zprávy soudních lékařů a odborníků na výbušnou munici, kteří poskytují informace o tom, kolik a jaká munice byla shozena na určité území. Na potvrzení pozice žalobce bude předloženo několik rozhodnutí srbských soudů (zdroj nevysvětluje, oč jde, ale protože je tato žaloba proti NATO v Srbsku první, jde pravděpodobně o jakési dřívější rozsudky, které byly jen nepřímo spojeny s následky použití ochuzeného uranu pro lidské zdraví – red. pozn.) a také dva rozsudky Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku, které se týkají porušení práva na život a zdraví občanů Turecka a Velké Británie v souvislosti s použitím munice s ochuzeným uranem.
Nejdříve vojáci a policisté, poté i civilisté
Zdroj Sputniku zdůrazňuje, že první žaloby budou podány jménem vojáků a policistů, tedy lidí, kteří nesli v Kosovu službu na rozkaz státu. Poté budou následovat podle jeho slov také žaloby civilistů.
„Budeme podávat soudům dodatečně také žaloby civilistů – jak lidí, kteří žijí na území Kosova a Metochie, tak i těch, kdo tam žili dříve, a pak se přestěhovali do středního a jižního Srbska. Poté budeme uvažovat o možnosti podání žalob v souvislosti s bombardováním takzvaných nebezpečných objektů (jde o objekty chemického a ropného průmyslu, které podle mezinárodního práva nelze bombardovat – red. pozn.) v Bělehradu, Novém Sadu, Pančevu, Kragujevaci a Boru. V roce 2000 své vyšetřování prováděla komise Program OSN pro životní prostředí (UNEP) a dospěla k závěru, že bydlení v těchto místech je pro zdraví nebezpečné,“ připomíná Aleksić.
Co dělat, když se žalovaný k soudu nedostaví?
Zdroj Sputniku vysvětlil, co je třeba očekávat po podání prvních žalob a v jakém termínu budou pravděpodobně soudní řízení ukončena: „Poté, co podáme žalobu, v souladu se zákonem o civilním soudním řízení má být v průběhu šesti měsíců zaslána NATO s ohledem na to, že žalovanou je tato organizace. To znamená, že první zasedání můžeme očekávat asi v červnu. Uvidíme, jak na to zareaguje NATO a jak se bude proces vyvíjet. Doufám, že ve druhém pololetí podáme také žaloby civilistů,“ uvedl.
Bude-li potřeba, dojdeme až do Štrasburku
„Soudní řízení může být ukončeno za rok nebo dva. A bude-li potřeba, jsme připraveni dojít až do Štrasburku. Jsem přesvědčen, že Srbsko jakožto evropská země, která podepsala Úmluvu o ochraně lidských práv a základních svobod, nemůže být diskriminována, zatímco v Itálii už nabylo platnosti 181 rozsudků ve stejných případech. Máme u nás stejnou faktickou základnu a stejnou právní situaci. Takže podle mého názoru nesmí být občané Srbska vystaveni diskriminaci: nemůže pro nás neplatit to, co platí pro italské vojáky,“ podotýká Aleksić.
Na otázku o možnosti vyhrát u soudu kauzy srbských vojáků a policistů, kteří onemocněli rakovinou po službě v oblastech Kosova, které byly bombardovány ochuzeným uranem, advokát z Niše odpověděl: „Stejnou otázku mi kladli před 20 lety v Itálii. A víte, jak tam všechno skončilo. Teď musíme být trpěliví a věřit, že naše obrovská práce přinese výsledek,“ dodal na závěr.
