Již dříve ministryně zahraničí samozvané republiky Natalja Nikonorova navrhla členům Rady bezpečnosti OSN, aby pomocí mezinárodně uznaného referenda bylo zjištěno, co chtějí občané regionu.
„Ta skutečnost, že znovu mluvíme o připravenosti republiky opět využít mechanismus přímé demokracie, byla v podstatě naším signálem světovému společenství: my jsme neztratili, ale pouze posílili naši víru v svobodu, humanismus a lidská práva, jsme znovu připraveni ukázat naši snahu k těm ideálům a hodnotám, kvůli kterým národ vyšel do ulic v roce 2014,“ řekl Sputniku Pušilin.
Podle něj je také důležité pozornost světového společenství obrátit na oddanost Donbasu k úplnému uznání norem a principů mezinárodního práva.
„Právě s tímto cílem byla vyjádřena připravenost pomoci jakýmkoliv mezinárodním pozorovatelům v případě, jestli bude rozhodnuto o uspořádání procedury vyjádření, správněji spíše potvrzení vůle národa Donbasu,“ dodal Pušilin.
Lídr Doněcké lidové republiky zdůraznil, že mezinárodní společenství musí jasně chápat, že monopol Ukrajiny na informování a interpretování událostí na Donbasu je nonsens a v určitém stupni napomáhání při zločinech, které Kyjev páchá proti občanům Donbasu.
„Právě proto by světové společenství v podobě OSN mělo mnohem pečlivěji prostudovat všechny okolnosti a seznámit se s pozicí obou stran konfliktu,“ uzavřel Pušilin.
Situace na Donbasu
Ukrajinské úřady v dubnu roku 2014 zahájily vojenskou operaci proti Luhanské a Doněcké lidové republice, které vyhlásily nezávislost po státním převratu na Ukrajině v únoru roku 2014. Podle nejnovějších údajů OSN se stalo oběťmi tohoto konfliktu kolem 13 tisíc lidí.
Otázka urovnání na Donbasu se projednává mj. v průběhu schůzek kontaktní skupiny v Minsku, která od září roku 2014 už schválila tři dokumenty, které reglementují kroky pro urovnání konfliktu. Avšak i po dohodách o příměří pokračují mezi stranami konfliktu přestřelky.
