Uvedl, že v registru jedné z poliklinik mu bylo řečeno, že očkován může být pouze občan RF. Ve zdravotnickém zařízení mu sdělili, že je nutná registrace u státní zdravotní služby.
18. ledna Rusko zahájilo plošné očkování proti koronaviru. Podle novináře se to však netýká cizinců, a to ani těch, kteří trvale pracují v Rusku.
V jedné z televizních reportáží však Kruse uviděl pořad o vakcíně - nyní je možné nechat se očkovat v nákupních centrech bez předchozího objednání.
„Když reportér řekl, že hlavní věcí pro očkování je pas a země není důležitá, vyskočil jsem z křesla. Následujícího dne jsme si s fotografem Jurijem sedli k tomu, abychom prozkoumali záběry z reportáže s cílem zjistit, kde se toto centrum nachází,“ vysvětlil korespondent. Jeho kolega řekl, že ví, kde je toto nákupní centrum.
Když tam přijeli, bylo ve frontě deset lidí. Bylo nutné vyplnit dotazník s údaji a poskytnout informace o chronických onemocněních a lécích, které člověk užívá. Poté lékař změřil korespondentovi teplotu a tlak a nechal ho čekat na injekci.
Kruse vysvětlil, že se chtěl nechat očkovat v Norsku, ale jeho manželka, lékařka z Minsku, řekla, že Rusko a celý bývalý Sovětský svaz mají s vývojem a výrobou vakcín bohaté zkušenosti. Poradila svému manželovi, aby se nechal očkovat přípravkem Sputnik V, jakmile se objeví taková možnost.
Korespondent také uvedl, že údajů o vakcíně začalo být stále více a západní odborníci začali upřednostňovat ruský přípravek. Po návratu do Ruska po vánočních svátcích se proto novinář rozhodl nechat se očkovat.
Připomněl, že vakcína Sputnik V se skládá ze dvou dávek, které musí být podány v intervalu tří týdnů.
„Jsou různé a tím se ruská vakcína liší od západních, kde jsou obě injekce stejné. Druhá injekce Sputniku zvyšuje účinek té první,“ řekl.
Poté, co ho zavolali do vakcinační místnosti, vyndali ampuli z mrazničky – (vakcína je skladována při minus 35 stupních) a poté ji zahřáli na pokojovou teplotu.
Poté zdravotní sestra naplnila injekční stříkačku vakcínou a dala mu injekci.
„Nic jsem necítil," zdůraznil Kruse.
Bylo mu doporučeno, aby si místo vpichu nenamočil ani nepoškrábal, v den očkování nesportoval a tři dny nepil alkohol.
Zpravodaj musel strávit ještě půl hodiny v lékařské ordinaci, aby se ujistil, že nedošlo k žádné alergické reakci. Musí přijít na druhé očkování za tři týdny. Dostal také osvědčení o očkování a žena z registru mu slavnostně poblahopřála.
„V jistém smyslu jsem dokonce cítil národní hrdost na Rusko a jeho úspěchy v oblasti očkování. A na to, že Rusové jsou dokonce ochotni se podělit s cizincem ze země, kde je očkování zatím pomalejší,“ řekl na závěr.
Již dříve bylo uveřejněno, že korespondent The New York Times Andrew Kramer se také nechal očkovat ruskou vakcínou Sputnik V. Studoval průběh pokusů s preparátem a přesvědčil se o jeho bezpečnosti. Kramer upozornil na přesnou organizaci očkování. Navíc neměl žádné vedlejší účinky.
Sam Fazeli, novinář agentury Bloomberg, uvedl důvody, proč lze vakcíně Sputnik V důvěřovat. Upozornil na skutečnost, že Rusko je s vakcínou jedním z pěti výrobců léčiv z hlediska počtu dávek, na které byly podepsány smlouvy o předběžné objednávce. Vakcína také prošla klinickými zkouškami fáze III a je vysoce účinná.
Kromě toho nebyl zaznamenán ani jeden případ závažného onemocnění. Fazeli také připomněl ruskou spolupráci s AstraZeneca na vytvoření kombinované vakcíny jedné ze složek přípravku Sputnik V a složky přípravku anglo-švédské společnosti.
Sputnik V byl zaregistrován v srpnu loňského roku. Vakcína proti koronaviru byla vyvinuta Gamalejovým ústavem ve spolupráci s RFPI na základě dobře prostudovaných lidských adenovirových vektorů.
