Jindrák svůj článek začíná tím, že si se zájmem a zaujetím přečetl článek Karla Schwarzenberga, který taktéž pojednával o památníku Koněva. Uvedl, že měl radost, protože podle svých slov četl střízlivý, věcný pohled na problematiku kolem tohoto pomníku. Ten byl totiž z Prahy 6 demontován a je uskladněn.
Konstatoval, že autorem článku je Karel Schwarzenberg, jehož profesních zkušeností a taktéž osobního rozhledu si velmi váží. Podle jeho mínění je díky životnímu příběhu ta osoba, která by se k minulosti měla a i může vyjadřovat.
„Takových hlasů je ale jako šafránu. Z pomníku Koněva se stalo domácí i zahraničněpolitické politikum, a jakkoli osobně rozumím roli emocí v hodnocení minulosti, zdá se mi, že diskuse o natolik závažném tématu byla často hodně přepálená. Z pomníku se stala Petriho miska dokumentující rozdělenost pražské/české společnosti,“ pokračoval dále.
Můj dnešní článek v Právu. pic.twitter.com/lyEwTsCMeE
— Rudolf Jindrák (@rudolf_jindrak) January 27, 2021
Zároveň však uznal, že každý z těchto „nesmiřitelných“ táborů má svůj díl pravdy. Odmítl však zjednodušování celé komplexní problematiky na odporující si kontrasty. Mezi ně zařadil takové protiklady jako: odstranit či ponechat, protiruský či proruský, silný či slabý, patriot či kolaborant. Dodal, že je vždycky jednodušší vidět svět v černobílých barvách než jej chápat v celé své pestrobarevnosti.
„Nezpochybňuji, že v životě lidském jsou momenty, kdy principiálnost nutně předpokládá volbu mezi černou a bílou. Případ pomníku maršála Koněva takovým momentem ale v žádném případě není,“ uvedl.
„Respekt k jinému názoru, ale i respekt k emocím, které nesdílíme, samozřejmě s podmínkou, že nemíří proti základním lidským právům,“ dodal.
Připomněl, že mnoho lidí jak na ruské, tak ale i na české straně považuje odstranění pomníku za nedůstojné. Právě události kolem tohoto pomníku byly tím spouštěčem pro připravované česko-ruské konzultace, vzpomíná Jindrák.
„Pomník Koněva si zasluhuje důstojné umístění, protože si respekt zasluhují ti, kteří v něm vidí osvoboditele Prahy. Stejného respektu a důstojnosti jsou hodny i naše pomníky na území Ruské federace, ať už připomínají legionáře, příslušníky tzv. Svobodovy armády či politické vězně,“ uvedl.
Zdůraznil, že on jako vládní zmocněnec pro česko-ruské konzultace usiluje o to, aby byl pomník umístěn na důstojné místo, tedy tam, kam patří, a aby došel společně s českými politiky k řešení, které by bylo přijatelné pro stranu ruskou i českou. „Za dané atmosféry to věru není nic snadného,“ dodal.
Nutno podotknout, že již včera se Jindrák vyjádřil pro ČTK s tím, že by uvítal návrh na přesunutí pomníku. Reagoval tak na zmíněný článek Karla Schwarzenberga.
Pomník maršála Koněva
Památník maršála Sovětského svazu Ivana Stěpanoviče Koněva, který se podílel na osvobození Prahy, v minulosti čelil řadě útoků. Socha vojevůdce, která stála na náměstí Interbrigády v pražské Bubenči, tak byla opakovaně poškozována. Poté, co 21. srpna 2019 vandalové polili památník barvou, vedení městské části prohlásilo, že nemůže zajistit jeho bezpečnost a začalo hledat cestu, jak se sochy zbavit.
Dne 3. dubna 2020 starosta využil nouzového stavu, kdy byl v zemi v souvislosti s epidemií koronaviru striktně omezen volný pohyb na veřejnosti, a nechal sochu odstranit.
Dříve v srpnu minulého roku pak primátor hlavního města Prahy Zdeněk Hřib (Piráti) rozhodl, že pamětní deska připomínající podíl Rudé armády v čele s maršálem Koněvem na osvobození Prahy od nacistů nebude po rekonstrukci navrácena na zeď Staroměstské radnice.
Protivníci maršála obviňují, že se údajně podílel na přípravě invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968, ale jak uvádí Velvyslanectví Ruské federace v Praze, archivní údaje jeho účast nepotvrzují. Maršál Koněv vzhledem k věku v době události už ve vedení sovětské armády nebyl a jediné, co ho s Československem spojuje, je podle dokumentu velení operacím při osvobozování Prahy v květnu roku 1945.
Zhoršení česko-ruských vztahů
Za zmínku stojí, že tato kauza zhoršila vzájemné vztahy mezi Ruskem a Českem. Ministerstvo zahraničí RF označilo tyto akce za „pobuřující a cynické“. V Kremlu prohlásili, že by Moskva raději viděla Koněvův pomník obnovený na českém nebo ruském území. Vyšetřovací výbor RF zahájil trestní stíhání za veřejné zneuctění symbolů vojenské slávy Ruska. Ruští vyšetřovatelé hodlají dovést k soudu účastníky odstranění pomníku. Český prezident Miloš Zeman nazval odstranění pomníku hloupostí ze strany málo významných českých politiků.
Česká média také psala v minulém roce s odkazem na zdroje z tajných služeb, že ruský diplomat dovezl do Prahy jed ricin, kterým měli být údajně otráveni čeští politici, kteří přijali rozhodnutí o odstranění sochy Koněva, o odhalení pomníku vlasovcům a přejmenování náměstí před ruskou ambasádou na náměstí Borise Němcova. Tato informace ale nebyla potvrzena. Nicméně byli z Prahy na začátku června minulého roku vypovězeni dva zaměstnanci společnosti Rossotrudničestvo a brzy na to následovalo vypovězení z Moskvy dvou zaměstnanců Českého kulturního střediska.
Kvůli zhoršeným vztahům se obě země dohodly, že proběhnou konzultace podle smlouvy z roku 1993 o vzájemné spolupráci a přátelských vztazích. Za českou stranu bude jednat ředitel zahraničního odboru Kanceláře prezidenta republiky Rudolf Jindrák, za ruskou pak první náměstek ministra zahraničních věcí RF Vladimir Titov.
