Maršál Koněv před 76 lety osvobodil Osvětim. Ale kdo si to dnes pamatuje? Názor

27. ledna 1945 vojska maršála Ivana Stěpanoviče Koněva osvobodila Osvětim, největší německou továrnu na smrt. Z několika milionů nacistických otroků přežilo posledních 7 650 lidských trosek. Slzy tekly osvoboditelům i přeživším. Svět se nad touto hrůzou otřásl.

Osvětim byla výkladní skříní nacistického „konečného řešení židovské otázky“, smrt prací, nebo plynem. Obdobný krutý osud čekal i na národy slovanské. Neodpustitelná vina, kterou v sobě německý národ ponese na věky.

„Kdo z nastupující generace to dnes ví?“ řekl v rozhovoru pro Sputnik místopředseda Národních socialistů, politik Přemysl Votava.

Votava: Kolik řádek v učebnici dějepisu, je věnováno této smutné kapitole dějin 2. světové války. Máme zapomenout? V nějaké zmatené hlavě se rodí chutě na nové tažení na Východ. Jen tak se může stát, že před časem jistý starosta z jakési zapadlé pražské obce chtěl vstoupit do dějin a tak na multikáře vyrazil do boje proti Rusku. Stal se směšným, přesto byl v novinách i v televizi. Podobně se chtěl světu ukázat další pražský starosta, také ten se rozhodl změnit dějiny. V době nouzového stavu nechal odstranit sochu maršála I. S. Koněva, osvoboditele Osvětimi, Československa, ale i berlínského vítěze nad nacismem. Nositele nejvyšších vyznamenání co svět zná, smekali před ním nejvyšší hlavy všech států. To již úsměvné není! Je to urážka vítěze nad fašismem.

Vzpomněl jsem si na výstižný citát: „V Čechách už tradičně oslavujeme, ale i zručně kamenujeme. A to bez velkého přemýšlení. A tak zapomínáme, že lež, či historická polopravda, jakmile ji připustíme, se s námi povleče, jak početní chyba v matematickém příkladu!“ Chudák student má v hlavě další zmatek. Přes snahy novodobých vykladačů dějin to byla zejména Rudá armáda, která za cenu nesmírných obětí zachránila okupovanou Evropu před nacistickým zvěrstvem a jeho ideologií. Na cestě od Moskvy, Stalingradu, Kyjeva, vedle tisíce dalších měst, osvobodila 27. ledna 1945 i peklo zvané Osvětim. Ve stejných dnech vstupovala Rudá armáda přes Karpaty do Československa, spolu s ní i Svobodova armáda. V Československu našlo svůj hrob 140 000 hrdinů Rudé armády. Ví to ten student? 27. leden si připomínáme, jako Den památky obětí holocaustu a předcházení zločinům proti lidskosti. Jak vypadá dnešní svět? Z celosvětových nákladů na zbrojení, se státy NATO podílí kolem 70 %.

V roce 2019 činil zbrojní rozpočet USA v dolarech 649mld , Číny 250, Británie 49.9, Ruska 61.3. I přes tyto obrovské náklady se mír ve světě nepřiblížil ani o kousek. Opět umírají lidé, vidíme zničená města v Iráku, Sýrii, Afghánistánu, Libyi, … statisíce obyvatel prchá z těchto zemí. Kdysi prosperující země jsou v troskách.

Poučil se svět? Knihkupecké regály se prohýbají pod přívalem nacistické vzpomínkové literatury. V jejich stínu se krčí českoslovenští hrdinové domácího a zahraničního odboje, smutná realita. Generál Svoboda, hrdina z východní fronty, ale i další naše osobnosti té doby nejsou připomínány, jejich hrdinství je znevažováno. Umírají poslední hrdinové, poslední pamětníci…. Pomníky hrdinů jsou káceny, hrdinství je znevažováno. Jim patří naše úcta.