Zemřel hudebník Ladislav Štaidl. Pane magistře, patříte do úzké skupiny lidí, kteří ovlivnili český šoubyznys, s panem Ladislavem Štaidlem jste se znali, a i jste spolupracovali. Dnes média přinesla zprávu o Štaidlově úmrtí. Napadá vás, co by se dalo bezprostředně říci?
Petr Hannig: V první řadě byl Štaidl jednou ze čtyř osobností pop music v ČSSR. Byl nejvýznamnější, staral se o repertoár Karla Gotta; sháněl písničky, další pro Gotta sám komponoval. Některé hity objednával pro Gotta u Karla Svobody. Ladislav Štaidl byl dirigentem jeho orchestru a zároveň hlavní postavou této pomyslné produkční skupiny čtyř… Pro úplnost: další postavou byl Karel Vágner (repertoár Zagorové, Hložka a Kotvalda), František Janeček (skupina Kroky, repertoár M. Davida, I. Bartošové, Pavla Horňáka, Arnošta Pátka). Čtvrtou postavou jsem v 80. let byl já (P. Hannig), který se staral o repertoár Vítězslava Vávry, St. Procházky ml. či Lucie Bílé či Jakuba Smolíka.
Láďa Štaidl mě pozval ke dvěma albům; jedno bylo album Darinky Rolins; objednal si u mě píseň Schúlená, rovněž si objednal píseň pro I. Bartošovou, ta se jmenovala V záři reflektorů. Láďa byl samozřejmě nejvýznamnější, vždyť psal pro zpěváka první velkosti, psal pro Karla Gotta.
Kávu si osladím: Hudba – Ladislav Štaidl
Pan Ladislav vždy vypadal velmi šik. Prostě elegán; od poloviny 70. let komponoval hudbu k filmům a televizním inscenacím, spolupracoval i s jinými známými hudebníky, viz s Karlem Svobodou a Z. Liškou. Namátkou jmenujme hudbu k filmům Hvězda padá vzhůru, Romance za korunu, Ten svetr si nesvlíkej, Mladý muž a bílá velryba…
Petr Hannig: Pocházel z prvorepublikové buržoazní rodiny, dalo by se říci. Byl aristokrat v chování. Neustále upraven. Hudba, film a Láďa – zcela logická symbióza. Ano, byl to velký elegán.
S Karlem Gottem a orchestrem Apollo absolvoval v roce 1967 angažmá v mezinárodní show lasvegaského hotelu Frontier. I vy jste působil v zahraničí. Jak se vám vracelo do ČSSR té doby?
Petr Hannig: V Americe je trochu jiná kultura a provoz koncertů. V Evropě jsme zvyklí na to, že se za hvězdami jezdí do metropolí, tam koncertují. V Las Vegas mají umělci smlouvu třeba na rok dva, diváci tam za nimi jezdí. Gott se Štaidlem vystupovali v Las Vegas. Jejich pobyt měl interpretační charakter. Museli hrát tamní americké šlágry. Byl tam menší prostor pro vlastní uměleckou tvorbu. Byli požádáni o návrat, vrátili se. Byly československými hvězdami. Nijak si nepohoršili. Navíc, abyste uspěl v zahraničí, musíte přijmout jejich kulturu, zpívat vlastně cizí písně. Já to měl v Anglii jinak. Byl jsem tam tajemníkem u bohatého a úspěšného skladatele Toma Sprinfielda; bylo mi 22 let, aranžoval jsem pro něj i pro jeho sestru, slavnou Dusty Spriengfield. Složil jsem tam píseň Sing the song and play the game (na angl. text), nebo jsem zaranžoval melodii Toma Sprinfielda pro jeho sestru Dusty Morning please, don’t come; použil jsem zde své aranžérské postupy, které jsem užil v Pastýřích. I já jsem přerušil svou slibnou činnost a vrátil se do vlasti.
Píseň k pláči: Hudba – Ladislav Štaidl
Do české pop music se nesmazatelně zapsalo duo Ladislav a Jiří Štaidlovi.
Petr Hannig: Jirka byl vynikajícím textařem. Byl strůjcem úspěchu Karla Gotta. Jirku jsem znal velice zběžně. Naopak Láďa mě pozval, resp. můj orchestr, do svého divadla Apollo (působili zde zpěváci Gott, K. Hála, Y. Přenosilová, hudebníci Rokl, Štaidl, skladatelé Bažant, Klempíř, Mareš.). Dělali jsme v městské knihovně asi v roce 1968. Šlo o velký koncert spolupracovníků Divadla Apollo. Gott tam sice nekoncertoval, ale byla tam skupina Apollo s Petrem Spáleným, dále pak Martha a Tena Elefteriadu a má skupina Pastýři (zpěváci Petra Černocká, Karel Bláha, Jitka Zelenková, Lilka Ročáková a další.). V té době se hodně pomáhalo začínajícím souborům. Byla to taková doba 67-68, zlatá doba české pop music. Bylo to moc krásné. Rád na to vzpomínám.
Přijela Pouť: Hudba – Ladislav Štaidl
Potkali jste se s panem Štaidlem pracovně?
Potkávali jsme se. Složil jsem písničky pro Darinku Rolins či Ivetu Bartošovou, pracovali jsme u něho doma, v jeho studiu v Jevanech; bylo to špičkové profesionální studio. Jeho manželka nám připravovala jídlo. Bylo to celodenní natáčení. Dále jsme se s Láďou různě potkávali, míjeli na akcích. Jako hudební dramaturg jsem natáčel i některé Štaidlovy věci, které netočil v Supraphonu s Gottem. Láďa také točil pro Rozhlas, kde já jsem byl dramaturgem. Vypisoval jsem honoráře, vím proto, že se narodil 10. 3. 1945. Proto si pamatuju jeho datum narození, protože jsme určitě v Rozhlase spolu dělali. Vlastním Štaidlovým orchestrem prošla řada hudebníků: Jaromír Klempíř (hodně jsme se kamarádili, složil pro Gotta C´est la vie), Rudolf Rokl (pro mou firmu Maximum natočil svou poslední desku Perly, kde hrál na klavír a zpívala J. Zelenková), Felix Slováček…
Ladislav Štaidl hlavně doprovázel Karla Gotta. Nicméně spolupracoval i s řadou dalších zpěváků, třeba s J. Schelingerem či J. Zelenkovou. Štaidl byl mimořádný umělec a držitel ocenění. Takový byl náš skladatel, kytarista a producent. Svou kapelu vedl od roku 1966. Škoda umělce takového formátu.
Pane magistře, děkujeme za vaši promptní odpověď a za rozhovor.
