Tyhle volby nahání hrůzu. Prezident varuje před otřesy, lepšolidé jsou nabuzení. Názor

V říjnových volbách se bude bojovat o hodně. Na jedné straně Andrej Babiš a jeho hnutí ANO budou chtít zůstat u moci. A to znamená vyhrát volby a porazit Piráty a ODS, které se na ANO dotahují. A na straně druhé? Lepšolidé chtějí zůstat v Poslanecké sněmovně a co nejvíc uškodit Babišovi.

Lepšolidem podráží nohy nízká popularita a co čert nechtěl i volební zákon. Proto ho před čtyřmi roky napadly. A Ústavní soud má rozhodnout právě teď. O co konkrétně jde?

Skupina 21 senátorů, která je složená ze zákonodárců STAN, KDU-ČSL a TOP 09 a nezávislých senátorů, se obrátila na Ústavní soud, aby zpracoval aktuální volební zákon. Podle části senátorů malé strany potřebují pro zisk poslaneckého mandátu ve volbách získat více hlasů než velké strany. Senátoři také napadli ustanovení volebního zákona, podle kterého koalice dvou stran musí získat pro vstup do Sněmovny nejméně deset procent hlasů a koalice tří stran 15 procent.

Z toho je jasně vidět, komu by změna volebního zákona prospěla. V podzimních sněmovních volbách budou v koalici kandidovat Piráti a Starostové a nezávislí (STAN) a též ODS, KDU-ČSL a TOP 09 pod názvem Spolu. Vypadá to, jako by takzvanému demokratickému bloku čistil cestičku.

Změnu volebního systému zkritizoval pan prezident Miloš Zeman. Návrh skupiny senátorů na zrušení systému voleb do Poslanecké sněmovny by podle hlavy státu vedl k destabilizaci politického systému.

Sputnik nabízí expertní názor na celou záležitost, který nám poskytl známý politolog Tomáš Doležal.

„Zaprvé je třeba říci, že Ústavní soud (žádný) zákon nesmí přímo změnit, ale může ,jen´ zrušit jeho část popř. zrušit příslušný zákon jako celek. A to z důvodu neústavnosti – buď obsahové (jeho ustanovení jsou v rozporu s textem Ústavy), anebo procedurální (nebyl přijat zákonným resp. ústavně konformním způsobem).

Tedy Ústavní soud nepochybně, obecně, právo zrušit nějaké části volební zákona má, pokud je shledá protiústavními. Přesnější komentář bude možný, až bude znát celý nález a jeho odůvodnění.

Zarážející je časová rovina a časová koincidence celé věci. Nikoli to, že soud rozhodne osm měsíců před volbami, ale to, že rozhodne až více než tři roky po obdržení podání, v okamžiku již oficiálně běžící volební kampaně. Proto by bylo – s ohledem na férovost procesu voleb, aby případné zrušení části volebního zákona mělo odkladný účinek, např. k 1. 1. 2022.

A to nejen z důvodu obecné spravedlnosti, ale zejména z praktických důvodů, protože např. zrušení d'Hondtova dělitele jakožto metody převodu hlasů na mandáty by znamenalo nutnost urychleně tuto formuli v zákoně nahradit jinou metodou, protože jinak by nebylo možné volební výsledky převést do podoby konkrétního složení Poslanecké sněmovny.

A ke změně volebního zákona je nutný souhlas obou parlamentních komor, Sněmovny i Senátu, vždy prostou nadpoloviční většinou hlasů přítomných zákonodárců – kdy Sněmovna nemůže senátní veto přehlasovat tzv. ,stojedničkou´. Ovšem případnou novelu volebního zákona může ještě vetovat prezident republiky. Celý tento proces může trvat několik měsíců, takže se klidně může stát, že ještě někdy na prahu léta, v horké fázi volební kampaně, nebude jasné, dle jakých pravidel se budou přidělovat poslanecké mandáty. To by volební soutěž velmi negativně narušilo. Nemluvě o hypotetické variantě, že by se až do voleb nestihla změna zákona přijmout vůbec. A což by znamenalo naprostou katastrofu a světový unikát, protože by nebylo možné určit složení Poslanecké sněmovny.

Ústavní podání skupiny senátorů napadá dvě ustanovení volebního zákona. Tzv. násobící aditivní klauzuli pro volební koalice (10 % pro dvoučlenné, 15 % pro tříčlenné a 20 % pro čtyř a vícečlenné). Takže kdyby teoreticky soud zrušil pouze tento bod, legislativně a prakticky se nic moc nestane, volby mohou proběhnout s 5% uzavírací klauzulí pro všechny kandidující subjekty. Což sice bude méně spravedlivé než nyní, ale přepočet odevzdaných hlasů na mandáty to umožní.

Problémem by bylo, jak je naznačeno výše, zrušení d'Hondtova dělitele pro převod hlasů na mandáty, které by znamenalo nutnost rychlého přijetí novely volebního zákona.

Přičemž ústava ohledně volebního systému do Poslanecké sněmovny hovoří poměrně stručně a jasně, když říká, že ,volby do Poslanecké sněmovny se konají tajným hlasováním na základě všeobecného, rovného a přímého volebního práva, podle zásady poměrného zastoupení´.
A k tomu doplňme, že v odborné politologické obci panuje stoprocentní shoda na tom, že d'Hondtova dělitel, coby způsob přepočtu hlasů na mandáty, je metoda vlastní pouze poměrným volebním systémům, jelikož umožňuje rozdělení mandátů stranám v určitém volebním obvodě na základě určitého poměru hlasů mezi nimi. O tom není pochyb.

Ústavní soud by snad ještě mohl argumentovat narušením rovnosti volebního práva. Ovšem tato rovnost, jakožto princip, podle kterého má každý volič jeden hlas a váha všech hlasů je stejná, tedy mj. požadavek, aby jednoho poslance volil přibližně stejný počet voličů, není v případě českého volebního zákona narušována podobou volebního dělitele, ale enormním rozptylem velikosti volebních obvodů (volebních krajů), když v nejmenším z nich se volí 5 poslanců a v největším 26. Ovšem tato část volebního zákona nyní napadána není," vysvětluje expert.

Komu změna prospěje? Opravdu bude výhodná pro menší strany? Vždyť jde jen o jeden dva mandáty navíc.

„Jde o to, co konkrétně soud zruší a čím to bude nahrazeno. Zmírnění podmínek pro vstup koalic do Sněmovny obecně by napomohlo malým stranám, které se poslední léta pohybují okolo 5% hranice zisku voličských hlasů anebo pod ní. A obecně by posílilo trend ke kandidování v koalicích.

Změna d'Hondtova volebního dělitele na jinou metodu, např. na dělitel Sainte-Laguë nebo na tzv. dánský dělitel by oproti současnému stavu mandátově posílilo strany střední a malé velikosti, tj. SPD, KSČM a ČSSD – pokud bereme kandidaturu dvou koalic na půdorysu někdejšího Demokratického bloku a Pirátů jako hotovou věc.

Obdobný účinek by měla i alternativa, kdy by se přešlo od metody volebního dělitele v převodu hlasů na mandáty k metodě tzv. volební kvóty a přerozdělování zbytkových hlasů v tzv. druhém skrutiniu. Což byl model volebního zákona, který platil až do voleb do Sněmovny v roce 1998.

A – v opačném směru – změny tohoto typu by lehce oslabily silnější politické strany, tzn. nyní hnutí ANO 2011 a dvě předvolební koalice,“ říká pan Doležal.

Nevypadá to jako manipulace ve prospěch lepšolidí? Taková nepřímá podpora, aby upižlali Babišovo ANO.

„Může tomu tak být v tom případě a v tom smyslu, že kdyby bylo zcela zrušeno anebo nahrazeno mírnější variantou, násobící aditivní kvorum pro vstup do Sněmovny pro volební koalice, mohly by dva velké koaličně kandidující  subjekty zcela ztratit obavy o vstup do Sněmovny, a naopak by mohly své složení rozšířit o další subjekty: nabízí se Minářovo hnutí PRO lidi, Hlas Pavla Telička anebo Strana zelených. Protože už by před nimi nestála bariéra v podobě nutnosti dosáhnout alespoň 20 resp. 15 % hlasů. A to by tomuto bloku mohlo ,přihrát´ hlasy rozhodující k tomu, aby získal ve Sněmovně více mandátů než hnutí ANO 2011 a jeho potenciální spojenci.

Anebo by tyto subjekty mohly využít ,nahrávky´ od Ústavního soudu k zásadnější změně volebního zákona, např. k zavedení pouze jednoho volebního obvodu, kterým by bylo území celého státu apod.," říká politolog.

Je český volební systém spravedlivý?

„Žádný volební systém asi nelze označit za zcela spravedlivý, důležité je, aby splňoval základní principy volebního práva a umožnil otevřenou a férovou politickou soutěž všem subjektům, které mají zájem o vstup do volební arény.

Český volební systém do Poslanecké sněmovny tyto podmínky zcela nesplňuje v jedné, už zmíněné oblasti – a tou je narušení rovnosti volebního práva a váhy voličských hlasů z důvodů ohromného rozptylu velikosti jednotlivých čtrnácti volebních krajů, kdy v těch velkých stačí k zisku poslaneckého mandátu zisk 3% voličských hlasů a v těch nejmenších mnohdy nestačí ani 10 % na jedno poslanecké křeslo. Čili zde jsou jednoznačně znevýhodněny malé strany a jejich voliči.

A naopak v oblasti tzv. preferenčních hlasů a možnosti přeskočit na kandidátce dopředu a dostat se do Sněmovny i z některého ze zadních míst kandidátky, jsou zase díky současnému nastavení pravidel výrazně zvýhodněni kandidáti malých stran – a nejvíce v malých krajích, protože k posunu vpřed je třeba získat takový počet preferenčních tzv. kroužků, který odpovídá pěti procentům hlasů odevzdaných dané politické straně v příslušném kraji. Tato část volebního zákona by si určitě úpravu zasloužila," říká politolog Tomáš Doležal.