Registrace byla úspěšná!
Klikněte na odkaz v e-mailu zaslaném na adresu
Pohled na Prahu - Sputnik Česká republika, 1920
Česko
Nejnovější zprávy a události z domova

Hrad zveřejnil dopis, který zaslal Zeman Ústavnímu soudu. Zmiňuje i destabilizaci ústavního systému

© Depositphotos / SamurkasPražský hrad a katedrála svatého Víta v Praze
Pražský hrad a katedrála svatého Víta v Praze - Sputnik Česká republika, 1920, 03.02.2021
Sledujte nás na
Ústavní soud zrušil část volebního zákona a rozhodnutí bude platit i pro letošní volby. V této souvislosti zveřejnil Pražský hrad dopis, který zaslal prezident země Miloš Zeman Ústavnímu soudu ČR 1. února.
V dopise, který byl zaslán na Ústavní soud ČR, Zeman zmiňuje, že se obrací na instituci jako hlava státu odpovědná za ústavní stabilitu země. Upozornil, že si je jako prezident země vědom nezávislosti rozhodování Ústavního soudu a plně jej respektuje.
„V situaci, kdy výše podaný návrh skupiny senátorů byl podán k Ústavnímu soudu před více jak třemi roky, považuji v nynější situaci, kdy jsem rozhodl o vyhlášení termínu voleb do Poslanecké sněmovny a kontrasignované rozhodnutí bylo již publikováno ve Sbírce zákonů dne 31. prosince 2020 pod č. 611/2020, za ústavně nezodpovědné zasahovat do probíhajícího volebního procesu,“ stojí v dopise.
Dále se uvádí, že v důsledku vyhlášení termínu voleb tak započala i volební kampaň a taktéž již byly provedeny jisté úkony, které souvisejí s organizací voleb jako takových. Podle Zemanových slov však může rozhodování v uvedeném řízení znamenat destabilizaci systému ČR.
Následně dodal, že jako hlava státu se musí zabývat při výkonu ústavní funkce i tím, co se stane v případě, že taková politická dohoda nebude nalezena.
„V případě, kdy nedojde mezi oběma komorami Parlamentu ČR k dohodě například na uspořádání volebních krajů, nastává okamžik ústavní krize, pro kterou nemá Ústava ČR nastavené způsoby řešení. Pokud nebude rozhodnuto Parlamentem České republiky o volebních krajích, v případě jejich zrušení v právě probíhajícím řízení před Ústavním soudem, pak se volby nebudou moci uskutečnit v již vyhlášeném termínu 8. - 9. 10. 2021, ani v souladu s ústavním pravidlem zakotveným v čl. 17 Ústavy ČR, podle kterého se volby do Poslanecké sněmovny konají ve lhůtě 30 dnů před koncem volebního období Poslanecké sněmovny,“ píše se.
Jak dále uvádí, v takové situaci dojde ke dni  21. 10. 2021 k zániku mandátů všech poslanců. „V situaci zániku mandátů všech poslanců v důsledku uplynutí volebního období nepřechází na Senát Parlamentu České republiky pravomoc přijmout formou zákonného opatření Senátu novelu volebního zákona, protože toto výslovně zapovídá čl. 33 odst. 2 Ústavy ČR. V takové situaci by ani vláda České republiky nebyla povinna podat demisi v souladu s čl. 73 odst. 2 větou druhou Ústavy ČR, neboť by ani neproběhla ustavující schůze nově zvolené Poslanecké sněmovny,“ je vysvětleno v dopise.

Ústavní krize

Podle jeho slov by se tak v takové situaci ocitla země v neřešitelné ústavní krizi. Zdůraznil, že on jako nejvyšší ústavní činitel má povinnost ochraňovat stabilitu ústavního systému a upozorňovat a popisovat rizika, kdy k její distorzi může dojít i v důsledku rozhodování jiných ústavních orgánů.
„Odpovědnost za ústavní stabilitu České republiky mají všechny ústavní orgány, Ústavní soud nevyjímaje. Má-li nastat spravedlnost, musí přicházet co nejrychleji, aby byla s to naplnit očekávání a měla předpokládaný užitek,“ uvedl.
Soudní kladívko - Sputnik Česká republika, 1920, 03.02.2021
Česko
Ústavní soud změní pravidla letošních voleb. Část volebního zákona je podle něj diskriminující
Zeman však poukazuje na to, že Ústavní soud nebyl schopen rozhodnout po dobu více než tří let. Z toho důvodu považuje úvahy o zrušení části volebního zákona několik měsíců před volbami za silně destabilizující politický a ústavní systém České republiky s nedozírnými následky a otázkami, na které nemůže znát odpověď ani prezident republiky, ani Ústavní soud.
„Pokud by byla napadená ustanovení volebního zákona vskutku protiústavní a nepanovala o této otázce žádná pochybnost, pak bych předpokládal, že Ústavní soud uvedená ustanovení zruší v průběhu volebního období tak, aby poskytl Parlamentu České republiky prostor pro nalezení vhodného ústavního řešení,“ je dále uvedeno.
V neposlední řadě Zeman uvedl, že tímto dopisem apeluje na Ústavní soud, aby si byl vědom všech konsekvencí, které případná derogace částí volebního zákona může přivodit a které mohou vést k ústavní krizi nemající podle stávající Ústavy ČR řešení.
Závěrem vyjádřil Zeman přesvědčení, že bude rozhodování vedeno pouze myšlenkou nejlepšího přesvědčení o zachování stabilního ústavního systému ČR i do budoucna.

Rozhodnutí Ústavního soudu ČR

Zmiňme, že Ústavní soud zrušil část volebního zákona. Problém spočívá v rozdělení na kraje a přepočtu mandátů, to je prý diskriminující. Rozhodnutí bude platit i pro letošní volby
Nově bude koalicím pro vstup do Poslanecké sněmovny stačit pět procent hlasů. Ústavní soud zrušil aditivní klauzule, které představovaly 10, 15, respektive 20 procent. Ústavní soud také pozměnil paragrafy, které se týkají určení počtu poslanců v jednotlivých krajích a průběh skrutinia.
Nutno podotknout, že tento volební zákon rozdělil také samotný Ústavní soud. Čtyři soudci z 15členného sboru s takovým nálezem nesouhlasili, svůj názor pak vyjádřili v odlišném stanovisku, které je součástí nálezu. Konkrétně se jedná o Ludvíka Davida, Jaroslava Fenyka, Josefa Fiala a Radovana Suchánka.
Senátoři se obrátili na Ústavní soud na konci roku 2017. Poukazovali na to, že během posledních voleb do Poslanecké sněmovny by hnutí STAN potřebovalo pro zisk jednoho mandátu získat dvakrát více hlasů ve srovnání s vítěznou politickou stranou ANO. Senátoři se domnívají, že v tomto případě nemůžeme mluvit o poměrném volebním systému, který je zakotven v ústavě.
Zprávy
0
Nejdříve novéNejdříve staré
loader
Chcete-li se zapojit do diskuse,
přihlaste se nebo se zaregistrujte
loader
Chaty
Заголовок открываемого материала