Registrace byla úspěšná!
Klikněte na odkaz v e-mailu zaslaném na adresu
Česko
České novinky: nejnovější zprávy a události z domova

Poslankyně Langšádlová bije na poplach: Cílem vakcíny Sputnik V je dobýt Česko a vztyčit na něm ruskou vlajku

© Sputnik / Government of Buenos AiresSputnik V. Ilustrační foto
Sputnik V. Ilustrační foto - Sputnik Česká republika, 1920, 12.02.2021
Sledujte nás na
Poslankyně za stranu TOP 09 Helena Langšádlová napsala pro internetový deník Forum24 komentář, ve kterém vyjádřila znepokojení nad výzvami oddělit politiku od strategických rozhodnutí, jako je dostavba Jaderné elektrárny Dukovany nebo očkování ruskou vakcínou Sputnik V.
Podle poslankyně mohou mít tyto výzvy negativní důsledky pro bezpečnost země a vztahy se spojenci. Věří například, že ruská účast na dostavbě Jaderné elektrárny Dukovany by vedla ke zvýšení vlivu Moskvy.
„…Rusům nejde o nic víc ani o nic míň než dobýt naše území a vztyčit na něm vlajku. Jednou z příležitostí pro ně je stavět jadernou elektrárnu, druhou pak dodávat očkovací látku Sputnik,“ píše Langšádlová.
V rámci důkazů uvádí řadu tvrzení, která se však ukázala být dezinformační.

„Bratrská pomoc“

„Rusko nás dodneška považuje za sféru svého vlivu, známy jsou dezinterpretace historie, kdy současný ruský režim okupaci v roce 1968 považuje za bratrskou pomoc,“ tvrdí politička.
Langšádlová svůj výrok o „sféře vlivu“ nijak nepodporuje fakty, o „bratrské pomoci“ vůbec manipuluje.
Ruské hodnocení událostí roku 1968 v Československu je zakotveno v preambuli Smlouvy o přátelských vztazích a spolupráci mezi Ruskou federací a Českou republikou z roku 1993. Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa se nazývá „nepřípustným použitím síly“ a další setrvání sovětských vojsk na území Československa „neospravedlnitelné“. Oficiální postoj Moskvy k této otázce opakovaně vyjádřilo ruské vedení, včetně ruského prezidenta Vladimira Putina během jeho návštěvy Prahy v roce 2006.
Poslankyně snad naznačuje dvě epizody vztahů mezi oběma zeměmi spojenými s událostmi v roce 1968. V obou případech však šlo o soukromou iniciativu, nikoli o oficiální postoj Ruska.
V roce 2017 byl na internetových stránkách ruského televizního kanálu Zvezda zveřejněn článek, že by Československo mělo být SSSR vděčné za to, co se odehrálo v roce 1968. Článek v České republice vyvolal kritické reakce. Tehdejší ruský premiér Dmitrij Medveděv však během setkání s českým prezidentem uvedl, že článek je osobním názorem autora a neodráží ruské stanovisko.
O dva roky později vlnu kritiky v Česku vzbudil návrh ruského zákona předložený Komunistickou stranou Ruska, jenž by měl uznat účastníky sovětské invaze do Československa v roce 1968 za veterány. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov však označil návrh za individuální iniciativu jednoho poslance a uvedl, že oficiální pozice Ruska je i nadále platná.

Ekonomické kroky a politická orientace

Politička tvrdí, že ekonomická rozhodování mají politické a bezpečnostní dopady, a snaží se vykreslit nástup komunistů k moci v Československu důsledkem takového rozhodnutí.
„Nikdo nepochybuje o tom, že Marshallův plán a jeho přijetí nebo nepřijetí bylo jedním z faktorů, které ovlivnily náš vývoj po roce 1948; nikdo z nás nepochybuje, že dodávky obilí v roce 1947 byly jedním z kroků, které přispěly k tomu, jak to u nás dopadlo,” uvádí poslankyně.
Komunisté však již v roce 1946 zvítězili v prvních poválečných volbách v Československu a získali 40 % hlasů. Členská základna Komunistické strany se po válce zvýšila téměř desetkrát a dosáhla více než milionu lidí.
„My jsme si na rozdíl od Maďarů a Poláků komunisty vybrali dobrovolně,“ vysvětloval disident a bývalý premiér Petr Pithart.
Souhlasit lze s Langšádlovou až v tom, že „události února 1948 nezačaly v únoru 1948“. Výchozím bodem ale nejsou sovětské dodávky obilí, jak tvrdí poslankyně, ale mnichovská dohoda.
Podle historika Eduarda Stehlíka byl Mnichov cestou nejen k okupaci Československa nacisty, ale také k nástupu komunistů k moci. Jeho kolega Jiří Pernes rovněž zdůrazňuje význam mnichovského traumatu.
„Novou republiku, kterou společnost začala budovat v roce 1945, chtěla mít jinou, než byla republika předválečná. Proto začala podporovat experiment takzvané lidové demokracie,“ sdělil týdeníku Respekt Pernes.
Podle jeho názoru komunisté dokázali oslovit veřejnost do té míry, že je podporovala i v únoru 1948.
Zprávy
0
Nejdříve novéNejdříve staré
loader
Chcete-li se zapojit do diskuse,
přihlaste se nebo se zaregistrujte
loader
Chaty
Заголовок открываемого материала