Ombudsman Křeček promluvil o Romech a šátkové kauze muslimské žákyně

Ombudsman Stanislav Křeček v rozhovoru zhodnotil dopad koronavirové krize na děti z nízkopříjmových rodin. Dále promluvil o integraci Romů a šátkové kauze muslimské žákyně.

Křeček v rozhovoru pro portál Parlamentní listy uvedl, že distanční výuka, která je výsledkem koronavirové krize, vede k prohloubení sociální rozdílů ve společnosti. Situaci přitom označil za „naléhavý problém“.

„(…) problém, který naléhavě vidím, vychází z prohloubení existujících sociálních rozdílů ve společnosti, rozdílů, které zvýraznila například distanční výuka na školách. Mnoho dětí se nemohlo zapojit prostě proto, že nemají s ohledem na sociální situaci rodičů nejen potřebné technické vybavení, ale rodina jim není schopna zajistit potřebnou spolupráci,“ prohlásil v rozhovoru.

V souvislosti s koronavirem Křeček dále uvedl, že vlastnosti českého národa, které mu pomáhaly v minulosti přežít pod nadvládou jiných, se prý v současné době obracejí proti národu.

„(…) vlastnosti, které nám pomáhaly přežít útlak jiných, se nyní obrací proti nám. Ono švejkování, ona schopnost přežít a obejít každý předpis, doběhnout úřad neuvěřitelnými nápady, nám moc pomohly v dobách, kdy vlády jaksi nebyly „naše“. Ale dnes? Spějeme k rozvratu státu, toho státu, který jediný je schopen garantovat i jiná práva občana, než je „právo“ silnějšího,“ myslí si veřejný ochránce práv.

O Romech

Křeček v rozhovoru upozorňuje na dokument, který o Romech hovoří jako o „jedné z nejohroženějších skupin na trhu s bydlením“, a to hlavně z důvodu „diskriminace a anticiganismu“.

Na tato slova Stanislav Křeček reagoval jednoznačně. Odmítl je.

„Je nepředstavitelné, že by někdo, kdo je obeznámen se životem v našich obcích, mohl něco takového považovat za reálnou skutečnost. Každý, kdo je třeba jen povrchně seznámen s problematikou bydlení Romů, přece ví a potvrdí, že problémy s bydlením někteří Romové skutečně mají, ale nikoliv z důvodů diskriminace, ale proto, že část z nich devastuje bytový fond a přeměňují tak části obcí ve vyloučené lokality. Diskriminace s tím nemá vůbec nic společného. Řešíme tento problém v atmosféře, k níž velmi přispěly v minulosti i instituce, které byly vytvořeny k ochraně lidských práv všech občanů, což si některé vyložily jako ochranu práv jen některých,“ uvedl. Ze své strany dodal, že by se chtěl zasadit o restartování dialogu mezi romskými organizacemi a občany.

Veřejný ochránce práv v rozhovoru zopakoval, že v zemi musejí mít všichni stejná práva, aby nedocházelo k situaci, kdy je vybraná skupina lidí, menšina, zohledňována na úkor většiny.

„To byl například problém oné šátkové kauzy, která stále bloudí veřejným a právním prostorem, aniž by bylo správně pochopeno, o co vlastně jde. Nikoliv o to, zda žákyně -  muslimka může, nebo nemůže při vyučování mít na hlavě šátek, ale o to, že pokrývku hlavy zde nesmí mít nikdo jiný! Jsme přece sekulární stát a právo vyjadřovat své nejen náboženské, ale třeba i politické přesvědčení musí být zachováno všem. Pokud nějaký žák může mít na hlavě šátek z náboženských důvodů, pak může jiný žák mít na hlavě třeba červenou čepici s nápisem „Ano, bude líp“ jako výraz svého politického přesvědčení. A to již není chápáno tak jednoznačně,“ řekl v rozhovoru pro Parlamentní listy veřejný ochránce práv.

Stanislav Křeček

Veřejný ochránce práv Stanislav Křeček je doktor práv, bývalý poslanec. Ve své funkci působí od února roku 2020. Do té doby působil jako zástupce veřejného ochránce práv.