Registrace byla úspěšná!
Klikněte na odkaz v e-mailu zaslaném na adresu
Česko
Nejnovější zprávy a události z domova

Expert na energetiku Hynek Beran o politické ekonomii uhlíku: Limity pro CO2 stanovují politici a ne trh

Ing. Hynek Beran - Sputnik Česká republika, 1920, 20.02.2021
Sledujte nás na
Po summitu Visegrádské skupiny prezident Maďarska János Áder uvedl, že všechny 4 státy budou potřebovat jadernou energii a nejméně 20-25 následujících let i plynové elektrárny, pokud vážně vnímají nízkoemisní cíle. K současné strategii a energetickému mixu ČR se Sputniku vyjádřil Hynek Beran, uznávaný expert na energetiku.
Na únorovém setkání Visegradské čtyřky šéfové středoevropských vlád znovu potvrdili, že spotřebu uhlí je nezbytné snižovat v souladu s uhlíkovou neutralitou. Česká republika koncem roku se zavázala pro skončení s uhlíkovými emisemi v roce 2050 s podmínkou, že jaderná energetika zůstane částí jejího mixu.
Premiér Babiš o tom informoval: „Jasně jsme řekli, že pokud chceme dosáhnout uhlíkové neutrality v roce 2050, tak to jádro tam musí být. To se povedlo."
Samotný pojem uhlíkové neutrality, jeho naplnění evropskými státy a dvojí metr vůči emisím vysvětlil Sputniku v písemném komentáři energetický expert Ing. Hynek Beran. Je absolventem elektrotechnické fakulty ČVUT, dlouhodobě se zabývá technickými aspekty energetiky. Byl mimo jiné členem Nezávislé energetické komise při úřadu vlády ČR. Současně je zaměstnancem Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky na ČVUT.

Uhlíková neutralita

Asi bychom si měli nejprve vysvětlit, jak je to vlastně s tím uhlíkem. Problém má tři roviny, první geologickou a biologickou, druhou politickou a ideologickou a teprve třetí rovina je v oblasti techniky. Fosilní paliva vznikala již od prvohor a na jejich počátku byly rostliny. Ty konzumovaly kysličník uhličitý a z něj vyráběly uhlovodíky. Když se jejich odumřelá těla dostala pod zem, vzniklo z nich uhlí, ropa a zemní plyn. V těchto fosilních surovinách je uhlík vázaný, a když je pálíme, vypouštíme do ovzduší kysličník uhličitý s uhlíkem pravěkého původu. Rostliny jsou ale na zemi dále, takže když to s tím uhlíkem nepřeháníme, funguje to pro ně jako další potrava.
Český diplomat Jaroslav Bašta - Sputnik Česká republika, 1920, 21.07.2019
Česko
Bašta o „uhlíkové stopě“: Největším proviněním proti přírodě je samotná existence lidstva jako živočišného druhu
K největším zdrojům přibývání CO2 na planetě patří ničení deštných pralesů. Současný podíl emisí CO2 z odlesňování se pohybuje od 8 do 16 % podle státu, ale to se týká několika minulých let. Když vezmeme odlesňování za posledních asi 150 let, dostáváme se k číslu do 40 % (výpočty se liší, ale je to cca mezi 30 a 40 %). Pokud ty lesy ještě vypálíme a zasadíme palmy olejné, přibude k tomu i uhlíková stopa z těchto stromů. Evropa sice ideologicky tvrdí, že pálením dříví uhlíková stopa nevzniká, opak je však pravdou, a narůstá, když víc dříví spalujeme, než ho dorůstá. Proto je nejlepším ukládáním současného uhlíku ze dřevní hmoty dřevozpracující průmysl včetně dřevostaveb, v nich zůstává uhlík vázán podobně jako pod zemí. Z dřeva má smysl energeticky využívat pouze odpad a piliny.

Dovoz dříví na „ekologickou“ energetiku z Běloruska, Ukrajiny a dalších států?

Ve skutečnosti jde o „dvojí metr“ na ten samý prvek Mendělejevovy soustavy, jímž je uhlík. V obou případech, jak uhlí, tak i dřevo, vzniká energie oxidací uhlíku v dřevě, akorát je v jednom případě čerstvě rostlý a v tom druhém zkamenělý. Pokud ten zkamenělý opatříme dvojnásobnou cenou, de facto ekologickou daní, a ten z pokáceného lesa nikoli, je silnou motivací to dříví pálit, tedy využívat je s tou nejnižší přidanou hodnotou, jaká je vůbec možná (podobně jsou i fosilní paliva především chemickou surovinou a pak teprve palivem). V chudších zemích pak stromy kácet, odlesňovat, takže tahle „zelená“ ideologie může napáchat v chudších státech EU a zejména v jejím okolí nedozírné škody.
V rovině politické jsme přijali názor, že příliš mnoho CO2 planetě škodí, i když vědci na toto nemají úplně jednoznačný názor. Nicméně si dle ideologie vybíráme, které zdroje škodí a které ne, a penalizujeme jich v Evropě pouze část. Nevadí nám ani zboží vyráběné v zemích, kde na planetu nedbají, a dokonce jsme si ustanovili, že ani přeprava takového zboží lodí nebo letadlem žádné emise netvoří, každý večer se koukáme na reklamy na kosmetické a jiné výrobky, jejichž význačnou složkou je ten palmový olej z vypálených lesů, které by jinak CO2 zpracovávaly. No, a nakonec si stanovíme pravidla, dotace a penalizace ve vybraných oborech, především vlastnímu průmyslu a energetice. Je to vlastně taková trochu poltická ekonomie, ale opačná, než byla ta Marxova, v této již předem nastaveným koeficientem můžeme ovlivnit, kdo bude vyhrávat, přitom jde o hodnoty, které stanovují politici a ne trh.
Automobil Škoda Kamiq - Sputnik Česká republika, 1920, 12.09.2020
Svět
„Evropa se zbláznila.“ Unie chce drsná emisní pravidla pro nové vozy. Jak dopadne Škodovka?
Po stránce technické je potřeba nejprve uvést, že je zemní plyn palivem také fosilním, akorát toho uhlíku vyprodukuje méně než naše domácí uhlí, na stejnou jednotku energie asi tak polovinu. Ve skutečnosti tedy záměna uhlí zemním plynem žádnou uhlíkovou neutralitou není, čímž nechci význam zemního plynu bagatelizovat, jde i o současnou geopolitickou závislost především Německa na dovozu zemního plynu z Ruska, kterou ale můžeme v naší zemi kompenzovat pokračováním jaderných reaktorů, protože v této oblasti nemáme na rozdíl od našich sousedů politické předsudky, což je i současný názor většiny vyspělého světa. K uhlíkové neutralitě vede jádro a obnovitelné zdroje.
Nicméně i v takovém případě je nutno ponechat část zdrojů fosilních, protože jsou obnovitelné zdroje energie závislé na počasí a musíme být schopní svítit a topit, i když venku nesvítí slunce a nefouká vítr.

Situace v Česku a cesta k nízkoemisnímu mixu

Nejvíce emisí vytváříme vývozem elektřiny. Ročně vyvážíme okolo 15 TWh elektřiny, spotřebováváme okolo 60 TWh. Přitom je polovina naší výroby z elektřiny z fosilních paliv. Kdybychom omezili výrobu elektřiny z uhlí a přestali ji vyvážet, je to vůbec největší zdroj nadprodukce CO2, který u nás máme. Při vývozu se u nás to uhlí spálí, emise, platby za ně a reálná devastace krajiny se odehrají v Česku, a do zahraničí se vyváží „čistá“ bezemisní surovina. Je to podobná ideologie, jako s tím dřívím z Ukrajiny. V dnešní době jde většinou o produkt s velmi nízkou přidanou hodnotou, nižší už má v podstatě jenom vývoz dříví nastojato. V poslední době, kdy začíná být energie nedostatek, jsou ale okamžiky, kdy lze prodat elektřinu velmi výhodně, v tom si ale konkurují uhelné zdroje s plynovými, které na takové služby najíždějí rychleji. Stabilní celodenní dodávky ale vytěsňují bezemisní zdroje, krom stávajících zdrojů jaderných i velké větrné parky, oboje nejsou zatíženy emisními povolenkami.
Výroba fosilní elektřiny se ale omezí sama vlivem emisních povolenek, a když nebude export, poklesne výroba elektřiny z uhlí asi na polovinu z 40 % na 20 %. V současném programu máme postavit fotovoltaiku, především na střechách a na brownfieldech, nikoli na polích, a zvýšit produkci ze stávajících 3 % na 10 % domácí spotřeby. O to můžeme snížit spotřebu uhlí, tedy už jsme jenom lehce přes 10 % v národním energetickém mixu. K tomu můžeme mírně zvednout zemní plyn, což není pouze obchodní záležitost, ale souvisí s tím, že při navýšené fotovoltaice musíme něčím kompenzovat stavy, kdy slunce nesvítí, a zemní plyn nebo akumulace energie jsou pro to nejvhodnější. O to také můžeme snížit spotřebu uhlí. Zemní plyn má poloviční emise, ale je to stále fosilní palivo, akumulace solární energie má emise nulové.
Soška Themis - Sputnik Česká republika, 1920, 11.02.2021
Česko
„Zhasneme a vše se zastaví“ aneb jaké zajímavé změny do života lidí může přinést strategie EU
Potom zůstane nízkoenergetický mix se zhruba 10 % uhlí, 10 % zemního plynu a celý zbytek je v bezemisních zdrojích. Odhadem ušetříme kolem 70 % současných emisí CO2: Namísto jednou z vedoucích zemí v exportu elektřiny bychom se stali jednou z vedoucích zemí v nízkoemisním energetickém mixu. Pak můžeme v klidu vyčkat, jak si poradí v Německu bez jádra, a celou situaci vyhodnotit. Podstatné je pro nás ale udržet podíl jaderné energie v mixu a nenechat si reaktory zavřít bez náhrady.
Druhá část komentáře bude zveřejněná v nejbližších dnech.
Zprávy
0
Nejdříve novéNejdříve staré
loader
Chcete-li se zapojit do diskuse,
přihlaste se nebo se zaregistrujte
loader
Chaty
Заголовок открываемого материала