Česko se musí postavit proti hybridním hrozbám spolu s EU a NATO, uvádí již schválený dokument. Jak by se mělo bránit?

Bezpečnostní rada ČR včera schválila Národní strategii pro čelení hybridnímu působení vypracovanou Ministerstvem obrany ČR. Jde o první komplexní dokument, který popisuje, jak takové hrozby rozpoznat, kdo je jejich zdrojem a jak se jim lze postavit.

„ČR bude v rámci svého bezpečnostního systému posilovat schopnosti včasné detekce nepřátelských hybridních aktivit, jejich přičitatelnosti konkrétním útočníkům a včasné reakce na ně. ČR bude schopna včas rozpoznat hybridní působení a bude na něj schopna adekvátně reagovat. Veřejné určení původce hybridního působení je politickým rozhodnutím vlády,“ uvádí se v dokumentu.

Strategii nyní čeká druhé kolo schvalování, jež bude pro její platnost zásadní. Odsouhlasit ji musí vláda. Ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) se ji chystá kabinetu předložit v průběhu příštích týdnů.

Nejde jen o hrozby z Ruska a Číny

Dokument upozorňuje, že původci útoků mohou být státy i soukromí subjekty.

„Hybridní působení se snaží o rozostření hranic mezi mírem, krizí a konfliktem. Záměrně usiluje o skrytost, nejednoznačnost a obtížnou přičitatelnost svého původce. Snaží se využívat existujících zranitelností a společenských rozporů a dále je prohlubovat,“ píše se v  Národní strategii pro čelení hybridnímu působení.

Největší dopad má však podle textu hybridní aktivita státního původu.

„Státními aktéry, kteří hybridní působení proti České republice využívají dlouhodobě a systematicky, jsou především autoritářské a revizionistické velmoci s regionálními či dokonce globálními mocenskými aspiracemi,“ píší autoři materiálu.

Za zmínku stojí i to, že na rozdíl od Bezpečnostní informační služby (BIS), která již v průběhu několika let ve svých výročních zprávách upozorňuje na „nepřátelské aktivity“ ze strany ruských a čínských zpravodajských služeb, v dokumentu ministerstva obrany nejsou konkrétní země identifikovány jako zdroje hybridních hrozeb.

„Původci hybridního působení využívají politické, diplomatické, informační, vojenské, ekonomické, finanční, zpravodajské a další nástroje s cílem narušit chod demokratických institucí, procesy právního státu a vnitřní bezpečnost,“ zmiňuje materiál.

Autoři zdůrazňují, že rychlost a intenzita hybridních akcí se poslední dobou zvyšuje i díky rozvoji moderních technologií.

Jak má Česko na zmíněné hrozby reagovat?

Česko se musí podle strategie bránit hybridním hrozbám více než doposud a zapojit se do těchto aktivit i v rámci EU a NATO.

„Rizikem je také hybridní působení usilující o zpomalení či paralýzu rozhodovacích procesů v oblasti obrany a bezpečnosti, a to i v souvislosti s kolektivní obrannou v rámci NATO a politickou a vojenskou spoluprací v rámci EU,“ stojí v textu.

Úkolem bude využívat spojeneckých receptů, stejně jako se na nich aktivně podílet. Má být snahou vlády, aby se přihlásila ke spojencům při společném pojmenování původců nepřátelských útoků. Stát hodlá vytvořit i sadu nouzových postupů v případě ataků a průběžně je trénovat.

„ČR je připravena na nepřátelskou hybridní činnost reagovat odvetnými opatřeními (včetně sankcí) a dalšími nástroji svými i mezinárodních organizací, jichž je členem. Součástí adekvátní reakce bude i rozvoj schopnosti vyhodnocovat její účinnost, což bude sloužit jako zpětná vazba pro další postup,“ uvádí k tomu dokument.

Konkrétní kroky ani úkoly nicméně strategie neobsahuje. Ty budou v akčním plánu. Ministerstvo obrany na něm pracuje od loňského podzimu. Týkat se budou jednotlivců i institucí.