Registrace byla úspěšná!
Klikněte na odkaz v e-mailu zaslaném na adresu
Svět
Světové zprávy: aktuální novinky a události ze zahraničí

Sluneční sonda Parker zachytila jedinečný jev na Venuši

© Foto : NASA / Johns Hopkins APL / Naval Research Laboratory / Guillermo Stenborg and Brendan GallagherBěhem těsného průletu nad Venuší v červenci 2020 zachytila sluneční sonda Parker úchvatné výhledy na planetu a ukázala části jejího povrchu. Poprvé se podařilo zachytit na snímku noční záři v atmosféře Venuše.
Během těsného průletu nad Venuší v červenci 2020 zachytila sluneční sonda Parker úchvatné výhledy na planetu a ukázala části jejího povrchu. Poprvé se podařilo zachytit na snímku noční záři v atmosféře Venuše. - Sputnik Česká republika, 1920, 25.02.2021
Sledujte nás na
Během těsného průletu nad Venuší v červenci 2020 zachytila sluneční sonda Parker úchvatné výhledy na planetu a ukázala části jejího povrchu. Poprvé se podařilo zachytit na snímku noční záři v atmosféře Venuše. Fotografie je uveřejněna na oficiálních stránkách NASA.
Sluneční sonda NASA Parker byla vypuštěna v roce 2018 ke zkoumání vnější korony Slunce. Venuše však hraje v misi také důležitou roli. Podle plánu by kosmická loď během sedmi let svého provozu měla obletět sedmkrát Venuši a pomocí její gravitace korigovat svou oběžnou dráhu. Každý takový manévr umožňuje sondě letět blíže a blíže ke Slunci a studovat dynamiku slunečního větru poblíž jeho zdroje.
Paralelně mise Parker používá toto přibližování k provádění dalších pozorování Venuše. Během třetího gravitačního manévru 11. července 2020 palubní širokoúhlá termovize WISPR (Wide-field Imager for Parker Solar Probe) vytvořila snímky noční strany planety, jedinečné z hlediska kvality a vědecké hodnoty, ze vzdálenosti 12 380 kilometrů.
WISPR je navržen tak, aby poskytoval viditelné světelné obrazy sluneční koróny a vnitřní heliosféry a studoval strukturu slunečního větru. Během svého letu nad Venuší zařízení detekovalo výrazný lem na okraji planety, vytvořený noční září - světlem vyzařovaným vysoko v atmosféře atomy kyslíku, které se na noční straně rekombinují do molekul.
Vědci očekávali, že termovizor WISPR detekuje mraky v atmosféře Venuše, ale snímky náhle ukázaly detaily povrchu planety. Zejména je jasně viditelná oblast Aphrodite Terra - největší hornatá oblast Venuše, velikostně srovnatelná s Afrikou. Prvek na obrázku vypadá jako tmavý, protože jeho teplota je asi o 30 stupňů Celsia nižší než okolní prostředí.
„WISPR byl upraven a testován pro pozorování ve viditelném světle. Očekávali jsme, že uvidíme mraky, ale kamera nám ukázala povrch,“ uvádí tisková zpráva NASA slova Angelose Vourlidase, pracovníka projektu WISPR z Laboratoře aplikované fyziky Johnse Hopkinse (APL) v Lorelu, který koordinoval pozorování sondy Parker s japonskou misí Akatsuki, nacházející se na oběžné dráze Venuše.
„WISPR kvalitně zachytil tepelné záření z povrchu Venuše. Jeho snímky jsou velmi podobné snímkům v blízké infračervené oblasti, pořízeným kosmickou lodí Akatsuki,“ uvedl astrofyzik Brian Wood, další účastník WISPR z americké Laboratoře vojensko-námořních výzkumů ve Washingtonu.
© Foto : NASA / Johns Hopkins APL / Naval Research Laboratory / Guillermo Stenborg and Brendan GallagherBěhem těsného průletu nad Venuší v červenci 2020 zachytila sluneční sonda Parker úchvatné výhledy na planetu a ukázala části jejího povrchu. Poprvé se podařilo zachytit na snímku noční záři v atmosféře Venuše.
Během těsného průletu nad Venuší v červenci 2020 zachytila sluneční sonda Parker úchvatné výhledy na planetu a ukázala části jejího povrchu. Poprvé se podařilo zachytit na snímku noční záři v atmosféře Venuše. - Sputnik Česká republika, 1920, 20.04.2021
Během těsného průletu nad Venuší v červenci 2020 zachytila sluneční sonda Parker úchvatné výhledy na planetu a ukázala části jejího povrchu. Poprvé se podařilo zachytit na snímku noční záři v atmosféře Venuše.
Vědci byli výsledkem tak ohromeni, že poslali WISPR zpět do laboratoře, aby změřili citlivost přístroje na infračervené světlo. Pokud přístroj dokáže skutečně zachytit vlny blízkého infračerveného záření, bude to znamenat
 další možnosti zkoumání kosmického prachu kolem Slunce a ve vnitřní sluneční soustavě, domnívají se vědci.
Sluneční sonda Parker se k Venuši naposledy přiblížila 20. února 2021. Vědci z projektu WISPR počítají s tím, že obdrží a zpracují získaná data do konce dubna.
„Těšíme se na tyto nové snímky,“ říká planetární vědec Javier Peralta, který jako první navrhl kombinovat pozorování sondy Parker s údaji z orbitální stanice Akatsuki, obíhající kolem Venuše od roku 2015. „Pokud WISPR dokáže vnímat tepelné záření a znovu vidět noční záři, mohl by významně přispět k průzkumu Venuše.“
Zprávy
0
Nejdříve novéNejdříve staré
loader
Chcete-li se zapojit do diskuse,
přihlaste se nebo se zaregistrujte
loader
Chaty
Заголовок открываемого материала