Zelenskyj požaduje rozšíření přítomnosti NATO v Černém moři

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga, aby se zúčastnil srpnového summitu „krymské platformy", sdělila ve čtvrtek tisková služba kanceláře ukrajinského prezidenta.

Ještě předtím ve čtvrtek Stoltenberg uvedl, že se Zelenským telefonicky diskutoval o reformách a situaci v oblasti Černého moře.

„Volodymyr Zelenskyj pozval Jense Stoltenberga k účasti na oslavách 30. výročí nezávislosti Ukrajiny a na summitu Krymské platformy v srpnu tohoto roku. Generální tajemník NATO sdělil, že o této možnosti vážně uvažuje,“ uvádí se ve zprávě.

Podle údajů tiskové služby Zelenskyj a Stoltenberg během telefonního rozhovoru kladně zhodnotili spolupráci mezi Ukrajinou a NATO při překonávání pandemie covidu-19. Prezident poděkoval za rozhodnutí zakoupit pro Ukrajinu lékařské vybavení od svěřeneckého fondu NATO.

Kromě toho strany diskutovaly o realizaci euroatlantického kurzu Ukrajiny a možnosti prohloubení praktické spolupráce s NATO. Zelenskyj uvedl, že Ukrajina pokračuje v euroatlantických reformách a modernizaci bezpečnostního a obranného sektoru, a rovněž prohlásil, že pro Kyjev jsou nejdůležitější otázkou vyhlídky na získání akčního plánu pro členství v NATO. Stoltenberg pozitivně zhodnotil pokrok v mnoha otázkách a zaměření Ukrajiny na pokračování reformy obranného sektoru.

Zelenskyj také vyjádřil podporu rozšíření rozsahu aktivit NATO v oblasti Černého moře a prohlásil, že Ukrajina má zájem o zvýšení přítomnosti sil členských států aliance v Černém moři. Stoltenberg poznamenal, že NATO se bude snažit zvýšit svou přítomnost v Černém moři, a již byl učiněn začátek.

Prezident Volodymyr Zelenskyj již dříve označil odchod Krymu z Ukrajiny za „hroznou chybu, kterou je třeba napravit“, a podle jeho slov budou následovat jasná opatření. Řekl, že mezinárodní summit o „návratu kontroly nad Krymem“, iniciovaný ukrajinskou stranou, se stane platformou, která shromáždí mezinárodní partnery podporující územní celistvost a suverenitu Ukrajiny. Summit „krymské platformy“ je naplánován na 23. srpna, v předvečer Dne nezávislosti Ukrajiny.

Krym se stal ruským regionem poté, co se tam v březnu 2014 konalo referendum, v němž se pro připojení k Rusku vyslovilo 96,77 % krymských voličů a 95,6 % obyvatel Sevastopolu. Ukrajina stále považuje Krym za své vlastní, ale dočasně okupované území. Vedení RF opakovaně prohlašovalo, že obyvatelé Krymu demokraticky, v plném souladu s mezinárodním právem a Chartou OSN, hlasovali pro znovusjednocení s Ruskem. Podle ruského prezidenta je otázka Krymu „definitivně uzavřena“.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj už dříve v rozhovoru pro televizní stanici HBO prohlásil, že členství v Severoatlantické alianci je pro Kyjev prioritou a jednou z klíčových bezpečnostních otázek v Evropě, kromě toho se obrátil na amerického prezidenta Joe Bidena s otázkou, proč Ukrajina dosud není členem aliance. Jak později řekl ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba, aby se Ukrajina mohla stát členem NATO, musí projít určitou cestu: získat akční plán členství a konsensuální rozhodnutí všech členských států.

Nejvyšší rada Ukrajiny v prosinci 2014 pozměnila dva zákony, přičemž odmítla postavení státu mimo alianci. V červnu 2016 byly přijaty další změny, které definují vstup do NATO jako cíl zahraniční politiky země. V únoru 2019 přijal ukrajinský parlament dodatky k ústavě, které potvrzují směřování země k EU a NATO. Ukrajina je šestým státem, který získal status partnera NATO s rozšířenými možnostmi. Dříve tento status získala Austrálie, Finsko, Gruzie, Jordánsko a Švédsko. Status partnera „rozšířených možností“ v NATO byl zaveden v roce 2014 s cílem vybudovat hlubší a specializovanější bilaterální vztahy.