Registrace byla úspěšná!
Klikněte na odkaz v e-mailu zaslaném na adresu
Názory
Názory: komentáře k událostem, rozhovory s osobnostmi

Ľubomír Rehák: Zásoby Sputniku V umožní naočkovat každého pátého Slováka

© Sputnik / Vladislav Vodnev / Přejít do fotobankySputnik V
Sputnik V - Sputnik Česká republika, 1920, 05.03.2021
Sledujte nás na
Slovenský velvyslanec v Ruské federaci Ľubomír Rehák v únoru zahájil svou práci v Moskvě. V prvním rozhovoru ve své nové funkci diplomat vysvětlil agentuře Sputnik, proč Slovensko koupilo vakcínu Sputnik V a kolik lidí ji dostane.
Vy jste již v Moskvě dříve pracoval. Jak se podle vás za tuto dobu ruské hlavní město změnilo?
Rehák: Když jsem začal pracovat v Moskvě, musím říci, že za více než 20 let, během nichž jsem pracoval v jiných zemích, Moskva velmi zkrásněla. Město dostalo nový architektonický vzhled, a to nejen díky komplexu Moskva-City, ale i na jiných místech, bylo zrekonstruováno mnoho budov. Když jsem se procházel po zrekonstruovaných uličkách a pěších zónách v centru hlavního města s obchody a kavárnami, možná jsem teprve teď poprvé pocítil historický duch města - atmosféru, která je vlastní mnoha městům, ale v Moskvě byla zastíněna šedí sovětského města. Dnešní Moskva nabízí mnohem více příležitostí pro volný čas, rekreaci a nakupování. Nové ulice, moderní parkoviště na rozdíl od metropole 90. let, znečištěné výfukovými plyny. Zdá se mi, že nyní se ekologická situace zlepšila. V některých ohledech zůstává Moskva nezměněna, a to ve vysoké úrovni kulturního života, čehož si velmi vážíme. Díky rektorovi Diplomatické akademie Alexandru Jakovenkovi jsme již s manželkou navštívili výstavu Roberta Falka v Nové Treťjakovské galerii, nádherné muzeum Sobranije na Soljance, chystáme se do Velkého divadla na balet.
Jaké úkoly Vás čekají v nové funkci?
Každý velvyslanec si klade za úkol přinést svůj vlastní vklad do mezistátních vztahů, kromě všeho ostatního, co mu svěřilo jeho vedení. K mým úkolům patří objektivní informování mé vlády o vývoji záležitostí v Rusku, analýza možností a rizik v zájmu mé země a také odborný pohled na témata, jimiž se zabýváme v rámci našich integračních sdružení, především EU. Co mi je blízké a na co se také chci zaměřit, je rozvoj mezilidských kontaktů, kulturních vazeb, podpora cestovního ruchu a prezentace Slovenska v Rusku - nejen v hlavním městě, ale i v regionech. Již několik let máme úspěšnou značku země - Good Idea Slovakia a já chci, aby co nejvíce Rusů souhlasilo s tím, že Slovensko je skvělý nápad. V těchto záměrech mě podporuje i nový ředitel Slovenského institutu v Moskvě, našeho kulturního centra, maestro Peter Feranec. V Rusku je znám jako vynikající dirigent, v minulosti byl uměleckým ředitelem orchestrů Velkého divadla v Moskvě a Michajlovského divadla v Petrohradě.
Jak hodnotíte současné vztahy mezi Slovenskem a Ruskem?
Naše země jsou spojené historií s jejími světlými i temnými momenty, spojené slovanstvím, což usnadňuje naši mezikulturní komunikaci a vzájemné porozumění. Doslova nás také spojují potrubí, která stimulují obchodní a ekonomickou složku našich vztahů. Na druhou stranu je Slovensko mnohem těsněji spojeno všestrannými spojeneckými vazbami s prostorem, do kterého historicky vždy patřilo, a proto si tolik vážíme svého členství v Evropské unii i kolektivní obrany v rámci NATO. Dnešní vztahy mezi Slovenskem a Ruskem lze charakterizovat jako komplexní, partnerské a založené na hledání vzájemně prospěšných projektů. Chtěl bych naše vztahy stavět na pozitivních zkušenostech z minulosti, ale jak je zvykem u přátel, nepřecházet mlčením ani neshody, které jsou přirozeně spojeny s jakýmkoli druhem vztahů, nevyjímaje mezistátní.
Jaké jsou nejperspektivnější oblasti pro rozvoj spolupráce?
Potenciál pro růst našeho obchodního obratu vidíme v rozvoji tradičních průmyslových odvětví i nových oblastí ekonomiky. Oceňujeme možnosti studia našich odborníků na ruských univerzitách - já sám jsem absolventem MGIMO, existuje také spolupráce ve vědeckém výzkumu. Důležitou oblastí je kulturní a sportovní diplomacie - prostřednictvím našich hokejistů, kteří hrají v KHL, je téma Ruska na Slovensku často slyšet. Důležitá je také lidská diplomacie, kde tak aktivně pracují naši členové parlamentu. Na základě průzkumů mezi podnikateli je perspektivní spolupráce v oblasti energetiky, obnovitelných zdrojů energie, řešení pro „inteligentní města“ i v oblasti dodávek lékařského vybavení a potravinářských výrobků. Větší pozornost je třeba věnovat novým trendům - zelené ekonomice a boji proti dopadům změny klimatu. Kromě toho vidíme potenciál ve spolupráci s ruskými regiony. Již nyní rozvíjíme vztahy s mnohými z nich - například s Tatarstánem a Jekatěrinburgem, slovenské společnosti také aktivně pracují v Rostově na Donu a v Nižním Novgorodu.
Co se týče obratu zboží, jaké výsledky ukázal rok 2020 poznamenaný pandemickou krizí a co můžeme očekávat od roku 2021?
Dynamiku obchodu v minulém roce ovlivnila záporně koronavirová krize: byl zaznamenán pokles jak v exportu, tak i v importu. Za 11 měsíců roku 2020 se snížil slovenský export do Ruska ve srovnání se stejným obdobím roku 2019 o 20 % a činil něco přes jednu miliardu eur, import do Slovenska z Ruska se snížil o 23,4 % a činil celkem 3,1 miliardy eur. Pro slovenskou ekonomiku nepředstavují ale tato čísla velké riziko: podíl Ruska na celkovém importu Slovenska činí 5,25 %, z nichž 85 % tvoří energetická média. Do Ruska směřuje méně než 2 % slovenského exportu. Ve struktuře exportu dominují osobní automobily – 45 %, náhradní díly pro auta přes 5 % a také spalovací motory, pneumatiky a kotle. Pokud jde o nynější rok, je zatím brzy prognózovat obchodní dynamiku – mnohé záleží na pandemické situaci a na tempech vakcinace, na nichž závisí možnosti cestování, mj. i podnikatelů.
Doslova v pondělí dorazila první dodávka ruské vakcíny proti koronaviru Sputnik V na Slovensko. O jaký objem jde a jaké bude celkové množství dodávané vakcíny?
Slovensko se ocitlo ve složité situaci nedostatku vakcín na pozadí prudkého růstu nemocnosti covidem-19 a přeplnění nemocnic. Za normální situace bychom prostě zvýšili nákupy vakcín certifikovaných Evropskou lékovou agenturou (EMA). Výroba vakcín nestačí bohužel uspokojovat potřeby členských zemí EU, a proto se některé země rozhodly použít mimořádné formy nákupu vakcín v zahraničí – jde o vakcíny, které nebyly zatím zaregistrovány v EU, prokázaly však v průběhu klinických studií velkou efektivitu a bezpečnost. Jde především o ruskou vakcínu Sputnik V a čínskou Sinovac. V pondělí bylo na Slovensko dopraveno prvních 200 tisíc dávek vakcíny Sputnik V podle smlouvy o dodávkách do června dvou milionů dávek vakcíny, což umožní vakcinaci jednoho milionu občanů Slovenska, tedy asi jedné pětiny obyvatel země. Jak se očekává, vakcinace Sputnikem V začne za čtrnáct dní, poté, co bude dodaná partie ověřena našimi orgány pro kontrolu léčiv. Jak oznámil ministr zdravotnictví, od příštího týdne se mohou zájemci přihlásit k očkování ruskou vakcínou.
Dal jste se naočkovat ruskou vakcínou?
Dostali jsme od Ministerstva zahraničí Ruska pozvání a zprávu o tom, že taková možnost existuje. Přijali jsme tuto nótu s díky, nesdělili jsme pravdaže žádná konkrétní jména. Vím ale, že na našem velvyslanectví jsou pracovníci, kteří se nechali naočkovat soukromě, nebo to plánují udělat.
S ohledem na složitou situaci s koronavirem na Slovensku pomáhali polští lékaři v testování na koronavirus ve vaší zemi. Uvažuje se o možnosti požádat o pomoc v boji s pandemií ruské lékaře?
Zvláštností testování na Slovensku je, že odběr vzorků ze sliznice nosu může podle zákona provádět jenom lékař. Přirozeně, že v podmínkách celostátního testování nám v některých regionech, zejména pohraničních, lékaři nestačili. A v tom nám rychle a účinně pomohli naši sousedé – Poláci, Rakušané, Češi a Maďaři, kteří poslali své lékaře, a jsme jim za to vděční. Polsko nám nabídlo také lůžka v polských nemocnicích v případě přeplnění slovenských nemocnic v pohraničních regionech. Chvála Bohu, stačíme na to zatím vlastními silami, i když v posledním měsíci se prudce zvýšil počet lidí, kteří potřebují hospitalizaci. Spolupráce s ruskými lékaři jsme užívali jen pro konzultace o vědeckých projektech spojených s pandemií, a to na úrovni odborných epidemiologů.
Zprávy
0
Nejdříve novéNejdříve staré
loader
Chcete-li se zapojit do diskuse,
přihlaste se nebo se zaregistrujte
loader
Chaty
Заголовок открываемого материала