Registrace byla úspěšná!
Klikněte na odkaz v e-mailu zaslaném na adresu
Názory
Názory: komentáře k událostem, rozhovory s osobnostmi

Srovnatelné s Velkou depresí aneb Čím hrozí nafouklý světový dluh

Dolar ve vodě - Sputnik Česká republika, 1920, 06.03.2021
Sledujte nás na
Svět uvízl v dluzích. Pandemie donutila vlády k prudkému zvýšení státních výdajů a centrální banky ke snížení úrokových sazeb. V důsledku toho celková zadluženost přesáhla 3,5krát objem světové ekonomiky. A to není zdaleka konec. Sputnik vyjasnil, čím hrozí podobná zadluženost.
Světová dluhová jáma
Státní podpora ekonomiky v době pandemie vyšla draho. Přesněji řečeno, 24 trilionů amerických dolarů – o takovou částku se zvýšil globální dluh v roce 2020. Pro srovnání: v roce 2019 přibylo 10,8 trilionu, a v roce 2018 – 3,3 trilionu.
Celková částka půjček dosáhla 281 trilionu dolarů, jak spočítali v Institutu mezinárodních financí (IIF). Jsou to dluhy jak států, korporací a bank, tak i obyvatelstva. Přičemž lví podíl připadá paradoxně na vyspělé země. Především na USA, Japonsko, EU, Jižní Koreu a Velkou Británii. Poměr státního dluhu k HDP je více než kritický. V USA činí 108 procent, ve Velké Británii – 100,5 %, ve Francii – 116 % a v Japonsku – 240 %.
Vlády a centrální banky to všechno odůvodňují pandemií. Ekonomika potřebovala finanční podporu. Třeba Federální rezervní systém USA na mimořádném zasedání konaném dne 15. března minulého roku snížil úrokovou sazbu na 0 až 0,25. Mimochodem, americký exprezident Donald Trump vyzýval nejednou k vynulování ceny úvěrů.
Jak podotýkají ekonomové, koronavirus přišel vhod. Už dávno totiž chtěli spustit peněžní tiskárnu.
„Na obou stranách oceánu hledaly úřady záminku k tomu, aby USA a Evropa refinancovaly obrovský dluh s úrokovou sazbou, která by byla historicky nejbližší nule. Dosavadní půjčky byly nahrazeny většími, ale na zvýhodněných podmínkách. Tak sladěné akce vypadají jako dobře naplánovaná finanční speciální operace,“ uvažuje Pjotr Puškarev, vedoucí ekonom informačně analytického střediska TeleTrade.
Přičemž na pozadí paniky se podařilo získat investory, kteří dříve neměli velké přání investovat do sice spolehlivých, ale naprosto nelákavých, z hlediska výnosnosti, dlužních aktiv EU nebo USA, dodává spolubesedník agentury. Život na dluh je příznačný pro většinu zemí. Tento dluh je ale třeba obsluhovat.
„Situace se stává riskantní při splátkách ve výši 30 procent, a při více než 50 procentech se stává nebezpečnou,“ říká nezávislý finanční odborník Alexej Bušujev.
V rizikové zóně se ocitly rozvojové země, mj. Libanon, Čína, Malajsie a Turecko. Mají dluh ve výši 250 procent HDP. Dokonce za rekordně nízkých sazeb je jim těžko obsluhovat úvěry, protože se prudce snížily státní příjmy. „Budou-li centrální banky pokračovat ve stimulující monetární politice, přesáhne globální dluh v průběhu 1,5 až 2 let 300 trilionů amerických dolarů. Úvěrová bublina může prasknout a způsobit světovou krizi srovnatelnou s Velkou hospodářskou krizí z 1930. let,“ varuje Oleg Čeredničenko, docent katedry ekonomické teorie ruské Plechanovovy ekonomické univerzity.
Úřady si to uvědomují, a proto se očekává obrat monetární politiky směrem zadržování. A to v nejbližších měsících.
S rezervou v době krize
Ruská banka už ukončila cyklus zmírnění peněžní a úvěrové politiky. V únoru to prohlásila její předsedkyně Elvira Nabiullinová. Jestliže v době předchozích krizí zvyšovala Centrální banka úrokovou sazbu, pak tentokrát ji snižovala. V minulém roce ze 6,25 na 4,25 procenta. Takto stimulovali hospodářskou aktivitu v době pandemie.
Koronavirová krize také donutila Rusko k tomu, aby zabředlo do dluhů. Příjmy z prodeje ropy a plynu se snížily, a rozpočtové výdaje se zvýšily o více než čtyři triliony rublů.
V důsledku toho se zvýšil státní dluh o téměř 40 % – na 19 trilionů rublů. To je ale pouhých 18 % HDP, tedy zcela bezpečná úroveň.
Za rok vydalo ministerstvo financí obligace federální půjčky za více než pět trilionů rublů. Dělali to do zásoby a využili zájmu investorů, dokud nejsou nové sankce.
„Rusko nepotřebuje terminovanou půjčku. Dá se rozvíjet díky vlastním nahromaděným zdrojům. To je lepší, než podporovat ekonomiku za cenu rozsáhlého zvyšování zahraničního dluhu, jak to dělají západní země,“ podotýká Pjotr Puškarev.
Avšak také vypůjčené prostředky by nebyly na škodu. Pomohly by nejen rychlému obnovení po pandemii, ale i překonání setrvačnosti předchozích dvou nebo tří let stagnace, pokračuje spolubesedník.
Podle prezidenta RF Vladimira Putina „nahromaděné rezervy stačí k tomu, aby zajistily stabilní situaci a plnění všech rozpočtových a sociálních závazků, dokonce i za eventuálního zhoršení situace v globální ekonomice“. Prezident a vláda počítají s rezervou. A to je přibližně 563 miliard dolarů – mezinárodní rezervy Ruské banky. Dalších 124 miliard má Fond národního blahobytu.
Turbulence na energetických trzích se ale zachovává. Prudké výkyvy jsou vážnou zkouškou pro celou světovou ekonomiku, mimo jiné i tu ruskou, která je i nadále závislá na ropě. Proto je třeba se konečně soustředit na diverzifikaci, o níž se mluví už po desetiletí.
Zprávy
0
Nejdříve novéNejdříve staré
loader
Chcete-li se zapojit do diskuse,
přihlaste se nebo se zaregistrujte
loader
Chaty
Заголовок открываемого материала