Registrace byla úspěšná!
Klikněte na odkaz v e-mailu zaslaném na adresu
Názory
Komentáře k událostem, rozhovory s osobnostmi

Přemysl Votava: MDŽ není jen svátek

© SputnikOperátorka a velitelka 586. stíhacího leteckého pluku ve štábu navádění během Velké vlastenecké války
Operátorka a velitelka 586. stíhacího leteckého pluku ve štábu navádění během Velké vlastenecké války - Sputnik Česká republika, 1920, 08.03.2021
Sledujte nás na
Všem krásným ženám přejeme všechno nejlepší k MDŽ. Neměli bychom však zapomínat, čím je ještě tento význačný den v kalendáři historie významný. Proč bychom si to dnes měli připomenout? Otázku si klade ve svém komentáři pro Sputnik místopředseda Národních socialistů Přemysl Votava.
Votava: Protože si tato fakta pamatuje jen málokdo z mladých lidí, a málokdo z nich o tom ví.. Ale není to obyčejný všední den. Není to jen svátek MDŽ. Nejsou to jen květiny ženám, jsou to i slzy bolesti, je to i hrdost na naše předky.
8. březen 1943, Sokolovo, ukrajinská vesnice u Charkova. První bojové vystoupení Československého polního praporu. Necelých tisíc mužů a žen po dva dny zadržovalo německý útok na Charkov. U Sokolova padlo 86 hrdinů, mezi nimi i jejich velitel, nadporučík Otakar Jaroš. Jaroš byl prvním cizincem, který obdržel nejvyšší sovětské vyznamenání Hrdina SSSR. Německá odplata byla krutá. Desítky zraněných Čechoslováků od Sokolova byly v charkovské nemocnici Němci povražděny. Cesta od Sokolova pokračovala dále přes Kyjev, Slovensko, Ostravu, až do jarní Prahy. Československé hrdiny vítaly miliony, lidé slzeli, byli vděčni. Zná ten příběh o hrdinství náš student?
8. březen 1944. Koncentrační tábor Osvětim, tzv. Terezínský rodinný tábor. Od září 1943 zde bylo soustředěno 5000 našich židovských spoluobčanů. Po půl roce, 8. března 1944, byla v plynových komorách provedena poprava 3792 československých občanů, mužů, žen i dětí. Byli stateční v hodině smrti. Byla to největší vražda v naší historii, ví to náš student?
Kolik hrdinství a hrdinů se zrodilo v našich dějinách. Dnes je postrádáme. Po několika důkladných historických čistkách se nám ztrácí. Dějiny se převracejí. Vzory statečnosti postrádají zejména školáci, studenti. Pokukuje se po cizích, často daleko za hranicemi. Naopak ti naši slavní předci jsou i po staletích znovu a znovu kádrováni, jejich památka je urážena. No posuďte sami, dovídáme se, že ten neporazitelný Jan Žižka, jehož slavné jméno nesou mnohé náměstí, či ulice, prý v mládí kradl na panském. Také Jan Želivský musel z Prahy pryč, byl příliš revoluční. I ten popravený Julius Fučík, autor světově proslulé „ Reportáže….“, před novými soudci neobstál, nacisty sice popraven, „ale kdo ví, jak to bylo“… a ještě byl předválečným komunistou. Ani ten Havlíček na tom není příliš dobře, on i legionáři zbourali habsburskou monarchii. Tak se dnes objevují naši hrdinové. Před dnešními soudci dějin neobstojí ani ti stateční hoši od Sokolova, kteří umírali za naši a evropskou svobodu. Snaživí tvůrci nových vzorů hrdinství hledají místa pro habsburské maršály, však císař František Josef I. se v Praze již zabydlel.
I proto se u nás traduje, „že v Čechách patřičně oslavujeme, ale i kamenujeme. A zapomínáme, že lež, nebo historická polopravda se s námi vleče, jak chyba v matematickém příkladu“. I proto mnozí dějinami popletení závidí Francii jejich neporazitelného Napoleona, Rakousku zase Františka Josefa I., Německu jejich maršály, zapomínajíce na miliony jejich obětí. Naši hrdinové se krčí někde v koutě, jejich odkaz je i po smrti kádrován, jak z doby jezuity Antonína Koniáše. A tak místo skutečných hrdinů se nám i těm studentům nabízí jen ty virtuální postavičky, někdy sportovec, někdy zpěvák, či televizní hvězdička, nebo televizní pohádka o statečném princovi co zabil draka. Bohužel jen na ty skutečné hrdiny zapomínají...
Zprávy
0
Nejdříve novéNejdříve staré
loader
Chcete-li se zapojit do diskuse,
přihlaste se nebo se zaregistrujte
loader
Chaty
Заголовок открываемого материала