V Česku neexistuje funkce poradce pro národní bezpečnost, i když o to NATO žádá. Média naznačují, kdo se jím může stát

NATO je otevřeno pro spolupráci nejen ve vojenské sféře. Prohlásil to generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. A pro takovou interakci musí Česko zavést novou pozici poradce pro národní bezpečnost a hovoří se o tom již dlouho. Novinář portálu Lidovky.cz zjistil, kdo by mohl ho obsadit.

V polovině února před summitem ministrů obrany Stoltenberg upozornil, že se Aliance nevyhne konzultacím v méně obvyklých oblastech.

„NATO by mělo konzultovat širší záležitosti, které jsou důležité pro naši bezpečnost, ale které nejsou vždy čistě vojenské. Například ekonomické otázky s jasnými bezpečnostními důsledky, technologie a odolnost,“ uvedl Stoltenberg a dodal, že Aliance by se měla proto radit nejen na úrovni premiérů, prezidentů a ministrů, ale také mezi poradci pro národní bezpečnost.

Server Lidovky.cz informuje, že Česko zatím poradce pro národní bezpečnost nemá. Obrátili se na velvyslance ČR při NATO v Bruselu Jakuba Landovského a ten řekl, že by považoval vytvoření nového postu za rozumný krok.

„Odolnost vůči hybridním hrozbám je vždy věcí celé vlády a vyžaduje úzkou spolupráci různých resortů a služeb. Zřízení postu národního bezpečnostního poradce může prospět, ale je výsostným rozhodnutím předsedy vlády, jakým směrem se mají podobné úvahy ubírat,“ napsal serveru Lidovky.cz velvyslanec Landovský.

V Lidovkách připomněli, že zřízení této funkce již před dvěma lety připustil premiér.

„Vedou se o tom diskuse, vlastně vyšlo to z našich zpravodajských služeb, takže určitě by to bylo dobré,“ prohlásil Andrej Babiš.

Autoři článku upozornili, že přitom šéfové všech tuzemských zpravodajských služeb na potřebu jmenování jakéhosi koordinátora bezpečnosti opakovaně upozorňují.

„Nejde tak jen o přání, které by vzešlo pouze z centrály Severoatlantické aliance. Sdílení informací a schopnost rychlé koordinované reakce je důležitá pro boj s hybridním působením,“ píše se v článku.

Podle autorů Bezpečnostní rada státu na tuto žádost neodpovídá, protože se neschází tak často, aby „dokázala pravidelně vyhodnocovat hybridní hrozby“.

Kdo by se mohl stát v Česku poradcem pro národní bezpečnost?

Bezpečnostní experti pro Lidovky sdělili, že by případný poradce pro národní bezpečnost měl mít důvěru ředitelů tajných služeb, zároveň by měl mít blízko k vládě, a to koaliční. A tomu zcela odpovídá kandidatura podplukovníka a vojenského přidělence Petra Matouše, který je vojenským poradcem předsedy vlády a podílel se i na přípravě Národní strategie pro čelení hybridnímu působení. Dokument již schválila Bezpečnostní rada ČR.

„Dalším krokem bude postupná přeměna funkce vedoucího odborné skupiny pro hybridní hrozby na koordinátora pro hybridní hrozby dle Národní strategie pro čelení hybridnímu působení,“ potvrdil serveru Lidovky.cz podplukovník Matouš.