Slovenská družice startuje z Bajkonuru tuto sobotu. Bude testovat unikátní citlivou techniku ve vesmíru

Druhá slovenská družice brzy odletí z Bajkonuru na oběžnou dráhu. Vítězný mezinárodní projekt vedený Leteckou fakultou Univerzity v Košicích vznikl jako spolupráce vědců z Maďarska a Japonska. Plán a přínosy tohoto aerokosmického průzkumu přiblížil Sputniku jeho vedoucí, doc. Miroslav Šmelko.

Projekt druhé slovenské družice GRBAlpha je veden pod hlavičkou Letecké fakulty Technické univerzity v Košicích. Spouštění satelitu raketou Sojuz-2 zajistí ruská společnost. Jeho předchůdcem je první satelit skCUBE, který obíhá Zemi od roku 2017. Obě družice mají stejné parametry: jedná se o kostku o velikosti 10x10x10 cm.

Do letošní mise se kromě slovenských vědců zapojili vědci z Japonska a Maďarska. Návrh a stavbu koordinoval slovenský astrofyzik Norbert Werner, který vede výzkumný tým na Univerzitě Loránda Eötvöse v Budapešti a je docentem Masarykovy Univerzity v Brně. Účastní se jí vědci z Univerzity v Hirošimě a Nagojské univerzity (Japonsko). Celá mise proběhne pod vlajkou Slovenska.

Úlohy svých zahraničních kolegů Sputniku vysvětlil vedoucí projektu doc. Ing. Miroslav Šmelko, PhD., který se od roku 2014 účastní projektu první slovenské družice skCUBE. Působí na Letecké fakultě Technické univerzity v Košicích a zaměřuje se na bezpilotní systémy. Je současně zaměstnán v Evropské kosmické agentuře jako technický expert výboru pro průmyslovou politiku.

„Spolupráce vznikla na základě projektu skCUBE. Náš kolega ze Slovenské organizace pro vesmírné aktivity, astrofyzik Norbert Werner, přišel s myšlenkou otestovat detektor gamma záblesků. Dal dohromady vědecký tým z Japonska a Maďarska, přičemž stavbu družice zastřešila slovenská firma Spacemanic. Letecká fakulta vstoupila do projektu přibližně rok po jeho začátku, kdy se naskytla možnost zapojit se do soutěže o spuštění satelitu zadarmo od ruské společnosti GK Launch Services.“

Náplní slovenského týmu v projektu bylo zastřešit registraci satelitu, zřídit pozemní stanici a po startu provozovat družici, doplnil vedoucí projektu. Navíc se vědci z Technické univerzity  průběžně zapojovali do menších technických úkolů, jako například pomoc při návrhu stabilizačního systému družice, pomoc s oživením palubního zdroje a kalibrace palubních magnetometrů.

Před měsícem Miroslav Šmelko se svým kolegou Jakubem Kapušem společně připravovali v Moskvě slovenský satelit pro integrace.

V roce 2019 projekt slovenské družice Letecké fakulty získal druhé místo v soutěži na vypouštění nano-satelitů, která byla vyhlášena Mezinárodní astronautickou federací (IAF) a ruskou společností GK Launch services. Cenou bylo financování 75 % nákladů projektu. Zbytek nákladů spojených s technickým vývojem a spuštěním projektu financovali sponzoři.

Doba a cíle nové mise

Podle slov Šmelka mise potrvá přibližně 6 měsíců. Během této doby proběhne základní ověření detektoru a použitých technologií. Dle zkušeností z mise skCUBE očekává, že životnost družice bude delší. „Maximální doba činnosti družice je přibližně dva roky, po tomto čase je vysoce pravděpodobné, že bude družice poškozena radiací a přestane fungovat,“ vysvětlil expert.

„Vědeckým cílem je otestovat detektor gamma záblesků. Pokud se nám podaří prokázat jeho dostatečnou citlivost, plánujeme v budoucnu vytvořit flotilu satelitů osazených těmito detektory. Radioamatérským cílem je podpořit komunitu radioamatérů. Palubní vysílačka umožňuje vzájemnou komunikaci mezi pozemními stanicemi a také bude vysílat svou volací značku v Morseově abecedě, neboli v základních telemetrických datech, které budou moci radioamatéři sledovat během přeletu,“ vysvětlil vědec.

Dle Šmelka vedlejším produktem budou provozní údaje, které slouží k analýze chování jednotlivých systémů satelitu a jejich případný další vývoj.

Unikátní vědecké obory se těší zájmu mezi studenty

Je pozoruhodné, že Letecká fakulta na Univerzitě v Košicích je první a stále jediná fakulta na Slovensku. Současná pandemická situace významně ovlivnila letectví. Proto jsme se zajímali, zda tyto okolnosti měly vliv na zájem uchazečů o studium. Šmelko vysvětlil, že v posledních letech se na Letecké fakultě otočil trend ve prospěch technických studijních programů.

Vědec zpřehlednil i jednotlivé studijní obory: „Úspěšně jsme akreditovali studijní programy Letecké a kosmické technologie v bakalářském stupni, Letecké a kosmické inženýrství v inženýrském stupni a Letecké a kosmické systémy v doktorském stupni. Poskytujeme tedy kompletní vzdělání v programu, který se v zahraniční označuje jako Aerospace Engineering. Zájem o studium v těchto programech meziročně narůstá, z čehož máme samozřejmě radost.“

Dle slov docenta Šmelky projekt GRBAlpha přispěje ke zvýšení kvality studia, stejně jako tomu bylo u projektu skCUBE. Dle jeho slov poznatky, které se během práce na projektu získaly, přenáší přímo do studijních osnov.

Studenti se vědecké mise bezprostředně účastní. „Dokonce poskytujeme studentům možnost zapojit se do těchto projektů. Prozradím, že i v satelitu GRBAlpha se nacházejí součástky, které navrhl a vyrobil náš student 3. ročníku bakalářského programu Letecké a kosmické technologie Jaroslav Kessler,“ podotkl závěrem Miroslav Šmelko.

Start mise z kazachstánského kosmodromu je plánován na 20. března. Raketový nosič Sojuz 2-1a vynese na oběžnou dráhu malé družice 18 dalších států. Hlavním nákladem bude jihokorejská družice pro sledování Země CAS500-1.