Registrace byla úspěšná!
Klikněte na odkaz v e-mailu zaslaném na adresu
Politika

Před pěti lety podepsala Ankara dohodu s EU o uprchlících. Bude Turecko i nadále čekárnou pro migranty?

© Sputnik / Burcu Okutan / Přejít do fotobankyUprchlíci na hranici Turecka a Řecka
Uprchlíci na hranici Turecka a Řecka - Sputnik Česká republika, 1920, 23.03.2021
Sledujte nás na
18. března uplynulo 5 let od podepsání dohody o zamezení nezákonné migrace mezi Tureckem a EU. Za tuto dobu došlo ke značnému snížení počtu uprchlíků, kteří se dostali do evropských zemí. Turecko mezitím tvrdí, že EU nesplnila podmínky dohody, a žádá o její revizi a obnovu.
V rámci dohody musela EU poskytnout Turecku finanční pomoc ve výši šesti miliard eur za podmínky, že bude zadržovat na svém území nelegální migranty, kteří se chtějí dostat do Evropy přes Řecko. Mezi sliby EU bylo také urychlení vstupu Turecka do EU, obnovení Celní unie a zavedení bezvízového režimu.
Turecko tvrdí, že mu EU vyčlenila pouhých 3,6 miliardy eur na uspokojování potřeb syrských uprchlíků, jimž poskytlo útočiště. Zároveň podle údajů Evropské komise poskytla EU Turecku přímo 4,1 miliardy eur, zbylé dvě miliardy byly vyčleněny v rámci různých projektů.
Podle informací OSN v roce 2015 dosáhl proud migrantů do Evropy svého vrcholu, kdy na ostrovech v Egejském moři překročilo hranici 856 723 lidí. V roce 2020 se snížil jejich počet na 9 714. Dne 24. února roku 2021 činil celkový počet zaregistrovaných syrských uprchlíků v Turecku 3 656 525 lidí. Téměř polovinu z nich tvoří osoby mladší 18 let.
Kromě občanů Sýrie je však na území Turecka velké množství migrantů z jiných zemí – Iráku, Afghánistánu, afrických států atd. Podle informací náměstka vedoucího tureckého úřadu pro otázky migrace Gökçe Oka se v Turecku nachází celkem asi 5,5 milionu lidí ze 196 zemí.
V současné době žádá Turecko o revizi dohody z 18. března v souvislosti se změnami, k nimž došlo za pět let po jejím podepsání. Turecký prezident Recep Erdogan ve svém lednovém projevu prohlásil, že se Ankara snaží postavit vztahy s EU „na nové koleje“ a že „klíčem ke zlepšení je revize dohody z 18. března, která platí už 5 let“.
Na druhé straně šéf diplomacie EU Josep Borrell promluvil o nutnosti plnit i nadále dohodu mezi Tureckem a EU o uprchlících a zdůraznil, že formování rámce součinnosti v oblasti migrace a otázky spolupráce s Tureckem se budou projednávat na summitu předáků členských zemí EU, který se má konat 25. a 26. března v Bruselu. Podle Borrellových slov se v rámci summitu plánuje projednat s tureckou stranou otázku „obnovení všeobecných dohod“.
Turecká vlajka na pozadí Istanbulu - Sputnik Česká republika, 1920, 14.03.2021
Svět
V Turecku okomentovali otevření pobočky českého velvyslanectví v Jeruzalémě
Předseda výboru OSN pro otázky pracovních migrantů Can Ünver v rozhovoru pro Sputnik okomentoval vliv dohody na problém migrantů v průběhu pěti let po jejím uzavření a také perspektivy tohoto dokumentu pro vztahy mezi Tureckem a EU.
„Otázka uzavření této dohody se stala naléhavou poté, co se v roce 2015 nahrnuli uprchlíci do Evropy. Tato dohoda ale má jeden háček. Byly do ní zařazeny některé otázky, které nemají v podstatě s migrací nic společného – například otázka liberalizace vízového režimu. Podíváme-li se na tuto dohodu z hlediska evropských zemí, spočívá její hlavní smysl se snaze za každou cenu donutit Ankaru k tomu, aby udržovala uprchlíky na svém území a nedovolila, aby se dostali do Evropy. Celkem vzato Západ otevřeně počítal s Tureckem jako se svéráznou čekárnou pro uprchlíky. To je samozřejmě nepřijatelný přístup. Místo aby spolupracoval pro urovnání problému, začal Západ vnucovat Turecku své podmínky,“ řekl Ünver.
Podle jeho slov je způsob poskytování slíbené finanční pomoci EU také nepřijatelný: „EU tuto dohodu podepsala a slíbila poskytnutí nezbytných finančních zdrojů. Mluvilo se o vyčlenění první tranše v částce tří miliard eur, poté druhé tranše ve stejném rozměru. A mezitím kdyby se alespoň jedna desetina z celkového počtu uprchlíků, kteří se nacházejí v Turecku, dostala do Evropy, museli by vynaložit minimálně 40 až 50 miliard eur. EU samozřejmě Turecku nehodlá vyčlenit podobnou částku. Kromě toho i samotný způsob poskytování pomoci také vyvolává otázky. EU trvá na jejím předávání prostřednictvím nevládních organizací, a to jsou hlavně evropské struktury. Je to totéž, co překládat peníze z jedné kapsy do druhé.“
Podle Ünverova názoru „krize důvěry mezi Tureckem a EU vznikla kvůli neuvěřitelné zášti, kterou prokazují v Evropě vůči prezidentu Erdoganovi. V poslední době se pravdaže projevuje tendence ke zmírnění rétoriky. Na nadcházejícím summitu bude jasné, k čemu tento proces povede. Je zřejmé jen jedno: donutit Turecko k ústupkům pomocí sankcí se nepodaří.  V tomto smyslu jsou sankce naprosto neefektivní metodou“.
V závěru se Ünver dotkl tématu postoje řecké pobřežní stráže a agentury EU pro pohraniční bezpečnost (Frontex) vůči uprchlíkům, kteří se pokouší překročit mořské a pozemní hranice: „Po uzavření dohody se počet pokusů o nelegální překročení hranic znatelně snížil. Nedávno jsme se však znovu stali svědky hrůzostrašného vztahu řecké pobřežní stráže a oddílu pobřežní stráže EU k uprchlíkům v Egejském moři. Sedm lidí nechali v otevřeném moři se spoutanýma rukama umírat. Světové společenství nesmí nechávat podobné případy bez povšimnutí, mezitím o tom v západním tisku nebylo ani slovo. Je zřejmé, že nemůžeme očekávat nic dobrého, když ta druhá strana zavírá oči před podobným porušováním lidských práv. Měli by napravit vlastní chování a neučit všechny kolem dodržování práv a svobod,“ řekl v závěru.
Zprávy
0
Nejdříve novéNejdříve staré
loader
Chcete-li se zapojit do diskuse,
přihlaste se nebo se zaregistrujte
loader
Chaty
Заголовок открываемого материала