Registrace byla úspěšná!
Klikněte na odkaz v e-mailu zaslaném na adresu
Pohled na Prahu - Sputnik Česká republika, 1920
Česko
Nejnovější zprávy a události z domova

Pomohly wehrmachtu zbraně z Protektorátu? Pro Němce byla Škodovka i ČKD darem z nebes, tvrdí vojenský historik

© Sputnik / Evgeniy Khaldei / Přejít do fotobankyVýstava výzbroje zajaté Rudou armádou během Velké vlastenecké války v Parku Gorkého v Moskvě. Výstava byla k vidění od roku 1943 do 1948
Výstava výzbroje zajaté Rudou armádou během Velké vlastenecké války v Parku Gorkého v Moskvě. Výstava byla k vidění od roku 1943 do 1948 - Sputnik Česká republika, 1920, 24.03.2021
Sledujte nás na
Za nacistické okupace měly české zbrojovky obrovské zakázky. Zbraně z Protektorátu Čechy a Morava neodebíral jen wehrmacht, produkce šla i do spřátelených armád Třetí říše. Více v rozhovoru Sputniku s vojenským historikem a spisovatelem, bývalým zaměstnancem Vojenského historického ústavu v Praze Vladimírem Francevem.
Právě čtu knihu amerického novináře a cestovatele Edgara Snowa, který byl během 2. světové války korespondentem v SSSR. Kniha se jmenuje „Američan se dívá na Sovětský svaz“ (v originále: The Pattern of Soviet Power). Píše se tu, že v Gorkého parku v Moskvě v roce 1943 probíhala výstava trofejní, tedy nepřátelské techniky, a mezi vystavovanými exempláři byly i zbraně z českých zbrojovek. Mohl byste čtenářům vysvětlit souvislosti?
Francev: Byla to impozantní výstava kořistní techniky všech nepřátelských armád. Třeba tam byly rumunské záležitosti, maďarské. Československá stopa nechyběla. Jednalo se buď o techniku vyrobenou před válkou, nebo již za války, kterou ve finále používali hlavně Němci. Část těchto zbraní pocházela ze zbrojovek na území Protektorátu, také Slovenského státu. Nesmíme zapomenout, že byly vybudovány krátce před válkou filiálky největších českých a moravských firem na Slovensku, ty pracovaly na plný výkon za války také. I tyto filiálky zásobovaly zbraněmi wehrmacht. Výstava v Parku Gorkého, již zmiňujete, zahrnovala veškerou techniku od motocyklů po letadla; byly tam i tanky a veškeré druhy zbraní vůbec, třeba ženijní technika, vytrhané pancéřové zvony z finského opevnění atd. Převahu měla německá technika. Svým objemem šlo o obrovskou výstavu, neustále se doplňovala o nové exponáty a v provozu zůstávala až asi do roku 1948. Viděly ji miliony sovětských občanů, sem tam nějaký ten cizinec.
Viz onen novinář Edgar Snow.
Rozhodně šlo o expozici, která již nebyla nikdy k vidění. Z fotografií, které jsem našel, vyplývá, že se vystavovala škodovácká děla, zastoupena byla v širokém spektru – jak z výzbroje wehrmachtu, tak z rumunské výzbroje. Byly tam i nákladní vozy ze Škodovky či Tatry… Stejně tak tam byly moždíře (30centimetrové), které pocházely ještě z doby Rakouska-Uherska, i takovéto zbraně se totiž používaly ve 2. světové válce. Z československé techniky exponáty nijak nedominovaly, ale i tak tam měly hojné zastoupení, nemluvě o obrněné technice, která byla ve zmíněných armádách rozšířená.
© Sputnik / Yakov Brodskiy / Přejít do fotobankyVýstava výzbroje zajaté Rudou armádou během Velké vlastenecké války v Parku Gorkého v Moskvě. Výstava byla k vidění od roku 1943 do 1948
Výstava výzbroje zajaté Rudou armádou během Velké vlastenecké války v Parku Gorkého v Moskvě. Výstava byla k vidění od roku 1943 do 1948 - Sputnik Česká republika
1/4
Výstava výzbroje zajaté Rudou armádou během Velké vlastenecké války v Parku Gorkého v Moskvě. Výstava byla k vidění od roku 1943 do 1948
© Sputnik / Evgeniy Khaldei / Přejít do fotobankyVýstava výzbroje zajaté Rudou armádou během Velké vlastenecké války v Parku Gorkého v Moskvě. Výstava byla k vidění od roku 1943 do 1948
Výstava výzbroje zajaté Rudou armádou během Velké vlastenecké války v Parku Gorkého v Moskvě. Výstava byla k vidění od roku 1943 do 1948 - Sputnik Česká republika
2/4
Výstava výzbroje zajaté Rudou armádou během Velké vlastenecké války v Parku Gorkého v Moskvě. Výstava byla k vidění od roku 1943 do 1948
© Sputnik / Evgeniy Khaldei / Přejít do fotobankyVýstava výzbroje zajaté Rudou armádou během Velké vlastenecké války v Parku Gorkého v Moskvě. Výstava byla k vidění od roku 1943 do 1948
Výstava výzbroje zajaté Rudou armádou během Velké vlastenecké války v Parku Gorkého v Moskvě. Výstava byla k vidění od roku 1943 do 1948 - Sputnik Česká republika
3/4
Výstava výzbroje zajaté Rudou armádou během Velké vlastenecké války v Parku Gorkého v Moskvě. Výstava byla k vidění od roku 1943 do 1948
© Sputnik / Yakov Khalip / Přejít do fotobankyVýstava výzbroje zajaté Rudou armádou během Velké vlastenecké války v Parku Gorkého v Moskvě. Výstava byla k vidění od roku 1943 do 1948
Výstava výzbroje zajaté Rudou armádou během Velké vlastenecké války v Parku Gorkého v Moskvě. Výstava byla k vidění od roku 1943 do 1948 - Sputnik Česká republika
4/4
Výstava výzbroje zajaté Rudou armádou během Velké vlastenecké války v Parku Gorkého v Moskvě. Výstava byla k vidění od roku 1943 do 1948
1/4
Výstava výzbroje zajaté Rudou armádou během Velké vlastenecké války v Parku Gorkého v Moskvě. Výstava byla k vidění od roku 1943 do 1948
2/4
Výstava výzbroje zajaté Rudou armádou během Velké vlastenecké války v Parku Gorkého v Moskvě. Výstava byla k vidění od roku 1943 do 1948
3/4
Výstava výzbroje zajaté Rudou armádou během Velké vlastenecké války v Parku Gorkého v Moskvě. Výstava byla k vidění od roku 1943 do 1948
4/4
Výstava výzbroje zajaté Rudou armádou během Velké vlastenecké války v Parku Gorkého v Moskvě. Výstava byla k vidění od roku 1943 do 1948
V minulém rozhovoru jsme spolu hovořili o ruském inženýrovi z ČKD a českých zbraních pro Němce. Navažme otázkou: za války jsme tedy museli spolupracovat s Německem. Obohatili jsme nějak jejich výrobu my, nebo jsme jen měli možnost čerpat znalosti z cizí, pokročilejší technologie? 
Bylo to oboustranné. Zbrojní průmysl u nás byl na začátku války velmi rozvinutý. Němci začínali po první světové válce později než my. Byli omezeni dohodami z konce předcházející války, byť zbrojení probíhalo po celé meziválečné období, ale fakticky se to mohlo rozjet až po roce 1933, kdy k moci nastoupil Adolf Hitler, ten veškerá omezení odvrhl. Kupodivu na Německo nikdo neuvalil sankce…
Obecně: Němci měli modernější technologie. Co bylo vymyšleno u nás a hodilo se jim, použili do výzbroje vlastní armády. U nás se skutečně vyrábělo kde co, tak toho využili. I za války pak existoval vývoj v našich fabrikách. Čeští konstruktéři asi nebyli kdoví jak nadšeni z toho, že musí dělat pro Němce. Proto si některá svá řešení nechali pro sebe. Nejen zbraně pro Němce, ale i německé zbraně vůbec se u nás vyráběly ve velkém. Například německou dělostřeleckou výzbroj vyráběla Škodovka; šlo převážně o německé vzory, které jsme dělali jak pro pozemní, tak námořní síly Říše. Šlo o velké množství děl. Začaly se u nás vyrábět i věci, které jsme do té doby neprodukovali, viz různé součásti pro německé ponorky, pro letadla Luftwaffe. Všechny tyto záležitosti byly technologicky dále než naše předcházející výroba. Němci mohli do vývoje vynakládat daleko větší prostředky i pracovní úsilí.
Před deseti lety jsem měl možnost hovořit s panem doktorem Vladislavem Krátkým, znalcem Škodovky, „po 15. březnu 1939 jednalo v Porýní vedení německých strojírenských, převážně zbraních podniků, o možnosti, jak odstranit nepohodlného konkurenta v Protektorátu Čechy a Morava. Měl být zlikvidován tak, že stroje a výrobní zařízení Škodovky budou demontovány a rozděleny mezi nově zakládané továrny v Bavorsku, Tyrolsku a také v Rakousku…“ Doktor Krátký říkal, že likvidaci Škodovky zabránila paradoxně právě válka. Jak byste to viděl Vy?
Nedá se říci, že by pan doktor Krátký přímo zveřejnil bezprostřední důkazy pro tento německý záměr, resp. německých firem… Snad tomu tak mohlo být v počátku, snad v některých průmyslových kruzích Německa takový nápad vyvstal, rozhodně však ne oficiálně. Že by se potenciál Škodovky rozpustil do německých firem? Jsem skeptický.
Prakticky od prvních dnů, když sem Němci přišli, němečtí vojáci obsadili všechny strategické podniky. Válka se samozřejmě připravovala, Němci nemohli potřebovat, aby se najednou tady takovýto potenciál nevyužil. Bylo potřeba za prvé zásobovat německou armádu, za druhé tu již z minula existovala jistá tradice spolupráce s německými a rakouskými firmami. Vzpomeňme na dobu monarchie…
Pro Němce byla Škodovka i ČKD darem z nebes. Tyto fabriky během války nedoznaly škod, na našem území se tolik nebojovalo. Němci největší podniky u nás okamžitě zabrali a veškeré finanční toky směřovali do svých bank. V tomto smyslu určitou ústřední roli sehrávala Drážďanská banka… Že by se tedy měl likvidovat průmysl z důvodů konkurenčních, no, snad to zaznělo na nějaké té poradě, snad o tom padlo slovo. Ale zdá se mi to dosti iluzorní. Průmysl se tu naopak rozjel do nebývalých rozměrů, že se to s dobou předválečnou nedalo ani srovnat…
Nezapomeňme, že za okupace zbrojovky měly obrovské zakázky. Dokonce se zbraně exportovaly odsud i do spřátelených armád. Tak se naše zbraně dostaly i do Jugoslávie či Rumunska. Není divu, že byly ke zhlédnutí na sovětské výstavě ukořistěných zbraní v Moskvě v roce 1943…
Vladimír Francev, spisovatel, vydal 20 knih o československých i ruských tancích
Vladimír Francev, spisovatel, vydal 20 knih o československých i ruských tancích - Sputnik Česká republika, 1920, 20.04.2021
Vladimír Francev, spisovatel, vydal 20 knih o československých i ruských tancích
Věnujete se kapitole označované jako US zákon o půjčce a pronájmu… Říká se, že Lend-Lease pomohl SSSR i dalším spojencům v boji s nacizmem. Co myslíte, kdyby SSSR tuto půjčku nedostal, zaznamenal by takové válečné úspěchy? Za druhé, jak hodnotíte, že šlo o půjčku. Šlo vlastně o nesplatitelnou půjčku, protože po válce Evropa zažívala neskutečnou inflaci… Sovětský dluh USA byl s konečnou platností umořen v rámci ruského vyrovnání s Pařížským klubem v roce 2006.
Jsou tací, kteří tvrdí, že bez Lend-Leasu by Rusové (rozuměj Sověti, pozn.) tuto válku nevyhráli, pro takovou formulaci bych nebyl. Nicméně, jak se říká, coby kdyby… Nicméně v roce 1941 byla pomoc v rámci Zákona o půjčce a pronájmu (Lend-Lease) mizivá. To se začalo měnit v roce 1942. Od r. 1943 byla obrovská. Nešlo jen o výzbroj. Ve větší míře se jednalo o pomoc stran dodávek materiálu. Hovoříme tu i o vybavení pro fabriky. Velkou roli sehrávaly dodávky potravin. Pokud někteří míní vojenskou techniku, ta pak po integraci do Rudé armády činila asi 10 % sovětské techniky, jde-li o tanky. O něco více bylo dodáváno letadel, obvykle měli lepší parametry než sovětská letadla. Moc se však nemluví o tom, že se dodávalo i vybavení spojařské, viz vysílačky, telefony, kabel, ústředny. Tento materiál pak tvořil až 70 % sovětského vybavení. Drtivou většinu (80 %) zdravotnického materiálu SSSR nabyl právě z Lend-Leasu. Nebýt tohoto, můžeme snad vyslovit domněnku, že SSSR by měl určitě ještě větší ztráty. Z tohoto hlediska byl Lend-Lease pomocí významnou. Rovněž rozhodující byly i dodávky automobilové techniky (jeepy, studebakery atd.), byly dvojnásobné proti domácí sovětské výrobě.
Ještě bych dodal, že část válečné pomoci od Států pro SSSR se týkala i materiálu na uniformy, dodávány byly vojenské boty. Miliony bot šly z Anglie i z USA do SSSR. Není to nijak malé množství. Protože byly dodávány celé tovární bloky, byla zde i šance, že se válkou zničený průmysl v Sovětském svazu o to rychleji zotaví. Jinak co se týká placení dluhu – splátky byly rozvrženy do desítek let. I Anglie musela Lend-Lease splácet. Velká Británie splácela pravidelně, SSSR s výlukami. Obě země se s dluhem vyrovnaly přibližně v tutéž dobu. V rámci půjčky od USA bylo řečeno, že co se nespotřebuje, může být vráceno. Co se nevrátilo, mělo být zaplaceno. Jinak se jedná o širší téma.
Obligátní otázka: Když Američané bombardovali Škodovy závody, jakou měrou poškodili tuto fabriku? Když jsem kolem ní jednou v Plzni šel, byl jsem docela ohromen rozlohou areálu. Do takovéhoto terče se určitě trefit museli. Proč došlo k bombardování?
Náletů bylo více. Poprvé se trefili Angličané o květnové noci 1943. Na Škodovku spadlo čtrnáct čtvrttunových bomb, tyto mnoho škody nenadělaly. Za deset dní už fabrika zase běžela v normálním rytmu. I předešlé US nálety nebyly zrovna přesné. Pak přišel americký nálet 25. dubna 1945, který byl předem ohlášen. Ve fabrice nikdo nezahynul, trefa byla dokonalá, téměř 500 bomb zasáhlo cíl. Bohužel to zasáhlo také dělnickou kolonii Karlov, která byla hned za plotem fabriky, poničení bylo značné. Tehdejší škody se odhadovaly na 2 mld. korun. Zařízení továrny bylo významně poškozeno.
Dotyčný nálet se dá zdůvodnit tak, že Škodovka pracovala do posledních dnů války a znamenala pro spojence hrozbu. Vyráběla se tu celá plejáda kanónů. Také se zde produkovaly tankové stíhače typu Hetzer. Jinak stíhače tanků se vyráběly i v pražské ČKD, která dostala stejnou nálož od spojenců o měsíc před tím: 25. března Američané vysypaly bomby i zde. Čili důvod byl nasnadě. Zda svou roli hrál i nějaký další kalkul; USA přece věděly, že Plzeň brzy obsadí, proč by si tedy ničili továrnu? Možná nechtěli, aby se dispozice Škodovky dostaly do rukou Rusům, kteří z válečných území v rámci reparací stahovali do SSSR vybavení a vše, co zbylo z německého průmyslu. Je to logické, mělo to pomoci nastartovat nové poválečné sovětské hospodářství. Možná že i tyto skutečnosti sehrály určitou roli. Otevřeně se to takto neříkalo. Nezapomeňme, že část amerického útoku šla na plzeňské letiště. Bylo potřeba znehybnit Luftwaffe.
Rozumím. Na závěr: chystáte nějakou novou publikaci?
Většího zatím nic nepřipravuji, mám ale rozpracovaných pár témat. Lend-Lease je zrovna téma, které bych ještě chtěl využít.
Držíme vám palce v publikační činnosti. Díky za tento rozhovor.
Zprávy
0
Nejdříve novéNejdříve staré
loader
Chcete-li se zapojit do diskuse,
přihlaste se nebo se zaregistrujte
loader
Chaty
Заголовок открываемого материала