Registrace byla úspěšná!
Klikněte na odkaz v e-mailu zaslaném na adresu
Názory
Názory: komentáře k událostem, rozhovory s osobnostmi

Moravská otázka je po letech znovu na stole. Dvojí pohled na příčiny a možné následky

© Depositphotos / WrangelMladík v tradičním moravském kroji
Mladík v tradičním moravském kroji - Sputnik Česká republika, 1920, 01.04.2021
Sledujte nás na
Před letošním sčítáním lidu se v Jihomoravském kraji rozjela kampaň na podporu moravské národnosti. Předseda strany Moravané Ctirad Musil a sociolog Jan Keller promluvili o současném sdružování této menšiny, předchozích hnutích a postavení Moravanů v České republice.
Volba vlastní národnosti je v České republice zakotvená Listinou základních prav a svobod. Od prvního sčítání lidu v Československu v roce 1921 se národnost definovala v různých letech na základě odlišných parametrů. Dle Českého statistického úřadu základem pojmu dvou posledních sčítání byla příslušnost k národu, národnosti nebo etnické menšině. Přitom mateřská řeč ani řeč, kterou respondent převážně používal nebo lépe ovládal, nebyla rozhodující. Jedná se především o svobodné osobní rozhodnutí každého občana.
Muž s počítačem - Sputnik Česká republika, 1920, 28.03.2021
Česko
ČSÚ prodloužil o měsíc lhůtu sčítání lidu
Více národností bylo možné nahlásit teprve v letech 2001 a 2011. Tímto faktem a vysokou mírou vynechávání odpovědi na otázku národnosti ČSÚ v posledním sčítání vysvětloval pokles v počtu moravské národnosti. Novinkou před deseti lety se stal i plnohodnotný moravský jazyk, který jako svou mateřštinu mohli uvést čeští občané. Navzdory tomu, že pojem „moravský jazyk“ se vyskytoval již ve 14. století, není dosud vědecky uznáván a kodifikuje se ve slovnících jako varianta spisovné češtiny. 

Minulost a současnost moravského hnutí

V polistopadovém období vzniklo několik politických hnutí podporujících moravskou národnost. Mezi ně lze zařadit Moravské občanské hnutí, usilující o rovnoprávné ekonomické, kulturní a společenské postavení Moravy (existovalo do roku 1992) a vnímající moravskou národnost jako zcela samostatnou. Založena v roce 1968 Společnost pro Moravu a Slezsko (SMS) se po sametové revoluci proměnila v Hnutí za samosprávnou demokracii-Společnost pro Moravu a Slezsko (HSD-SMS), přitom o nezávislost Moravanů neusilovalo. Její současní pokračovatelé se orientují především na podporu kultury a samosprávy Moravy. Vznikalo i několik dalších více či méně úspěšných hnutí na národní úrovni.
O straně HSD-SMS, jehož prvním předsedou byl prominentní československý psycholog a společenský činitel Boleslav Bárta, promluvil předseda hnutí Moravané, MUDr. Ctirad Musil. Shrnul také polistopadový vývoj moravské myšlenky a důvod pro soudobé obnovení zájmu.
„Před 30 lety, dne 31. května 1991 zemřel za velmi podivných okolností čelní moravský představitel Boleslav Bárta. Stalo se tak na uzavřeném jednání ve slovenských Budmericích, kam byl pozván tehdejším československým prezidentem Václavem Havlem. (Podle oficiálních zdrojů doc. PhDr. Boleslav Bárta Csc. trpěl těžkou srdeční chorobou a před osudovým setkáním představitelů tehdejších zástupců politických stran na Slovensku prodělal tři infarkty. Navzdory včasné lékařské pomocí poslední záchvat nepřežil – pozn. red.). Boleslav Bárta byl výraznou osobností a dokázal spojit i jinak protichůdné organizace na společné moravské zemské i národní identity. Po jeho smrti se již nepodařilo udržet tempo promoravské politiky s jinými proudy tehdejší doby a mnoho moravských politiků přešlo do jiných tehdejších parlamentních stran. Já jsem byl tehdy ještě nezletilý, takže tyto záležitosti znám jen zprostředkovaně. Proslýchá se, že moravské hnutí bylo masivně infiltrováno lidmi, kteří jeho aktivity odvedli slepým směrem a nechali tiše vyhasnout. Na čí zadání to bylo, se můžeme dohadovat,“ uvedl Musil.
Připomínáme, že díky občanské podpoře převážně ve čtyřech krajích strana HSD-SMS uspěla v prvních svobodných občanských volbách do České národní rady s 10,3 % hlasy voličů.
Český sociolog a europoslanec Jan Keller - Sputnik Česká republika, 1920, 16.10.2018
Svět
Europoslanec: Přinejmenším napůl je Česká republika skutečně naše značka
Působení moravských hnutí shrnul pro Sputnik sociolog a publicista prof. Jan Keller.  Dle jeho slov se národnostní hnutí zdálo být relativně silné po roce 1989. „Už tehdy ale bylo mnohem aktivnější v Brně a na jihu Moravy než na severní Moravě. Myslím, že k poklesu jeho významu vedlo i rozdělení republiky. Dokud byla polarita mezi Čechy a Slováky, měli Moravané více prostoru k manévrování a výhodnou geopolitickou pozici. Teď se ze středu republiky přesunuli na periferii Česka. To jejich pozici jednoznačně oslabilo. A pokud opravdu zesílí hrozba migrace, jak jsem naznačoval, bude úplně jedno, zda je člověk Čech, anebo Moravák. Oba na to doplatí stejně,” vyjádřil se Keller.
Na společenskou atmosféru, která následovala po sametové revoluci a posunula národnostní otázky do pozadí, poukázal předseda strany Moravané. „Koncem devadesátých let se většina občanů České republiky upínala k sociálním otázkám a národnostní problematiku zejména v době vstupu do Evropské unie upozadili. Vše zastínila euforie z očekávání nové evropské vlasti v podobě Evropské unie. Moravská otázka se začala oživovat až po krizi a ústupu pravo-levého souboje parlamentních stran. Vynořily se jednak strany typu „podnikatelský záměr“ a vedle toho protestující strany bez jasného politického vyhranění, které poprvé od roku 1989 začaly kritizovat podstatu současného politického režimu. Zklamání z dosavadní více než čtvrtstoletí polistopadové éry dalo vyplout na povrch opět starým bolestem a jako ve všech kritických obdobích, se opět vynořila moravská otázka.“
Vzestup zájmu o moravskou otázku podle Musila nepochybně ovlivnila krizová léta po roce 2008. Současný ekonomický a sociální dopad epidemiologických opatření tomu jen pomohl, tvrdí a doplňuje, že tomu prospívá nespokojenost části veřejnosti s činností Evropské unie. „Lidé přestali věřit státu, jsou zklamaní z Evropské unie, rodiny takřka přestaly fungovat a všude znějící opěvování slávy českého národa a češství už spíše otravuje, než aby mělo stmelující účinek. Řada lidí si vzpomněla na svou původní vlast i národnost a očekávají od jejího obnovení lepší zítřky. Je to naděje,“ vysvětlil lékař a politik.

Sjednocující myšlenka dnešních Moravanů

Strana Moravané vznikla v roce 1994 a usiluje o federativní uspořádaní České republiky. Před letošním sčítáním lidu hnutí provedlo kampaň volající pro hlášení k moravské a slezské národnosti.  Zájem lidí o tuto událost, kterou předseda Musil podpořil, ho překvapila. Podle něho by rozhodně nemohla mít takový ohlas, pokud by v tom byl sám. Podotknul, že v současné celospolečenské krizi se objevují lidé, kteří jsou i bez uvedení svého jména ochotni podpořit návrat moravské vlasti osobním zapojením i financemi. Navíc přiblížil v rozhovoru i ideje, které v dnešních časech stmelují příznivce hnutí Moravané. Dle jeho slov se v první řadě jedná o dějiny ale také i současnou nerovnost postavení Moravanů oproti Čechům. Důvody pro zapojení do strany se liší i na základě věku.
„Moravany stmelují v zásadě dva faktory závislé na věku respondenta. Mezi starší generací Moravanů je stmelujícím prvkem hlavně vztah k historii a vědomí, že Morava byla před rokem 1918 plně autonomním státním subjektem spojeným s ostatními zeměmi habsburské monarchie pouze pomocí osoby panovníka, tedy rakousko-uherského císaře. Starší Moravany proto spojuje pocit křivdy ze ztráty moravské svébytnosti. Velmi se upínají na moravskou historii, nejvíce pak k jejímu počátku,” vysvětlil Sputniku Musil.
Dle slov doktora mladší Moravané již necítí tolik nostalgie po historii, ale vnímají nerovné postavení východní poloviny České republiky s její západní polovinou. Navíc je to spojeno i s prací, ve které se podle názoru Musila projevuje nerovnost.
Co zbylo z firmy Walter: rezidenční a kancelářská zóna… - Sputnik Česká republika, 1920, 25.08.2020
Názory
Polistopadový úspěch? Místo Ringhoffera v Praze kabelky a boty, místo Waltrovky – byty…
Postoj mladší generace ke svému moravskému původu vysvětluje následovně:  „Vnímají, že rozdílné postavení obyvatel odpovídá jejich původní zemské či národní příslušnosti a pomalu se tak dopracovávají ke svému moravanství. Někteří to vnímají jen regionálně, jiní i národně. Mnoho mladých lidí o jejich moravanství přesvědčilo ponižující postavení v pracovním zařazení, kdy jezdí pracovat do Prahy jako levná námezdní pracovní síla podobně jako třeba dělníci z Ukrajiny, Rumunska, nebo Slovenska. Rozdíl moravského a ukrajinského dělníka v Praze je v tom, že Ukrajinec zůstává Ukrajincem, kdežto Moravák je Čechem druhé kategorie.“
Musil podotkl, že Moravané nebyli uznáni jako státotvorný národ a nebyli uznáni ani jako národnostní menšina. Připomínáme, že jedním ze základních zákonu vydaných Národním výborem československým byl zákon č. 11/1918 Sb. z. a n. z 28. října 1918 o zřízení samostatného československého státu, který hovořil „jménem československého národa“. V době založení první republiky za národnostní menšinu byli považovaní především Němci a Maďaři.
„Stále více lidí vnímá tuto situaci jako tichou likvidaci své země i národa. Napříč generacemi vnímají Moravané ekonomickou i kulturní hegemonii Prahy. Vyvádění zisků z Moravy do Prahy a nespravedlivé přerozdělování do regionů cítí i ti, kteří se dosud ke své moravské identitě nedopracovali. Stačí se projet po dálnici z Prahy na Plzeň a pak z Ostravy na Bohumín a pochopíte, co znamenají slova ,Nadčeši‘ a ,Podčeši‘. Tento pocit poníženosti lidi spojuje,“ konstatoval Musil.
Moravané přitom nejsou jediní, kteří přišli s apelem na hlášení k národnosti. Polské velvyslanectví a konzuláty v Praze a Ostravě zase vyzývají Poláky žijící v České republice, aby se neváhali hlásit ke svému polskému původu. V souvislosti se zmíněnými kampaněmi se Sputnik ptal sociologa Kellera na příčinu těchto aktivit, a zda současná pandemie mohla přispět k rostoucímu zájmu o národní identitu.
Premiér Maďarska Viktor Orbán - Sputnik Česká republika, 1920, 05.03.2021
Svět
Proti migraci a za tradiční hodnoty. Orbán vytváří novou politickou skupinu v EP. Koho chce za své spojence?
Podle profesora to souvisí nejspíše s migračními procesy v Evropě. „Pokud je zvýšený zájem o národní identitu, přičítal bych to spíše hrozbě migrace z jihu, která rozhodně nepominula a po volbách může být docela aktuální. Některé státy na jihu Evropy se už zase dožadují povinných kvót na žadatele o azyl. Pokud ve volbách skutečně zvítězí Piráti, kteří mají těsné kontakty zvláště s německými Zelenými, může to situaci docela vyhrotit,“ domnívá se Keller.
Ve dvou březnových průzkumech se koalice Pirátů a STAN ocitla v čele voličských preferencí. Dle agentury Median by koalice vyhrála volby v tomto měsíci s výsledkem 27,5 %. Jedním ze stěžejních bodů koaličního programu je zodpovědné řešení migrace, přitom podporu migračních kvót vyloženě odmítají.

Pohled na postavení Moravanů v České republice

V programu strany Moravané se uvádí, že dochází k „neustálému pošlapávání práv moravského lidu a počešťování obyvatel Moravy“. Poprosili jsme pana Musila, aby uvedl příklady podobného zacházení, ke kterým dle jeho zkušeností nejčastěji dochází. Týká se to celého spektra společenského a kulturního života,  počínaje výchovou dětí, přes televizní vysílaní a filmovou sféru.
„Počešťování obyvatel Moravy začíná už od nejútlejšího dětství. Ve školách byl dějepis vztažený k území České republiky, tedy Čech, Moravy a Slezska nahrazen pouze pražskými, navíc značně upravenými dějinami a v horším případě Jiráskovými pověstmi. Televize slova ,Morava‘ a ,moravský‘ používá zcela minimálně a to jen tehdy, když je opravdu nejde obejít. I v tak apolitické záležitosti, jako je předpověď počasí, se Morava minimalizuje způsobem, který lze parodovat větou: ,I tam na východě mají nějaké počasí‘. Sportovci jsou zásadně čeští a na dresech původní znak České republiky obsahující erby Čech, Moravy a Slezska nahradil pouze český lev. Naprosto všechny zahraniční filmy se dabují do pražského dialektu a Česká televize upozadila svá moravská studia. Spočítali bychom na prstech filmy, které byly za celou historii kinematografie natočeny v jiné formě lidového jazyka, než v pražském dialektu,” řekl Musil.
Dle slov politika  zcela chybí pohádky pro děti s moravskou tématikou: „Český nacionalismus, a nebojme se mluvit o českém šovinismu, potkáme na každém kroku. Moravské děti jsou od malička vychovávány k autocenzuře tak, aby jakékoliv spojení s Moravou vnímaly jako směšné a ponižující. Toto vše vyjmenované jsou zatím jen záležitosti kulturní.”
V neposlední řadě se podle Musila nerovnost postavení dvou základních národností projevuje v rozdělování státního rozpočtu. Předseda strany připomněl, že Zákon č. 243/2000 Sb. o rozpočtovém určení daní jasně definuje, že regionům a obcím vydává stát z vybraných daní dohromady jen třetinu daňových výnosů.
Český ministr zahraničí Tomáš Petříček - Sputnik Česká republika, 1920, 10.09.2020
Svět
„Běloruská občanská společnost má podporu ČR.“ Petříček se setkal se členem Koordinační rady běloruské opozice
„Ze dvou třetin se obsah vybraných daní rozděluje pomocí dotací a to ještě jen ten zbytek, který neputuje do Evropské unie, NATO, nebo na různé zahraniční podvratné činnosti. Poslední medializovanou záležitostí byla podpora nepovedeného puče v Bělorusku. O většině darebáckých akcí placených z našich daní se z médií ani nedozvíme. Co zbude ve státním rozpočtu ČR, se rozděluje jako dotace. Ty jsou dosažitelné tím snáze, čím jste blíže centru, což má zásadní dopad na Moravu,” vysvětlil Musil. Připomněl, že dodnes chybí dálniční napojení z Brna na Vídeň, severní cesta z Ostravy na Prahu, dokončení dálnice D1 u Přerova je odloženo na neurčito a napojení na Polsko má kvůli nerovnostem vozovky omezení rychlosti na 80 km/h.
Pokračoval, že na jiné straně republiky je situace s dopravní infrastrukturou výrazně lepší: „Proti tomu dálnice na Plzeň byla postavena v předstihu a je hladká jako zrcadlo. Zdravotnictví se centralizuje v Čechách a při rozdělování vybavení nemocnic se první v řadě vždy myslí na nemocnice v Čechách.“
Navíc dle jeho slov ponížené postavení Moravy se projevuje i v politice epidemiologických opatření: „Skupina PPF Petra Kellnera  darovala v říjnu 2020 ministerstvu zdravotnictví 50 plicních ventilátorů CoroVent za celkem 10 milionů korun. Po deseti kusech byly ventilátory rozděleny mezi Všeobecnou fakultní nemocnici v Praze, Thomayerovu nemocnici, FN Motol a FN Plzeň, po pěti kusech bylo dodáno do FN Hradec Králové a FN Královské Vinohrady. Morava ani Slezsko z toho neměly samozřejmě nic.“ Ve zprávě o daru ministerstvo zdravotnictví zejména uvádí, že plicní ventilátory byly distribuovány do nemocnic, které o ně požádaly. 

EU a národnostní menšiny

Politik mimo jiné podrobil kritice nečinnost vlády a EU v otázce zachování a rozvoje moravské národnosti. Dle jeho slov styl udržování moci v České republice nepřeje rozvoji periferních regionů. Vlastní postoj odůvodnil slovy: „Česká vláda svou politikou usiluje o udržení unitárního a silně centralistického státu. Taková politika se projevuje jasným tlakem na zničení veškerých snah o zachování moravské národnosti i moravské zemské příslušnosti. To stejné platí samozřejmě i pro Slezsko.“
Lidé s českými a evropskými vlajkami na balkoně domu v Praze - Sputnik Česká republika, 1920, 30.03.2021
Názory
Evropská národnost? Je to zrada českého národa
Na úrovni EU podle Musila sice funguje uskupení regionalistických stran, jež má cíl prosazovat zájmy nestátních národů a různých historických území, ale ze strany oficiální EU nevnímá příliš podporu a vzhledem k postojům k otázce Skotska a Katalánska ji už ani neočekává. „EU vnímáme jako další centralistický, do značné míry globalistický a imperiální projekt nad úrovní centralizovaných rádoby národních států. Mohu tedy velmi jistě prohlásit, že česká vláda a Evropská unie dělají maximum pro zničení a zapomenutí moravské národnosti,“ řekl politik.
S myšlenkou nové evropské národnosti přišlo před jistou dobou hnutí Pulse of Europe, které vyzývá na FB, aby se občané přihlásili k tomu, že jsou Evropané, a přispěli k budování „silné evropské menšiny“. Hnutí se těší podpoře herečky Anny Geislerové a ekologického hnutí Extinction Rebellion. Svůj názor na tento trend Sputniku vyjádřil sociolog Jan Keller.   
„Nové evropanství“ podle publicisty je dokonce v rozporu ze základním heslem Evropské unie. „Hodnotil bych to jako neomalenou provokaci. Žádný evropský lid neexistuje. Podobná demagogická hnutí mimochodem naprosto znehodnocují ústřední heslo Evropské unie: ,Jednotná v rozmanitosti‘. Jaká rozmanitost, když budeme zglajchšaltováni pod hlavičkou neexistujícího evropského lidu? Jedinou omluvou lidí typu Ani Geislerové může být, že o tomto evropském hesle nikdy neslyšeli. V případě Extinction Rebellion je ta trapnost snad ještě zřejmější. Hnutí, které o sobě tvrdí, že bojuje za zachování rozmanitosti a za přežití ohrožených druhů, chce udělat ohrožený druh z historicky vzniklých evropských národů. Těžko si představit něco hloupějšího. Nějak zmateně je jejich sponzoři proškolili,“ shrnul vědec.

Uspořádání státu    

Jedním z základních bodů hnutí Moravané, stejně jako i jejich historických předchůdců, je federativní uspořádaní státu. Strana ve svém programu také tvrdí, že připojení Moravy k českému státu v roce 1918 bylo násilným činem a zahrnutí Moravy do České socialistické republiky v roce 1969 bylo svévolným počinem komunistické vlády. Dle hnutí se statisíce Moravanů v posledních třiceti letech opětovně hlásí k moravské národnosti jako „vzdor proti stále intenzivnějšímu počešťování ze strany unitárního českého státu“.
Zmíněně postoje sociolog Keller považuje za značně nebezpečné především kvůli oslabovaní států v rámci Evropské unie. „Já osobně s těmito tvrzeními nesouhlasím a považuji je za nebezpečná. Ve Francii vyšla nedávno kniha pojednávající o tom, jak různá regionalistická hnutí oslabují to, co snad ještě dnes zbývá z národních států. Nahrávají tím evropským federalistům a světovým globalistům (L’Etat-nation face à l’Europe des tribus, Charles Saint-Prot, Le Cerf, 2017 – pozn.red.). Pokud si máme udržet aspoň trochu suverenity, musí to být na úrovni národního státu. Podobná hnutí tento stát oslabují zevnitř a ať si to uvědomují, či nikoliv, objektivně působí jako pátá kolona sil, které chtějí národní státy rozbít,“ domnívá se Keller.
Adolf Hitler v Praze. 15.3.1939   - Sputnik Česká republika, 1920, 16.03.2021
Česko
Dá se klesat ještě níž? Lidi popudil příspěvek Pekarové o „autonomním Protektorátu Čechy a Morava“
Federativní uspořádání státu Kellerovi připomíná dokonce protektorát Čechy a Morava: „Na rozdíl třeba od paní Pekarové, předsedkyně TOP 09, se nedomnívám, že se jednalo o autonomní útvar. Abychom nekončili příliš smutně. Pokud by k něčemu takovému došlo, budu požadovat jménem Lašska, v jehož vládě mám tu čest být ministrem za sociologii, vystoupení z tak neživotného útvaru. Ale vážně. Nechápu, jak se někdo může zrovna v dnešní po všech stránkách kritické době bavit vytvářením pseudoproblémů.“
Strana Moravané usiluje o obnovení Moravy jako svébytného subjektu v rámci státního celku, kterým by podle hnutí mohla být federace skládající se z Čech a Moravy se Slezskem. V této souvislosti jsme se obrátili na předsedu strany, zda je tento cíl stále aktuální.
Musil připomněl, že dne 9. května 1990 přijalo tehdejší československé Federální shromáždění usnesení, ve kterém uvádí, že považuje zrušení země moravsko-slezské od 1. ledna 1949 v rámci nového územně správního uspořádání za akt nespravedlivý a poplatný totalitní byrokraticko-centralistické praxe, za krok, který byl v rozporu s principy demokracie a samosprávy, a který tak podstatně přispěl k deformovanému vývoji československé společnosti. Dle Musila usnesení proto vyslovuje pevné přesvědčení, že ústavní uspořádání republiky, které vzejde z jednání svobodně zvolených zákonodárných sborů, tuto nespravedlnost napraví.
„O měsíc později 2. a 3. července se Česká národní rada usnesla, že zrušení zemského zřízení poškodilo jak zemi Českou, tak zemi Moravskoslezskou. Plná rehabilitace zemského zřízení na základě samosprávného principu bude definitivně řešena novou Ústavou České republiky. Tato usnesení nejvyšších zákonodárných orgánů tehdejšího Československa byly jen planými sliby a plně zapadají do politikaření typického pro české prostředí. Tradiční český alibismus plný výmluv na minulé režimy měl zamazat oči i ústa oponentů a udržet nastavený směr, tedy likvidaci Moravy a Slezska. Po zkušenostech s českou politikou již mnoho moravských aktivistů opustilo myšlenku zemského uspořádání a požadují federalizaci. Mnozí se nebojí mluvit i o tom, že plná federalizace na Českou a Moravskou republiku je minimální cíl,” argumentoval Ctirad Musil.
Zprávy
0
Nejdříve novéNejdříve staré
loader
Chcete-li se zapojit do diskuse,
přihlaste se nebo se zaregistrujte
loader
Chaty
Заголовок открываемого материала