Registrace byla úspěšná!
Klikněte na odkaz v e-mailu zaslaném na adresu
Муниципальные служащие Нью-Йорка во время протеста против обязательной вакцинации - Sputnik Česká republika, 1920
Svět
Aktuální novinky a události ze zahraničí

Pije a neopije se. Vědci zjistili, kdo nejlépe snáší alkohol

© Depositphotos / YadamonsKrysa a láhev. Ilustrační foto
Krysa a láhev. Ilustrační foto - Sputnik Česká republika, 1920, 05.04.2021
Sledujte nás na
Stupeň opilosti nezávisí pouze na množství vypitého alkoholu, ale také na individuálních zvláštnostech. Například u toho, kdo konzumuje hodně ovoce, se ethylkahol rozštěpí rychleji díky velké aktivitě speciálních fermentů. Některá zvířata dokáží strávit bez následků pro zdraví takové množství alkoholu, které by člověku způsobilo silnou otravu.

„Alkoholické“ geny

Výzkumníci z Calgarské univerzity (v Kanadě) proanalyzovali DNA 85 druhů savců a zjistili, že primáti a letouni mají stejně velkou aktivitu genů, které syntetizují alkoholdehydrogenázi. Tyto fermenty neutralizují působení ethylalkoholu a přemění ho v acetaldehyd, který se pak přemění v kyselinu octovou. Ta se poté rozpadne na vodu a kysličník uhličitý.
Čím jsou alkoholdehydrogenázy aktivnější, tím rychleji se rozštěpí etanol a tím větší množství může konzumovat živočich, aniž by se otrávil a usnul. Působení jednoho z těchto fermentů, ADH7 (ten působí jako první poté, co se alkohol dostane do organismu), se vědci rozhodli vystopovat podle s ním souvisejícího genu.
Smažené brambory - Sputnik Česká republika, 1920, 03.04.2021
Svět
Lékař uvedl hlavní chybu při přípravě brambor
Údaje o tomto úseku DNA byly shromážděny od 85 druhů savců z různých čeledí - hlodavců, letounů, primátů, sudokopytníků, chobotnatců, dravců a kytovců, a porovnány s jejich potravinovými zvyky. Především šlo o množství konzumovaného ovoce. Vždyť čím je jeho podíl větší, tím větší je šance najít přírodní etanol, který je často obsažen v přezrálém a zkvašeném ovoci.
Ukázalo se, že gen ADH7 má 79 z 85 prozkoumaných druhů, ale je fakt, že u některých, například koní, slonů a bílých nosorožců, již nefunguje. Znamená to, že tato zvířata nedokáží dobře strávit alkohol a že náhodné setkání s ním může skončit velkou opilostí a vážnou otravou.
Ale ti, kteří konzumují hodně ovoce, měli zvýšenou aktivitu „alkoholického“ genu. K nejodolnějším patřili letouni, primáti a některé druhy vačnatců, zejména vačice krysí (Monodelphis domestica). Přitom hmyzožraví, kteří žerou všechno možné, včetně ovoce, nemají moc aktivní alkoholdehydrogenázi a ta, jak se domnívají autoři výzkumu, se stěží podílí na štěpení ethanolu.

Opít se jako slon

Článek kanadských výzkumníků udělal tečku za dlouholetými spory o alkoholické závislosti afrických slonů. Jde o to, že tato zvířata mají ve zvláštní oblibě marulu (Sclerocarya birrea), strom rostoucí v Jižní a Západní Africe. Jeho zkvašené plody obsahují velké množství etanolu. Vyrábí se z nich zejména známý likér Amarula. Zoologové pozorovali v těchto končinách lehce a dost opilé slony.
Kakaové boby - Sputnik Česká republika, 1920, 01.04.2021
Svět
Vědci zjistili, který nápoj vám pomůže, když nezvládáte stres
Avšak jejich skeptičtější kolegové se domnívají, že zvířata alkoholici jsou nejspíš mýtus, poněvadž nedokáží naráz zkonzumovat tolik plodů maruly, aby se opili. Sloni jsou totiž příliš velcí. Ale když jim skutečně špatně fungují alkoholdehydrogenázy, pak alkoholická intoxikace může nastat rychle. To znamená, že i pár zkvašených plodů stačí k tomu, aby se slon „opil namol”.

V lidské společnosti

Kanadští vědci napsali, že mutace genu ADH7 zvyšují účinnost alkoholdehydrogenázy u člověka téměř čtyřicetinásobně ve srovnání s prastarou formou fermentu. Podobně je tomu u většiny primátů, pro něž je přírodní ethanol zdrojem dodatečných kalorií.
Američtí zoologové však zjistili, že některá zvířata mohou záměrně hledat zkvašené ovoce a že při volbě mezi obyčejným cukrovým sirupem a sirupem s alkoholem dají vždy přednost tomu druhému. Jde o madagaskarského ksukola ocasatého (Daubentonia madagascariensis) a o outloně váhavého (Nycticebus coucang).
Během experimentu nabídli třem dospělým jedincům, dvěma ksukolům ocasatým a jednomu outloňovi váhavému, nealkoholický cukrový sirup a sirupy s jedno-, tří-, čtyř- a pětiprocentním obsahem ethanolu. Zvířata si téměř vždy vybrala nápoj s větším obsahem alkoholu.
Autoři článku poznamenali, že se zvířata při výběru orientovala na vůni alkoholu a zřejmě právě tak to probíhá v divoké přírodě, když pátrají po zralém, tedy jedlém ovoci.

Myš nasáknutá lihem

Avšak rekordmanem ve štěpení alkoholu není člověk, ale malé zvířátko obývající část Malajského poloostrova, sever ostrova Kalimantan (Borneo) a Sumatru. Je to tana péroocasá (Ptilocercus lowii), savec, který se zevnějškem podobá myši. Žije na stromech, živí se hmyzem a gekony a má velmi rád nektar palmy Eugeissona tristis, který obsahuje 3,8 % ethylalkoholu.
Němečtí vědci spočítali, že tana konzumuje denně stejné množství alkoholu, které je obsaženo ve třech litrech piva, a má v krvi stálou hladinu alkoholu, 1,4 gramu na jeden kilogram těla. Toto zvířátko však nikdo neviděl opilé, i když stejná koncentrace v lidském těle může způsobit silnou intoxikaci.
Tana, na rozdíl od lidí, nikdy netrpí chorobami způsobenými pravidelným opíjením se. Jak se jí daří tak dobře trávit alkohol, není zatím jasné. Vědci předpokládají, že vše záleží na aktivitě alkoholdehydrogenáz.
Zprávy
0
Nejdříve novéNejdříve staré
loader
Chcete-li se zapojit do diskuse,
přihlaste se nebo se zaregistrujte
loader
Chaty
Заголовок открываемого материала