Registrace byla úspěšná!
Klikněte na odkaz v e-mailu zaslaném na adresu
Názory
Názory: komentáře k událostem, rozhovory s osobnostmi

60. výročí legendárního letu Gagarina. Šifner: Rusové měli velmi odlišnou filozofii od té, kterou razili Američané

© Sputnik / A. SverdlovPoté, co dostal ponaučení od hlavního konstruktéra Sergeje Koroljova, Gagarin ve výtahu vystoupal ke kosmické lodi, která se nacházela na samém vrcholu téměř 39 metrového raketového nosiče Vostok
Poté, co dostal ponaučení od hlavního konstruktéra Sergeje Koroljova, Gagarin ve výtahu vystoupal ke kosmické lodi, která se nacházela na samém vrcholu téměř 39 metrového raketového nosiče Vostok - Sputnik Česká republika, 1920, 12.04.2021
Sledujte nás na
Sovětský kosmonaut Jurij Gagarin před 60 lety otevřel lidstvu cestu do vesmíru. S bývalým ředitelem Planetária v Praze Janem Šifnerem hovoříme o několika aspektech Gagarinova letu.
Za 16 let od konce války, devastační pro SSSR, tato země dosáhla takové úrovně, že dokázala vyslat člověka do vesmíru. Proč se současná česká média dívají na Gagarina málem skrz prsty? Například spisovatel Zdeněk Hrabica píše: „Nejprve psali o Gagarinovi oslavné články, vydávali knihy, přijímali za ně ceny a peníze a vylepšovali si v křivém zrcadle své curriculum vitae, posléze jej prokleli a připsali slavnému muži nehodné vlastnosti.“ Jsem četl článek o Karlu Pacnerovi, že zpovídal „nešťastného“ Gagarina…
Šifner: Co se týká té „nešťastnosti“ – Gagarin byl především pilot a kosmonaut, miloval létání a svoji práci, proto se obtížně vyrovnával s tím, že se v podstatě ze dne na den stal celebritou. Pro lidi je to obrovská zátěž. Měl jsem možnost hovořit s více než desítkou kosmonautů. Všichni v podstatě říkají, že poté, co se vrátili z kosmického letu, se na ně lidé dívají jinak…
Pro Gagarina to byla obrovská zátěž. Jeho bavilo létání. Velmi se chtěl vrátit do vesmíru, tohle mu najednou zakázali, protože zkrátka první člověk ve vesmíru musel být opečováván, nesmělo se mu nic stát. Proto i k létání na letadlech se vrátil poměrně pozdě. Potom zemřel při tragické nehodě. Tolik odbočka k nešťastnosti. Tento obrat v souvislosti s Gagarinem by se neměl příliš vytrhávat z kontextu. Pokud vím, pan Pacner choval úctu a obdiv k prvním kosmonautům.
A onen technický pokrok od konce války do roku 1961, co se týká vědy a průmyslu?
Některá média vytvářejí dojem, že Sovětský svaz by byl zaostalý. Jde o to, že pokud Sověty něco zaujalo nebo pokud to potřebovali, dokázali danou věc vyrobit, v podstatě byli s to velmi rychle reagovat. Příkladem budiž atomová bomba, tu získali poměrně rychle. Zde nešlo vyloženě o vlastní vývoj, spoustu věcí si opatřili „jinde“, ale vlastní výroba byla technologicky náročná. Vojenský průmysl fungoval, SSSR měl hned několik vývojových kanceláří. Za války byl Koroljov „povinně nasazen“ jako konstruktér ve vývojové kanceláři, kde se zabýval právě raketami. Tahle zkušenost zde byla.
Další věc, která určitě posunula raketový výzkum dopředu, byly zkušenosti z Německa. Po válce z nich čerpali jak USA, tak SSSR. Werner von Braun a jeho tým se přesunuli k Američanům. Spoustu informací a řadu techniků získali také Rusové. Tím neříkám, že vše kopírovali, ale jistě měli určitou výchozí pozici, z níž se dobře dalo vycházet. Kromě toho měli Sověti toho času problém s dálkovými bombardéry. Tyto tenkrát ještě nestavěli. Vymysleli alternativu – rakety jako nosič jaderných bomb. Dané programy dostaly prioritu. Stranické vedení projekty tohoto typu upřednostňovalo, Koroljov měl pak téměř neomezené možnosti.
Raketa, kterou v SSSR vyvinuli – byla tím nejlepším, co dokázali v daný okamžik v SSSR zhotovit. Byla ale krajně nevhodná pro vojáky, protože dokázala zůstat v bojeschopném stavu pouze několik týdnů: v okamžiku, kdy se na startovací rampě natankovala, započaly korozní procesy. Palivo se začalo rozkládat. Hledalo se další využití. Koroljov si splnil proto sen – nejprve vyslal na oběžnou dráhu družici Sputnik, poté člověka pomocí raket, jejichž základem byla balistická raketa připravená rozsévat smrt.
Let Gagarina byl (obecně vzato) sledován celým světem; například Rádio Moskva v okamžiku letu mělo informovat v anglickém jazyce, na kterých frekvencích vysílá palubní vysílačka Vostoku. Jak byl vnímán tento let na Západě? Gagarin se poté podíval do řady zemí světa, i do ČSSR…
Pro Západ to byl především šok. Byla to další rána pro americký kosmický výzkum a sebevědomí Američanů. Myslím, že Rusové toho poměrně dobře propagačně využili. Nedá se upřít, že to bylo velké hrdinství a obrovský úspěch sovětské kosmonautiky. Že se událost potom stala propagační záležitostí, to je sekundární. Primární je to, že lidé dokázali vyslat člověka na oběžnou dráhu. Že tam odstartovali atd. Ono vlastně s tím sledováním letu médii… je to trošičku složitější.
Měl jsem možnost hovořit s pamětníky i znalci ruských archivů. Šlo o to, že start byl utajen. Nebylo to tak jako dnes, kdy máte start ohlášen třeba s měsíčním předstihem… Sám Sergej Pavlovič Koroljov otevřeně přiznával, že šance Gagarina vidí padesát na padesát. Hrozila eventualita, že první člověk svůj let nepřežije. Sovětská tisková agentura měla připraveny tři varianty prohlášení, které mělo být zveřejněno po letu. Měla být vybrána až ta varianta, která by odpovídala výsledku celého letu. Nejoptimističtější říkala, že kosmonaut odstartoval, obletěl Zemi a že mise byla úspěšná včetně přistání. Jiná verze říkala, že kosmonaut odstartoval, někam přistál, neví se kde, vede se pátrání… Třetí variant informovala, že kosmonaut při letu zahynul.
Když Sputnik a Gagarin oblétali Zemi, vlastně přelétali hranice mnoho států. Jaký je v tomto smyslu právní status vesmíru?
Vlastně hned od začátku se státy dohodly, že vesmír je všech. Že tam není situace jako u námořních vod, kde existují výsostné pobřežní zóny atd. Vše, co je nad atmosférou, to patří všem. Je to dáno technickým principem: družice na svém pohybu chtě nechtě prostě přelétá nad jednotlivými zeměmi. Pohyb po orbitě je spojen s obletem Země, současně s tím se Zeměkoule otáčí. Něco jiného je případ geostacionárních družic, které ve výsledku jakoby visí nad jedním místem Země, to je ale specifická kategorie. Většina družic na své trajektorii míjí státy pod sebou. Což je i případ Mezinárodní vesmírné stanice ISS, jejíž přelety nad ČR můžeme za vhodných podmínek pozorovat.
Mohl byste říci něco k technickým parametrům letu? Nakolik aktivní musel být kosmonaut u lodi Vostok?
Pokud jde o řízení kosmické lodi, Rusové měli zpočátku velmi odlišnou filozofii od té, kterou razili Američané. Zatímco Američané měli k dispozici během celého letu všechny ovládací prvky (na snímcích amerických lodí vidíme spoustu ovládacích prvků), v případě prvních sovětských vesmírných  lodí existovala pochybnost, zda člověk při kosmickém letu zvládne psychickou zátěž vlastního startu, vlastního letu, stav beztíže atd., prostě zda to vše neovlivní jeho schopnosti rozhodování.
Sovětské lodě v ideálním případně fungovaly automaticky, resp. v automatickém režimu. Tzn. Gagarin se vesměs „vezl“, vše za něj činila automatika. Byla zde možnost přepnutí do ručního režimu. Aby mohl odblokovat manuální režim, musel zadat nějaký čtyřmístný číselný kód. Tento kód byl ukryt v obálce někde na specifickém místě vesmírné lodi. Vymysleli to tak psychologové záměrně, aby se ověřilo, že kosmonaut je schopen převzít řízení. Když by správně zadal kód, teprve pak mohl loď řídit vlastnoručně. Váže se k tomu historka, že přestože to bylo přísně tajné, Gagarin předem číselnou kombinaci neměl znát, dva lidé mu jí ale před startem prozradili. Byli to šéf oddílů kosmonautů a také sám Koroljov, kdo Gagarinovi informaci předal.
Čím se odlišoval Vostok od řady pozdějších lodí Sojuz? Přijde mi od pohledu, že je zde vývojová kontinuita. Čím to, že se lodě Sojuz používají desítky let?
Mluvme nejdříve o nosné raketě – pro laika může být sovětské značení trochu problém, protože stejným názvem označovali jak kosmickou raketu, tedy prostředek, který vynesl do vesmíru kosmickou loď, tak i tuto vesmírnou loď.
Rusové zvolili podle mě geniální koncepci – když se něčeho vyrábí hodně, bývá to poměrně levné a spolehlivé. Zatímco Američané – ať už v důsledku různých politických fluktuací (měnili se jim prezidenti, šéfové NASA, kteří měli jiný názor, soukromé firmy do toho měly také co mluvit) – vyráběli nové a nové nosiče, což je vždy stálo spoustu investic do vlastního zkoušení a vývoje. Naproti tomu Rusové (Sověti) se drželi kontinuity – Sojuz jako nosič koncepčně vychází z Vostoků. Samozřejmě neustále docházelo k vylepšování motorů i řídicích systémů. Ten vývoj probíhá i u nosiče Sojuz. Rozhodně v současné době používané rakety jsou uvnitř úplně odlišné od těch prvních. Ale ta koncepční příbuznost Vostoků a pozdějších Sojuzů všech modifikací je zřejmá.
Pokud jde o vlastní kosmickou loď, tam je situace zcela odlišná, Sojuz byla úplně nová vesmírná loď, navržená pro úplně jiné úkoly než předchozí Vostoky a Voschody. Spousta lidí žije v domnění, že se kosmonauti vracejí na Zemi v té charakteristické kouli, která je na špičce kosmické lodi, to platilo pro Vostoky a Voschody, v případě Sojuzu se zpět na Zem vrací střední část…
Co soudíte o tragickém konci Jurije Gagarina?
Šlo o neštěstí, byla to smůla. Existují různé konspirační teorie, to jistě. Je velmi pravděpodobné, že během cvičného letu, kdy Gagarin letěl ve spárce s instruktorem, jejich MiG-15 se dostal do úplavu způsobeného jiným prolétávajícím letounem. Gagarinův letoun se dostal do nestabilní situace, posádka to pak nezvládla. Je to obrovská škoda, na druhou stranu, zemřel při tom, co dělal rád.
Díky za rozhovor.
Zprávy
0
Nejdříve novéNejdříve staré
loader
Chcete-li se zapojit do diskuse,
přihlaste se nebo se zaregistrujte
loader
Chaty
Заголовок открываемого материала