Registrace byla úspěšná!
Klikněte na odkaz v e-mailu zaslaném na adresu
Мужчина работает с планшетом на компьютере - Sputnik Česká republika, 1920
Názory
Komentáře k událostem, rozhovory s osobnostmi

Před 60 lety Praha triumfálně uvítala Gagarina. Není to ani předmětem hodin dějepisu na školách, říká očitý svědek

© Foto : Fotografie z knihy Gagarin v Praze, nakladatelství Orbis, 1961Pražané vítají Jurije Gagarina
Pražané vítají Jurije Gagarina  - Sputnik Česká republika, 1920, 12.04.2021
Sledujte nás na
Dnes je tomu 60 let, kdy se sovětský kosmonaut Jurij Gagarin jako první člověk dostal do vesmíru. 16 dní po svém legendárním letu Gagarin odletěl do Prahy na svou první zahraniční cestu, po které doslova obletěl celý svět. O tom, jak Pražané přivítali hrdinu vesmíru, Sputnik hovořil se svědkem historické události, publicistou Milanem Syručkem.
Syruček: V ulicích hlavního města statisíce lidí nadšeně zdravily prvního kosmonauta světa. Přinejmenším za posledních několik desetiletí před tím se nikomu jinému nedostalo v Praze tak nadšeného spontánního přivítání. Ochozy ruzyňského letiště byly nabyté do posledního místa, i když do jeho příletu chyběla ještě hodina. S přibývajícími minutami se valily další zástupy lidí. Lidská lavina se rozšiřovala na letištní plochu, zabrala schody, obsadila navigační věž. Každý hledal nějaké místečko, odkud by alespoň skulinkou mohl uvidět samotného Jurije Gagarina.
Byl jsem v té době vedoucím zahraničního oddělení Mladé fronty a přirozeně jsem chtěl být u toho – společně s Karlem Pacnerem, který měl v redakci na starosti vědu a tím také kosmické záležitosti. Přirozeně jsme nechtěli zůstat jen někde na ochozu, ale jako novináři jsme chtěli být co nejblíže jeho uvítání – společně s tehdejším naším prezidentem Antonínem Novotným a dalšími představiteli. To nebyla jen novinářská zvědavost, ale povinnost – být přitom, slyšet první uvítací slova a odpověď na ně. Takže jsme předtím byli i v ruzyňské věži, odkud naváděli jeho letadlo na přistání, které se uskutečnilo v 10:42.
© Foto : Fotografie z knihy Gagarin v Praze, nakladatelství Orbis, 1961Jurij Gagarin na pražském Vítkově
Jurij Gagarin na pražském Vítkově - Sputnik Česká republika, 1920, 20.04.2021
Jurij Gagarin na pražském Vítkově
Po svém legendárním letu se Jurij Gagarin stal mužem světa, byl očekáván doslova všude. Proč si myslíte, že se právě Československo stalo první zemí, kam byl vyslán s „mírovou misí“?
Samozřejmě se o tom nikdy nelosuje z klobouku, ale je to záležitostí strategické politické dohody. Stejně jako my, kandidovalo na tuto první Gagarinovu cestu do zahraničí i Polsko. Že jsme dostali přednost, vyplývalo z různých politických úvah. Kromě NDR jsme byli jedinou zemí sovětského bloku, která sousedila s některým západoevropským státem, v daném případě se Západním Německem, a byli jsme známi svým upřímným vztahem k našemu východnímu sousedu.
Současně jsme byli jedinou socialistickou zemí s tak strategickou polohou, která dosud nepovolila rozmístit na svém území sovětská vojska. Stalin nabídl Klementu Gottwaldovi vojenskou pomoc v době únorových událostí roku 1948, ale ten to neučinil. Antonín Novotný celkem třikrát odmítl podobnou nabídku. Nakonec se tato vojska umístila u nás, bez našeho souhlasu v srpnu 1968. Ale Gagarin k nám přiletěl sedm let předtím a jeho cesta byla určena i tím, aby se posilovalo ono ovzduší přátelství a pomáhala se vytvářet půda pro to, co si tak horoucně přála sovětská generalita.
© Foto : Fotografie z knihy Gagarin v Praze, nakladatelství Orbis, 1961Jurij Gagarin v Československu
Jurij Gagarin v Československu - Sputnik Česká republika, 1920, 20.04.2021
Jurij Gagarin v Československu
Připomeňte, prosím, Gagarinův program v Československu v dubnu 1961.
Gagarina přijali i státníci, prezident Antonín Novotný mu na Pražském hradě udělil titul Hrdina socialistické práce.
„Jako výraz nejvyššího ocenění historického vítězství sovětské vědy a techniky, které má dalekosáhlý význam pro rozvoj celé lidské společnosti, uděluje prezident Československé socialistické republiky…“
Během jeho dvoudenního pobytu v Praze – bohužel jiná města už nestačil navštívit, také kvůli množství oficiálních přijetí, bylo velmi bezprostřední setkání se členy dětského pěveckého sboru Československého rozhlasu. Děti mu předaly magnetofonový pásek s písněmi, které vznikly na počest jeho letu.
Československo navštívil Jurij Gagarin ještě v roce 1966, dva roky před svou tragickou smrtí. Právě v březnu 1968 prováděl celkem18 zkušebních letů v celkové délce sedmi hodin a ten poslední měl provést spolu s instruktorem Vladimirem Serjoginem, také Hrdinou SSSR, na cvičném MIGu-15UTI, vyrobeném v českém podniku Aero Vodochody, ale při tomto letu oba zahynuli. Trosky letounu byly nalezeny po několika hodinách 65 kilometrů od letiště, u vesnice Novoselovo. Ohledně této havárie se vynořila spousta teorií a domněnek, ale nemá cenu je opakovat.
Z první návštěvy Gagarina v Československu máme hodně fotografií. Takže má člověk skoro dojem, že je to 9. květen 1945. Lidé Gagarina nadšeně, upřímně vítali. Byl mimochodem ve vojenské uniformě. Dnes si něco takového nelze představit.
Nerad bych přirovnával – každé přirovnání pokulhává, je to jako sčítat hrušky a jablka. Vždyť lidé v roce 1961 přece nevítali Gagarina jako sovětského důstojníka, nadporučíka, který byl poté povýšen na majora, ale jako lidského hrdinu, prvního člověka ve vesmíru.
Gagarinova první zahraniční cesta vedla do Československa, prvním zahraničním účastníkem sovětského programu Interkosmos byl Čech Vladimír Remek... Je to všechno náhoda, nebo byla spolupráce s Československem v oblasti kosmonautiky pro SSSR prioritou? Koneckonců se po Rusku a Spojených státech stalo Československo třetí zemí na světě, která se zapojila do průzkumu vesmíru.
Za sovětského režimu i zdánlivě jen vědecká či odborná rozhodnutí byla vždycky politickými. Tak to bylo s výběrem Vladimíra Remka jako prvního zahraničního kosmonauta. Velice si přáli získat toto prvenství Poláci, ale z řady politických důvodů byl vybrán právě Čech. Do vesmíru vzletěl společně se sovětským kosmonautem Alexejem Gubarevem 2. března 1978 na palubě kosmické lodi Sojuz 28 a ve vesmíru prožil 7 dní 22 hodin a 17 minut.
Samozřejmě prošel náročným výcvikem, testováním, zdravotními prohlídkami, ale tak se do užšího výběru dostalo šest kosmonautů, z nichž byli dva Češi. A to už rozhodovala i politická kritéria a tím hlavním v případě Remka bylo otupit ostří protisovětských nálad v Československu po jeho okupaci vojsky pěti států Varšavské smlouvy v srpnu 1968. To není jen moje domněnka, to je fakt, který mi potvrdili jak moji ruští přátelé, kteří měli úzkou vazbu na sovětský generální štáb a politické vedení, tak třeba osobně Miloš Jakeš, s nímž jsem strávil mnoho hodin rozhovorů v jeho dejvickém bytě, kdy už byl na penzi.
© Foto : Fotografie z knihy Gagarin v Praze, nakladatelství Orbis, 1961Pražané vítají Jurije Gagarina
Pražané vítají Jurije Gagarina  - Sputnik Česká republika, 1920, 20.04.2021
Pražané vítají Jurije Gagarina
Co ví současná mladá generace v Česku o Gagarinovi, o jeho letu do vesmíru?​​​​​​​
Musím se přiznat, že to nevím. I moji vnuci a dokonce pravnuci jsou odrostlí, a třebaže jsem měl před koronavirem řadu besed po republice, i když byl plný sál, musím dodat, že na ně většinou chodili lidé starší generace. Mládež má zřejmě zcela jiné zájmy a do minulosti se příliš nevrací, zvláště do toho období, které se nazývá normalizačním. To není ani předmětem hodin dějepisu na školách, většinou se končí koncem druhé světové války.
Je Gagarinův pomník v Karlových Varech jediný v České republice? A proč se rozhodli postavit ho právě tam? ​​​​​​​
Máte pravdu v tom, že socha Jurije Gagarina vytvořená sochařem Antonínem Kuchařem a jeho manželkou výtvarnicí Giselou Zubrovou-Kuchařovou v roce 1975 zůstává jedinou sochařskou památkou na Jurije Gagarina u nás, přesněji v Karlových Varech. Původně stávala uprostřed města před vchodem do Vřídelní kolonády. Slavnostní odhalení se uskutečnilo 11. května 1975 v rámci oslav 30. výročí osvobození vlasti Rudou armádou současně s otevřením nově vybudované moderní kolonády, která tehdy dostala název Vřídelní kolonáda Jurije Gagarina.
Po roce 1989 přicházely stížnosti obyvatel města na umístění pomníku. Karlovarští zastupitelé proto rozhodli pomník přemístit k letišti v Olšových Vratech. Proti odstranění sochy z centra města protestoval Vasilij Jakovlev z ruského velvyslanectví a požadoval její návrat k Vřídelní kolonádě. Osobně přijel do Karlových Varů a tehdejšímu primátorovi Václavu Lokvencovi hrozil mezinárodním soudem. Socha byla poté složena pod přístřeškem u skládky v Drahovicích, což vyvolalo další protesty ruské strany. 30. listopadu 1992 byla převezena na prostranství před halou karlovarského letiště. Původcem myšlenky na nové umístění sochy byl karlovarský znalec historie Jiří Böhm. Autor Antonín Kuchař neměl proti tomuto námitky.
V rozmezí let 2007 a 2009 byla socha z důvodu modernizace zázemí letiště několikrát přemístěna a nakonec získala své místo na novém podstavci u parkoviště vedle nové moderní odbavovací haly. Karlovy Vary byly pro umístění sochy vybrány především proto, že se staly jakousi Mekkou ruských turistů, asi zejména proto, že si zvykli tam jezdit už ruští carové.
© Foto : Fotografie z knihy Gagarin v Praze, nakladatelství Orbis, 1961Pražané vítají Jurije Gagarina
Pražané vítají Jurije Gagarina  - Sputnik Česká republika, 1920, 20.04.2021
Pražané vítají Jurije Gagarina
Kosmonautika je dnes možná jedinou oblastí, ve které přetrvává úzká rusko-americká spolupráce, kde není takzvaná studená válka. Myslíte si, že by se tato oblast spolupráce mohla stát spouštěčem uvolnění vztahů mezi Ruskem a Západem?​​​​​​​
Jako novinář jsem zažil všech pět schůzek Michaila Gorbačova s americkým prezidentem (čtyři s Ronaldem Reaganem a pátá, na Maltě, s Georgem Bushem st.) a lituji, že se v současnosti nic podobného neopakuje. Je to snad proto, že se vůbec historie neopakuje – a přece tehdy byl Reagan vášnivý antikomunista a Gorbačov neméně vášnivý komunista, ale dokázali se sejít a dokonce nalézt v řadě otázek společnou řeč, podepsat některé dohody a také navázat osobní kontakt – vždyť v závěru schůzek si tykali a oslovovali se křestními jmény?
Zatím spolu Joe Biden a Vladimir Putin měli jeden telefonní rozhovor, ale to není osobní kontakt a ten je v politice nesmírně důležitý, stejně jako vláha pro rostliny. Myslím si však, že pro vzájemný dialog nestačí jako téma třeba kosmonautika, je třeba zvolit pozemní témata, jakým by třeba mohl být společný boj proti covidu-19, boj proti ekonomické nevyváženosti světa apod. Ale k dialogu je třeba vždy mít dva partnery s vůlí obou se sejít a na něčem se dohodnout, byť samozřejmě mohou zůstat v mnohém protivníky. Myslel jsem, že telefonní rozhovor dá k tomu impuls, ale zatím se nestalo. Doufejme, že snad přijde, ale chce to čas. První schůzka Reagana s Gorbačovem se připravovala dva roky, zažil jsem osobně ty přípravy, a proto vím, jak byly složité. Doufejme tedy, že k tomu dojde, protože jen přímá jednání a vzájemná setkání mohou prolomit ledy, které se ve vzájemných vztazích nakupily.
Zprávy
0
Nejdříve novéNejdříve staré
loader
Chcete-li se zapojit do diskuse,
přihlaste se nebo se zaregistrujte
loader
Chaty
Заголовок открываемого материала