Registrace byla úspěšná!
Klikněte na odkaz v e-mailu zaslaném na adresu
Slovensko
Čerstvé slovenské novinky a události

„Denník N by se měl za tento paskvil stydět.“ Draxler vyvrátil tvrzení manipulativního článku s protiruskou propagandou

© Foto : Facebook account of Juraj DraxlerBývalý slovenský ministr školství Juraj Draxler
Bývalý slovenský ministr školství Juraj Draxler - Sputnik Česká republika, 1920, 14.04.2021
Sledujte nás na
Na pozadí stoupajícího napětí na východě Ukrajiny vydal slovenský Denník N článek, ve kterém český analytik David Stulík odpovídá na oblíbené tvrzení tzv. zastánců politiky ruského Kremlu. Účelem je představit veřejnosti, že je potřeba je účinně přesvědčovat. Podle bývalého slovenského ministra Juraje Draxlera v tom však analytik nepochybně selhal.
Ten rozhovor je podle Draxlera plný tak nehorázných tvrzení, že se politik nakonec rozhodl pokusit se aspoň některé z nich vyvrátit. Jedno se například týkalo toho, že bývalý prezident Srbska Slobodan Milošević mohl využit několik šancí, aby spolupracoval při ukončení násilí v Kosovu. Jak ale upozorňuje Draxler, jugoslávská vláda dostala na jednáních v Rambouillet nabídku, která se nazývá ultimátum a podle které měla na celé území Jugoslávie pustit vojska NATO. To by ale žádná suverénní vláda nemohla přijmout, podotkl politik.
Dále Draxlera zaujalo tvrzení, že „zločiny samozřejmě páchala i druhá strana, ačkoli v nepoměrně menším rozsahu než srbská armáda“. Politikovi totiž nebylo úplně jasné, na čem autor toto tvrzení vůbec zakládá.
„Neboť i k Srbům kritické zdroje si zvykly uznávat, že ozbrojené složky ústřední vlády šly ve větším počtu do provincie dělat pořádek vždy potom, co tam kosovské gerily vypalovaly policejní stanice a vraždily policisty. A neviděl jsem žádný relevantní zdroj, který by ukazoval, že to dělaly zjevně nerovnoměrně,“ tvrdí Draxler.
Pobouření politika pak vyvolal i následný pokus analytika vzít si pro srovnání „anexi Krymu“, před kterou Ukrajina podle něj neporušovala mezinárodní právo a neměla proti sobě žádné rezoluce OSN.
„A Jugoslávie mezinárodní právo před anexí porušovala jak? To, že rezoluce Rady bezpečnosti (!) OSN vyzývaly obě strany, jugoslávskou vládu i kosovské nelegální ozbrojence, k ukončení násilí, dává jaký podklad na bombardování a okupaci?“ ptá se Draxler.
David Stulík následně ve článku tvrdil, že ve Spojených státech jako v demokratické zemi je armáda pod parlamentní kontrolou, což podle něj automaticky znamená, že při úmyslu mít někde základnu, USA by okamžitě zveřejnily nějaký plán, návrh financování a začaly by vést jednání s daným státem. Tohle tvrzení podle analytika dokazuje, že se Rusové ve skutečnosti nemuseli bát, že by si Američané na Ukrajině postavili základny.
„Podle jeho logiky se Srbové nemuseli bát, že Američané postaví v Kosovu mamutí základnu, kterou tam postavili, protože před invazí takové plány zveřejněny nebyly. (Ještě si dovolím připomenout, že Američané dali poslednímu sovětskému lídru Gorbačovovi explicitně garance, že se NATO nebude rozšiřovat směrem na východ.),“ oponoval Draxler.
Dalším tvrzením analytika bylo, že „v době anexe Krymu byl v Bílém domě prezident Barack Obama, který se snažil o co nejlepší vztahy s Ruskem a postsovětské země jako Ukrajina ho nezajímaly“.
„Tady už jsme ve sféře pohádek o tom, jak dárky na Vánoce nosí Děda Mráz,“ reagoval Draxler.
Podle něj představa o mírumilovném Obamovi je krásným mýtem, který přikrášluje skutečnost.
„Připomínám: jejich státní tajemnice Victoria Nuland po telefonu dávala jejich velvyslanci v Kyjevě pokyny, kdo by měl a kdo by neměl být v nové ukrajinské vládě (akorát, že je Ukrajinci nebo Rusové tajně nahrávali a nahrávku zveřejnili). A během návštěvy Kyjeva šla demonstranty sama navštívit a povzbudit. A pohádku o mírumilovném Obamovi, za jehož vlády Američané například podporovali začátek kruté občanské války v Sýrii, už raději ani nebudu dále nekomentovat,“ napsal Draxler.
Analytik Stulík však tvrdí, že snahy Ukrajiny o sbližování se s NATO vidíme až teď, poté, co se Ukrajina stala terčem vojenské agrese. Před Krymem ale podle něj téma NATO na Ukrajině neexistovalo.
„Jistě, členství v NATO nebylo tématem nikde ve východní Evropě, respektive, pokud na to přišla později v 90. letech řeč, obyvatelstvo zvyklo být proti. A přesto v tom NATO jsme,“ oponoval Draxler.
Na závěr se analytik pokusil vyvrátit něčí argument, že by Rusové na Krymu trpěli pod národnostním útlakem. To se podle něj určitě nedá říct vzhledem k tomu, že se ukrajinsky na Krymu vůbec nemluvilo, protože tam vždy dominovala ruština.
Draxler souhlasil s tím, že Rusové nějak dramaticky netrpěli, ale zásadní podle něj je to, že se báli, že budou.
„Měli dobrý důvod a jejich obavy se také potvrdily. Zaprvé, už od 90. let centrální vláda bojovala proti ruštině (například přes referenda ve východních oblastech v roce 1994, kde až 90 procent zúčastněných požadovalo zavést na úrovni jejich regionů ruštinu jako druhý oficiální jazyk, to úřady blokovaly). Zadruhé po Majdanu ukrajinská vláda nejprve zablokovala vysílání všech ruských stanic a později dokonce plošně zakázala dovoz knih z Ruska. A hlavně, lidé se báli násilí: zcela oprávněně, vždyť jinde došlo ke strašným věcem, stačí zmínit to, jak v Oděse zahynulo 42 ruských aktivistů,“ argumentoval Draxler.
Podle analytika je v otázce Krymu rozhodující, že provedené referendum nesplňovalo žádné předpoklady, aby mohlo být považováno za demokratické a právoplatné. „Konalo se krátce poté, co poloostrov obsadili příslušníci ruské armády, proto bylo už předem jasné, jak dopadne,“ říká Stulík.
Draxler oponoval: „Aha, a jaké demokratické referendum se konalo v Kosovu? Mimochodem, ani nepřátelé odtržení Krymu si většinou netroufají tvrdit, že by referendum nebylo úspěšné i za jakýchkoli jiných podmínek: obyvatelé Krymu se cítí jako Rusové, a navíc Rusko má i výrazně vyšší životní úroveň než Ukrajina.“
Draxler na závěr upozornil, že takových buď hrubých manipulací nebo lží lze ve článku najít ještě velké množství. „Denník N i autor by se měli za tento paskvil stydět,“ myslí si Juraj Draxler.
Zprávy
0
Nejdříve novéNejdříve staré
loader
Chcete-li se zapojit do diskuse,
přihlaste se nebo se zaregistrujte
loader
Chaty
Заголовок открываемого материала