Registrace byla úspěšná!
Klikněte na odkaz v e-mailu zaslaném na adresu
Svět
Světové zprávy: aktuální novinky a události ze zahraničí

Sonda Parker zachytila prachový prstenec Slunce podél oběžné dráhy Venuše

© Foto : NASA / Johns Hopkins APL / Naval Research Laboratory / Guillermo Stenborg and Brendan GallagherBěhem těsného průletu nad Venuší v červenci 2020 zachytila sluneční sonda Parker úchvatné výhledy na planetu a ukázala části jejího povrchu. Poprvé se podařilo zachytit na snímku noční záři v atmosféře Venuše.
Během těsného průletu nad Venuší v červenci 2020 zachytila sluneční sonda Parker úchvatné výhledy na planetu a ukázala části jejího povrchu. Poprvé se podařilo zachytit na snímku noční záři v atmosféře Venuše. - Sputnik Česká republika, 1920, 19.04.2021
Sledujte nás na
Astronomové, kteří mají na starosti sluneční sondu Parker, zveřejnili první kompletní zobrazení prachového prstence kolem Slunce podél oběžné dráhy Venuše. Existuje předpoklad, že ho tvoří částice, které zůstaly z protoplanetárního disku a také z asteroidů a komet. Studie byla zveřejněna v časopise The Astrophysical Journal.
Solární prstence pozůstávají z prachových částic – meziplanetárních, ale také z asteroidů a komet. Vědci se domnívají, že tyto struktury vznikají díky gravitační interakci prachu ze zvířetníkového mraku s planetami sluneční soustavy. Alternativní teorie tvrdí, že tyto prstence kolem planet mohly vzniknout ještě v době jejich formování.
Vědci již dříve věděli o existenci podobných prachových prstenců na oběžné dráze Země. V letech 2013 a 2018 byly na základě údajů sond STEREO objeveny podobné jevy také na Venuši a Merkuru.  
Kupříkladu na Marsu a Jupiteru dosud žádné takové prstence objeveny nebyly. Tyto prachové struktury jsou zajímavé pro astronomy, kteří hledají exoplanety na okolních discích u jiných hvězd, protože můžou svědčit o existenci skrytých planet nebo dokonce něco více říct o jejich dráhách.
Tým astronomů pod vedením Guillerma Stenborga z US Naval Research Laboratory zveřejnil první kompletní snímek prachového prstence Slunce, který se nachází kolem Venuše. Snímek byl získán dalekohledem WISPR (Wide-Field Imager for Solar PRobe), který je instalován na sluneční sondě Parker od srpna-září 2019, kdy sonda třikrát oběhla kolem Slunce.
Vědci se původně domnívali, že mají co do činění s plazmovou strukturou ve sluneční koróně. Další simulace a skutečnost, že zjevná zvýšená jasnost na obrázku odpovídá oběžné dráze Venuše, dokázaly, že se jedná o prachový prstenec, který obklopuje Slunce.  
Délka prstence je odhadována na přibližně 0,043 ± 0,004 astronomických jednotek, průměrné zvýšení hustoty prachu v prstenci ve srovnání se zbytkem zvířetníkového mraku je asi 10 procent. Očekává se, že v budoucnu přesnější údaje o hustotě a radiálním rozsahu prstence poskytne evropské zařízení Solar Orbiter.

Sluneční sonda NASA Parker 

Sluneční sonda NASA Parker byla vypuštěna v roce 2018 ke zkoumání vnější koróny Slunce. Venuše však hraje v misi také důležitou roli. Podle plánu by kosmická loď během sedmi let svého provozu měla obletět sedmkrát Venuši a pomocí její gravitace korigovat svou oběžnou dráhu. Každý takový manévr umožňuje sondě letět blíže a blíže ke Slunci a studovat dynamiku slunečního větru poblíž jeho zdroje.
Zprávy
0
Nejdříve novéNejdříve staré
loader
Chcete-li se zapojit do diskuse,
přihlaste se nebo se zaregistrujte
loader
Chaty
Заголовок открываемого материала