Registrace byla úspěšná!
Klikněte na odkaz v e-mailu zaslaném na adresu
Názory
Názory: komentáře k událostem, rozhovory s osobnostmi

Spisovatel Štrait o výročí Černobylu: Bojím se víc japonského suši než ukrajinského obilí

© Sputnik / Stringer  / Přejít do fotobankyNový sarkofág jaderné elektrárny v Černobylu
Nový sarkofág jaderné elektrárny v Černobylu - Sputnik Česká republika, 1920, 26.04.2021
Sledujte nás na
Dnes je to 35 let od havárie v Černobylu. 10 let nás letos dělí také od zaplavení JE Fukušima vlnou tsunami. Podle stupnice INES se na obě události vztahuje 7. stupeň závažnosti. Přinášíme rozhovor s historikem Jaroslavem Štraitem, který věnoval havárii dvě knihy.
Pane docente, je mi známo, že také v ČSSR došlo k úniku radiace na atomové elektrárně. Pokud jde o zahraničí, lze jmenovat havárii na americké jaderné elektrárně v Three Mile Islandu nebo v sovětském Černobylu (dnešní Ukrajina). Černobylský výbuch se odehrál 26. dubna 1986 a zřejmě jde o nejzávažnější problém, který vznikl na jaderné elektrárně.
Jaroslav Štrait: Černobyl byl první havárií velkého rozsahu. Závady na takovém zařízení se ve světě počítají na stovky, v daném případě se atomový mrak šířil na území dalších zemí, také do ČSSR…
Byl jsem tehdy žákem asi třetí třídy základní školy. Pamatuji se na hlášení místního rozhlasu, aby lidé zůstávali doma, zvláště pokud bude pršet.
Na Ukrajině bylo tehdy v provozu pět jaderných elektráren (Černobylská jaderná elektrárna, Záporožská, Jižně-ukrajinská, Rovenská, Chmelnická). Černobyl byl stabilním zařízením, šlo v tu dobu o moderní sovětskou elektrárnu. Osudnou úlohu zde sehrál pověstný lidský faktor. Nechci to nazvat krutě, ale musím konstatovat, že za to, co se v Černobylu přihodilo, za to mohlo lajdáctví a chyby v komunikaci, zejména pak podcenění samotného atomu. Říká-li se, že oheň je dobrý sluha, ale špatný pán, pak o atomu to platí mnohonásobně více.
Pohled na Jadernou elektrárnu Fukušima - Sputnik Česká republika, 1920, 13.04.2021
Svět
V Japonsku rozhodli o vypuštění vody z Jaderné elektrárny Fukušima 1 do moře
Kdybychom se podívali na kvalitu sovětského a ruského jaderného programu. Co povíte o ruských technologiích?
Technologie je u hlavních světových výrobců na stejně dobré úrovni. Rusové a Američané mají určitý náskok před ostatními. Co se týká jaderných elektráren – za některé nehody může naopak příčina neočekávaná, což je přesně případ japonské elektrárny Fukušima. Možná si vzpomínáte, že zde příčinou poškození zařízení byla mořská vlna tsunami. Odsud vyvozuji, že možná v budoucnu uvidíme jiné nehody, které je těžké předpovědět. 35 let, které nás dělí od Černobylu, to je ve vědě/ve vývoji krátká doba. Nemůžeme si myslet, že jsme atom osedlali „dokonale“. Následky zaplavení Fukušimy nejsou doteď zcela vyřešeny. Asi jste zaznamenal fakt, že Japonci oznámili vypouštění radioaktivní vody do moře, okolní státy se zmohly jen na protest.
Fukušimu považuji za problém, který v některých ohledech překonává Černobyl proto, že je to zde časově do budoucna hůře ohraničené, mluvíme-li o odstraňování následků a sanaci území. Vypouštěním radioaktivní vody do moře Japonci vědomě zasáhnou do ekosystému celé planety. Mám tudíž větší strach z japonského suši než z ukrajinské pšenice.
Jak jste se jako spisovatel dostal k tématu Černobylu?
V dubnu 1986 jsme jeli jako studijní delegace do Černigova, což je nějakých 80 km vzdušnou čarou od Černobylu. Viděli jsme, jak povolávají studenty vojenské katedry. Od nich jsme se dozvěděli, že se stal nějaký malér. Tito studenti měli pomoci hlídat zónu o velikosti asi 700 čtverečních kilometrů. V Černigově byl sice klid, ale studenti si sdělovali neobvyklé podrobnosti. Zvýšený pohyb helikoptér nešel přehlédnout, taktéž jsme vnímali náhlé nasazení většího počtu autobusů. Téma bylo pro mě atraktivní prostě tím, že jsem v tu dobu zrovna na Ukrajině (tehdy Ukrajinská SSR) pobýval…
V té době SSSR nicméně měl tendenci o incidentu mlčet, nebo rozhodně neuvolňovat všechny informace… Teď se na Západě ale zase točí filmy, které naopak až přemrštěně interpretují černobylskou katastrofu…
Jsem si toho vědom, vesměs bych k tomu řekl, že tu jde ponejvíce a autorskou licenci tvůrců. Filmaři se chopili Černobylu, viz TV seriál HBO s názvem Černobyl aj., ani ne tak jako faktu, jako spíše symbolu. Způsob podání těchto zpracování je účelově negativní. Černobyl byl taky jedním z hřebíků do rakve Sovětského svazu a jako takový je používán ideově proti Rusku dodnes. Občas slýchávám, že máme od doby černobylské katastrofy radiací zamořené houby na Šumavě, přičemž dodnes.
Když jsem pobýval ve Finsku, zjistil jsem, proč tam lidé jen tak nechodí právě na houby. Myslí si totéž, že jsou od roku 1986 radioaktivní…
U nás se to tvrdí dokonce i o kancích. No, podívejte, v přírodě existuje i přirozená radioaktivita, jejíž hodnoty jsou všude po světě proměnlivé. U nás je situace docela stabilní. Když si zajdete na houby, nebo dáte někde k obědu zvěřinu, nemusíte mít hned pocit, že jste vyfárali z jáchymovských dolů. To už je zase projev lidské fantazie, která ze všeho ráda udělá hned sci-fi…
V ČR se teď probírá, kde by se měla zbudovat ona úložiště vyhořelého jaderného paliva. Plánuje se, že se poblíž některých obcí zakope takovýto materiál na dobu tisíce let. To samo o sobě vypadá dost fantasticky. Celkem chápu pobouření místních
Já třeba nevím, proč se k tomuto účelu nepoužije vytěžený uranový důl? Jedny z nejhlubších dolů na světě máme v Příbrami. Další šachty byly na Jáchymovsku v Krušných horách. Proč se tedy nevyužije stávajících prostorů pod zemí? Jistě by šly dále přizpůsobit, aby co nejlépe odpovídaly podmínkám skladování jaderného odpadu.
Dříve jsme počítali s recyklací v SSSR. Dneska si díky moderní politice musíme poradit sami. Plánovat něco na tisíce let – to se mi těžko komentuje. Jedno říct můžu, český masiv je stabilní proti tektonickým fenoménům. Zas takové riziko by tu nejspíše nebylo, alespoň co do geologie… Jak říkám, patřím ke generaci „80 plus“, která i přes svůj věk nedokáže nahlížet za tisícileté obzory. Z tohoto hlediska si připadám značně mladý.
Jakou budoucnost má využití jádra u nás. Vidíme, že se na nás dost kriticky dívají Němci a Rakušanům (Rakouské opoziční Svobodné straně Rakouska /FPÖ/) to vyloženě nejde pod vousy…
Je to rozhodně perspektivní. Ale nevylučuji, že lidstvo vynalezne takové zdroje, že se i jaderné elektrárny stanou třeba již brzy zastaralým skanzenem. Kdo ví. Možná nás překvapí zdokonalení technologií, které umožní lépe získávat energii ze zdrojů obnovitelných. Velký význam přičítám postupům, které již umí energii akumulovat a skladovat. Toto je také velký pokrok. Celkově řečeno: plánování v oblasti energetiky i na století dopředu vyvolává úsměv.
Tahle doba je rychlá. Předbíhá naše vlastní uvažování. Škoda, že Evropa nepomůže Africe s fotovoltaikou. Měli by tam vystaráno…
On i Werich s Voskovcem zpívali o tom, že jednou „atom Saharu zavodní“ (píseň civilizace, pozn.)… Zatím skutek utek.
Chtěl jsem podotknout, že lituji toho, že dnes není žádná normální spolupráce ve světě, což je velká škoda. Našim potomkům bych rozhodně přál větší stabilitu, svěží uvažování a chuť zlepšit svět. Především doufám v mírové využijí jaderné energie, a i v to, že se chyby, jaké známe z Černobylu, již opakovat nebudou.
Pane docente, díky za rozhovor.
Mějte se hezky.
Japonsko, Fukušima - Sputnik Česká republika, 1920, 11.04.2021
Svět
Vědec prozradil, čím hrozí únik vody z havarované Fukušimy 1 do oceánu
Zprávy
0
Nejdříve novéNejdříve staré
loader
Chcete-li se zapojit do diskuse,
přihlaste se nebo se zaregistrujte
loader
Chaty
Заголовок открываемого материала