Registrace byla úspěšná!
Klikněte na odkaz v e-mailu zaslaném na adresu
Názory
Názory: komentáře k událostem, rozhovory s osobnostmi

Historik: Je to „romantická“ představa, že jsme dělali vše, abychom sabotovali výrobu pro Němce

© AP PhotoTovárna Škody v Plzni v roce 1938
Továrna Škody v Plzni v roce 1938 - Sputnik Česká republika, 1920, 29.04.2021
Sledujte nás na
Stránky VHÚ tvrdí*, že po okupaci se našli Češi, kteří do Říše za prací odcházeli dobrovolně. Platy v Německu byly 3krát vyšší. Portál sudetští Němci říká**, že se k nám pro dobrovolníky vypravovaly celé vlaky. V roce 1940 pracovalo dobrovolně v Říši 120 tis. Čechů. O tom, jak Češi pracovali pro Němce v rozhovoru s historikem Jaroslavem Štraitem.
Pane docente, za protektorátu naše zbrojovky vyráběly pro třetí říši. Němci měli mít každý x-tý tank od nás. Dostávali zaměstnanci ČKD a Škodovky od Němců za svou práci peníze?
Jaroslav Štrait: Dnes se to již těžko kvantifikuje. Němci si například od nás brali podvozky lehkých tanků, také motory. Dali tomu svoje opláštění a byl z toho tank Hetzer, stíhač jiných tanků. Takže se to těžko kvantifikuje, ale povím vám na toto téma výrok Josepha Goebbelse z května 1941. Cituji (Goebbels ústy anglického autora Edmunda Blandforda):
„Vůdce je spokojen s úsilím Čechů ve válečné výrobě. Nebyl hlášen ani jediný případ sabotáže. To, co Češi vyrobili, bylo dobré, použitelné, spolehlivé a pevné. Ukázali se jako spolehliví a pilní dělníci. Jsou pro nás cenným přírůstkem.“
To je neuvěřitelné, že ano? Přesto se po roce 1941 aktivizoval odboj ve smyslu zvýšení činnosti. Když se to začínalo říšskému protektoru Konstantinu von Neurathovi vymykat, byl k nám povolán jeho nástupce Heydrich. Za Neuratha byl však náš český průmysl integrován do válečného hospodářství třetí říše. Němci disponovali i zbraněmi prvorepublikové policie a četnictva. Pro Němce vyráběly Škodovy závody v Plzni (těžká děla), zbrojovky v Brně, Praze, Strakonicích, Uherském Brodě a Vsetíně.
Pokud jde o pracovníky našich zbrojovek, kteří museli vyrábět pro Říši. Nemysleme si, že šlo o tzv. nuceně nasazené. Pracovali tak, jak byli zvyklí pracovat za první republiky či jako za Rakouska; například plzeňská Škodovka dělala děla už od 70. let předminulého století. Dělníci pobírali za svou činnost plat jako dříve. Bylo to za situace, kdy Němci ovládali prakticky celou Evropu. Němci spravované továrny byly koordinovány.
Dám vám příklad. Pocházím z Jičínska. Zdejší Agrostroj byl znám hospodářskými stroji (firma vyráběla třeba samovazy). Poté, co přišel Hitler, výroba se tu konvertovala na zbrojní výrobu. Chlapi v továrně ani nemuseli vědět, na čem pracují, protože se výrobky kompletovaly zase jinde. Nemuseli vědět, že daná součástka patří letadlu či tanku. Tito lidé se mohli stát „nuceně nasazenými“, ale to tak maximálně na jaře 1945. Možná to bylo o něco dříve, kdy do továren byli povoláni studenti, také ženy. Odlišme to však od skutečně totálně nasazených lidí, kteří byli donuceni pracovat pro Říši, prakticky jako otroci. Ti, co měli vyloženě smůlu, byli v Německu využívání na kopání zákopů, podrobovali se tvrdé kázni, byli hlídáni… My tu však hovoříme o dělnících v našich továrnách, kteří tu navázali na svou předválečnou činnost.
Český právník a politik JUDr. Jiří Vyvadil - Sputnik Česká republika, 1920, 28.04.2021
Názory
Vyvadil: Došlo k první bitvě senátorů o uznání Zemana za zrádce. A není to bouře ve sklenici vody
Přesto se říká, že někteří Češi sabotovali v továrnách výrobu pro Němce. Jiní byli buď kariéristy, nebo se báli přijít o plat. A tak spolupracovali… Jak se na to díváte?
Každá větší továrna měla německého zmocněnce, který byl nad běžným ředitelem fabrik. Abych tak řekl, na nějaké velké sabotáže u nás prostor nebyl, proto je to spíše „romantická“ poválečná představa, že jsme dělali, co se dalo, abychom Němcům bránili v jejich válečné expanzi. V Náchodě 1941 došlo k velkému požáru, kde shořelo 100 litrů benzínu (Blandford). Připisovalo se to podzemnímu odporu. Z britské literatury vyplývá, že to mohlo být dílem naopak německé rozvědky, aby zde Heydrich mohl opodstatněně působit.
Sověti a Němci ve 20. letech 20. století spolupracovali. Němci měli v Rusku tankový polygon, dokonce leteckou školu v Lipecku. Lipecká škola se provozovala na náklady německé strany v letech 1924-1933, tedy do nástupu k moci Adolfa Hitlera. Oba projekty byly ukončeny sovětskou stranou na počátku 30. let. Ve 30. letech se Němci poté dohodli s takovými státy jako Velká Británie, Francie, Itálie na spolupráci, viz Four Power Pact. Pakt Ribbentrop-Molotov byl poslední z velkých smluv mezi třetí říší a dalšími evropskými zeměmi. Jak se díváte na tyto předválečné reálie? Kdo s kým co pekl? Mají škraloup všichni? Takže i Češi?
Můj názor je následující – faktem zůstává, že po Versailles se v totální izolaci počátkem let 20. ocitlo jak Německo, tak Rusko. Tehdejší Sovětský svaz ustavil kontakt s tzv. Výmarskou republikou. Německo tehdy ještě nebylo nacistické. Spolupráce mezi oběma státy v daném období byla klíčová: Němci mohli aspoň něco vyrábět na export a mladý SSSR neměl ještě takové výrobní možnosti. Jednou větou: byla to z nouze cnost.
V českém jazyce vyšla Hitlerova kniha Mein Kampf. Hitler se netajil tím, koho všeho označuje za podlidi, koho je potřeba zatlačit, koho vyhubit… Nacistické mapy Evropy „končí“ Uralem. Úděl Ruska byl dopředu nalinkován. Třeba ČSR navázala diplomatické styky s SSSR až v pětatřicátém roce. Byli jsme jedni z posledních. Nicméně i tak naše spolupráce před 2. světovou válkou existovala, dokonce ve vojenské oblasti.
Po 2. světové válce se jak USA, tak SSSR snažily vytěžit know-how z německých válečných technologií. Hovořil jsem v minulosti třeba s pány Mužíkem a Gaenselem – oba jsou náruživými hledači německých (vojenských) „pokladů“… Prý na našem území Němci ukrývali superzbraně.
Mužík s Gaenselem do teď v podstatě neobjevili nic, tedy nic z toho, co avizovali, konečně – každý máme „nějakého koníčka“. Takže proč ne… Podobná avíza objevů jsme slyšeli za ta léta i od Poláků. Ale zatím to zůstává v hájemství přání. Prakticky celá Evropa byla Němci obsazena a jako taková pracovala pro německý válečný stroj. Německou úroveň techniky dobře dokládají střely V-1 a V-2. Z těchto technologií spojenci po válce těžili hodně dlouho. Američanům v kosmickém programu pomohl Wernher von Braun. To se všeobecně ví. V našem protektorátu (v Čechách) se vyráběly komponenty do raket výše zmíněných. Protektorát Čechy a Morava po určitou dobu nebyl v dosahu spojeneckého letectva, což je i vysvětlením, proč se část výroby pro Němce odehrávala na našem území. Hovořím o prvních letech války.
Kdyby se porovnala kvalita zbraní 2. světové války? Jak na tom byla sovětská technika? Do jaké míry dodávky zbraní a proviantu z USA pomohly SSSR vyhrát válku v Evropě (při útoku na SSSR bylo 80 % německé armády vrženo proti svazu Sovětů)?
Pomoc to byla významná, stejně jako spojenecká jednání v Teheránu a v Jaltě. Nicméně to nebylo vyloženě rozhodující. Válečné útrapy nesl na svých bedrech v Evropě zejména SSSR. Technika sama o sobě nestačí, ještě musíte mít v sobě kus poctivého odhodlání. Lidský faktor je to podstatné. Co do kvality sovětských zbraní. Myslíte, že by měla RA výsledky, kdyby tam nutná kvalita nebyla?
Slovem bych chtěl zmínit dřívější historii, aby se nezapomínalo, jak Rusy „obtěžovali“ Švédové či francouzské síly Napoleona Bonaparta. Rusové získali totiž důležité válečné zkušenosti. Ruská armáda je napříč těmito časy armádou s významnými válečnými zkušenostmi. Proto lze konstatovat, že Rusové války nezačínají, ale zakončují. Dalších komentářů netřeba.
SSSR obdržel z USA automobily, letadla i tanky. Je to ale člověk, který techniku ovládá, který je rozhodujícím faktorem v každém konfliktu. Nemluvě o ruské průmyslové produkci, která se ke konci války nejen vzpamatovala, ale překonala samu sebe. Konečně ona půjčka a pronájem nebyla darem z nebe. SSSR to musel Americe dokonale splatit, což učinil. Moderní Ruská federace vyrovnala všechny své historické dluhy. Amerika vůbec na 2. světové válce zbohatla. Kdyby se mělo naopak takto rozsáhle válčit dnes, konflikt by už Severní Ameriku neminul.
Nový sarkofág jaderné elektrárny v Černobylu - Sputnik Česká republika, 1920, 26.04.2021
Názory
Spisovatel Štrait o výročí Černobylu: Bojím se víc japonského suši než ukrajinského obilí
Z Prahy zmizely všechny tanky T-34, které sloužily jako památníky. Poslední takový byl odtažen z VHÚ z Vítkova… 28. 4. 2021 je to i 30 let, co byl růžovou barvou zostuzen tank na Smíchově.
Na mnoha místech v ČR mizí památníky RA, růžový tank nemám ani chuť komentovat… Do hry vstupuje také legislativa, která, jak se mi doneslo, se staví už i proti tomu, aby takovouto techniku vlastnili soukromí sběratelé, nebo jim to aspoň komplikuje.
Jinak po dlouhá léta využívala trofejní techniku Československá armáda. V roce 1961 jsem byl na vojně v Českém Krumlově. Měli jsme tam OT 810 (okopírovaný německý HKL6p) … Ze sovětské výzbroje naše armáda po válce používala nějakou dobu T-34 i třeba letadla typu Jak. Během mé služby se tato technika poměrně rychle vyřazovala. Když jsem vojenskou službu končil, armáda již měla tanky T-55.
Bohužel vojenské památníky svou funkci splnily a pro mladou generaci atraktivní nejsou. Je neskutečné, že moderní averze postihla takové památníky, jako je socha maršála Ivana Koněva. To je fatální neúcta. Tank je tank. Zde hovoříme o člověku, jemuž naše země vděčí za přežití. Nevážíme si u nás už ani postavy Švermy, který přitom za války padl. Nelíbí se mi to. Pokud bude společnost sestávat z lidí bez historické paměti, pak nás stabilní budoucnost nečeká. Připomínám: 3 000 našich občanů se nevrátilo z totálního nasazení. 4 570 padlých bylo ve Svobodově armádě (1943-1945). V nacistických koncentračních táborech zahynulo 290 000 našich lidí. Čechoslováci samozřejmě umírali i na západní frontě. Proto si myslím, že je čas, abychom dnes čerpali poučení z minulosti a šli cestou produktivní spolupráce.
Velmi děkujeme za rozhovor.
* http://www.vhu.cz/exhibit/totalne-nasazeni-cesi-rok-1944/
** https://www.sudetsti-nemci.cz/cs/hist0/hist4/
Zprávy
0
Nejdříve novéNejdříve staré
loader
Chcete-li se zapojit do diskuse,
přihlaste se nebo se zaregistrujte
loader
Chaty
Заголовок открываемого материала