Registrace byla úspěšná!
Klikněte na odkaz v e-mailu zaslaném na adresu
Názory
Názory: komentáře k událostem, rozhovory s osobnostmi

Pražské povstání. Ruský historik vysvětlil, proč vlasovci nejsou hrdinové

CC BY-SA 4.0 / JensiD / Barikáda (cropped photo)Účastníci pražského povstání 5. května 1945 na barikádách
Účastníci pražského povstání 5. května 1945 na barikádách - Sputnik Česká republika, 1920, 05.05.2021
Sledujte nás na
Před 76 lety začalo povstání v Praze. Jakou úlohu sehráli v osvobození od nacistů poslední evropské metropole vlasovci, proč jim nebyli Češi vděčni, a kdo byli tito lidé, „bojovníky proti Stalinovi“ anebo obyčejní zrádci? Na otázky Sputniku odpověděl vědecký ředitel Ruské vojensko-historické společnosti Michail Mjagkov.
Pražské povstání začalo 5. května, v této době vlála nad berlínským Reichstagem již pátý den rudá vlajka. Čím se řídili organizátoři povstání? Je správně mluvit o tom, že mělo spíše politický než vojenský význam? Dá se srovnat s Varšavským povstáním Zemské armády (Armia Krajowa)? Během pražských bojů zahynuly 4 tisíce civilistů. Dá se mluvit o tom, že kdyby nebylo povstání, podařilo by se těmto obětím vyhnout?
Československo přestalo existovat jako stát v březnu 1939. Dále pak po celou válku pracovala fakticky celá česká ekonomika pro hitlerovské Německo. Víme, že dodnes známé české podniky dodávaly německé armádě tanky, motory, střelné zbraně, děla, atd. České tanky LT-35 a LT-38 se zúčastnily bojů hitlerovců proti Rudé armádě.
Na druhou stranu zabili čeští vlastenci s pomocí britské rozvědky šéfa protektorátu Čechy a Morava Reinharda Heydricha. Pak byly vypáleny Lidice, což je jedním ze symbolů zločinů nacistických okupantů. Sovětský svaz a Rusko na to nikdy nezapomněly. Nicméně je třeba říct, že český odboj byl fakticky minimální, a nedá se srovnat s tím, co se dělo na Slovensku, v Polsku, a samozřejmě na území Jugoslávie, a tím spíš SSSR.
V květnu 1945, když rudá vlajka již vlála nad Reichstagem, vznikla možnost přesunu části 1. Ukrajinské fronty Rudé armády pod velením maršála Koněva bezprostředně do Prahy. V oblasti protektorátu Čechy a Morava se soustředila jedna z největších německých armádních skupin Střed pod velením generála, polního maršála Ferdinanda Schörnera čítající přes 900 tisíc vojáků, téměř 2 tisíce tanků a přes tisíc letadel.
Toto seskupení bylo připraveno k odporu, připraveno zničit po sobě všechno. Proto bylo přijato rozhodnutí o provedení 6. - 9. května Pražské útočné operace, které se zúčastnila 1. Ukrajinská fronta pod velením maršála Koněva, 2. Ukrajinská fronta pod velením maršála Rodiona Malinovského, a 4. Ukrajinská fronta pod velením tenkrát ještě generála Andreje Jeremenka. Hlavní příčinou rychlého pochodu na Prahu bylo právě povstání organizované Československou národní radou. Přičemž vzplanulo právě ve chvíli, kdy začaly být patrné přípravy německých jednotek na rychlou evakuaci kvůli kapitulaci před americkými vojsky. Brzy vyšlo najevo, že Pražanům nestačí síly. Němci měli obrovské seskupení a byli připraveni potopit povstání v krvi a samozřejmě úplně zničit Prahu.
Když se v noci na 6. května obrátili Pražané na sovětské velení se žádostí o rychlejší ofenzívu, aby nedošlo k obrovskému a bestiálnímu zničení hlavního města, rozkázalo velení Rudé armády 3. a 4. tankové armádě pod velením Rybalka a Lelušenka, aby se mimořádně rychle pohybovala směrem k Praze. Nebylo to jednoduché tažení, měli překonat německou obranu, ztratili velký počet vojáků. Ztráty sovětských vojsk během Pražské útočné operace, jež byla poslední strategická operace Rudé armády v letech Velké vlastenecké války, činily 55 tisíc lidí, z toho přes 11 tisíc mrtvých. Byly to poslední dny války. Nicméně jsme přišli na pomoc Pražanům.
Jak se dá charakterizovat Pražské povstání? Byl to samozřejmě politický krok. Češi chápali, že válka skončila, a že je třeba zlepšit svoji pověst mezi státy protihitlerovské koalice, a na druhou stranu se pokusit o osvobození Prahy předtím, než do ní vstoupí Rudá armáda. Takže tady je podoba s Varšavským povstáním.
CC BY 4.0 / Heyduk / Praha český rozhlas 5.5.1945 (cropped photo)Padlí v boji během pražského povstání
Padlí v boji během pražského povstání - Sputnik Česká republika, 1920, 04.05.2021
Padlí v boji během pražského povstání
Řada historiků tvrdí, že když vlasovci zasáhli do Pražského povstání, přijali na sebe hlavní úder německé posádky, zablokovali letiště a zabránili bombardování Prahy ze vzduchu. Sovětská armáda byla ještě daleko, takže Prahu čekal varšavský scénář, tedy zničení množství historických budov. Jak byste charakterizoval úlohu vlasovců v osvobození Prahy?
Již na konci války přijali hitlerovci, kteří trpěli jednu porážku za druhou, rozhodnutí o nasazení na frontě Ruské osvobozenecké armády (ROA) pod velením Vlasova. První divize ROA pod velením generála Buňačenka podnikla jisté aktivní akce na Odře, postoupila o několik set metrů. Utrpěla ztráty, a tím to skončilo. Bylo jasné, že již nedokáže bojovat, a když se začala fronta rozpadat, Buňačenko, který předtím zradil Rudou armádu, zradil také Němce, a zahájil rychlý pochod na Prahu, aby se co možná nejdřív setkal s americkými vojáky a vzdal se jim. Když se blížil k Praze, ukázalo se, že tam vypuklo povstání. Vlasovci chtěli vypadat před Američany jako nevinní a pozitivní, proto se ho rozhodli zúčastnit, protože si mysleli, že je to konec, že se Němci již dali na ústup, že žádné boje nebudou. Když 6. května vstoupili vlasovci do Prahy, obsadili především ruzyňské letiště, kde se mimo jiné nacházely nové německé proudové letouny Me-262. Buňačenko nevěděl, že Američané nehodlají osvobozovat české hlavní město, proto měl za to, že se mu podaří zavděčit se Američanům, když jim předá nová nepřátelská letadla. Pouze potom postupovala 1. pěší divize Buňačenka dál do města a mysleli, že žádné zvláštní boje tam nebudou. Ve skutečnosti ale zahájili Němci urputný boj proti Pražskému povstání, a kdyby se situace vyvinula jinak, z vlasovců by nezůstalo nic. Ale když přišla zpráva, že 1. Ukrajinská fronta, sovětské tanky, jdou do Prahy, a že se spojenci zastavili 70 km západně Prahy, vlasovci všeho nechali a začali utíkat spolu s Němci na Západ. Jak to máme zhodnotit? Byli to zbabělí ničemové, kolaboranti, zrádci, jiná slova pro ně nemám. V osvobození Prahy nesehráli žádnou úlohu.
Dnes je v Česku rozšířen názor, že Prahu neosvobodila Rudá armáda, ale čeští povstalci za účasti vlasovců, protože německá posádka podepsala kapitulaci ještě před příchodem sovětských vojsk, která vstoupila do města ráno 9. května. Vzniká paradoxní situace, kdy Československo osvobodila Rudá armáda, ale jeho hlavní město se jakoby osvobodilo samo. Není v tom jistá vychytralost?
Nejde ani tak o vychytralost. Z hlediska historie to je nesmysl a příklad toho, jak se vydává žádoucí za skutečné. Až do rozpadu Varšavského paktu Češi uznávali, že bez Rudé armády by bylo povstání potopeno v krvi. Němci se bránili zoufale. Kdyby Rudá armáda nedorazila včas, utrpěli by Pražané mnohonásobně větší ztráty. Když časně zrána vtrhly tankové jednotky 3. a 4. tankových armád z Koněvovy fronty do Prahy, jak je lidé vítali! Koněv vzpomínal, že bylo ztraceno spojení s mnoha veliteli sovětských jednotek, kdy Moskva žádala informace. Ukázalo se, že Pražané doslova obklíčili naše velitele, vyhazovali je do vzduchu a zahazovali květinami, a ti prostě nemohli vyššímu velení ohlásit, kde se nacházejí a co se děje.
CC BY-SA 4.0 / JensiD / Prah ustup němců (cropped photo)Ústup německých vojáků během Pražského povstání 5. května 1945
Ústup německých vojáků během Pražského povstání 5. května 1945 - Sputnik Česká republika, 1920, 04.05.2021
Ústup německých vojáků během Pražského povstání 5. května 1945
Je známo, že čeští povstalci, i když mu poděkovali za pomoc, generála Buňačenka požádali, aby stáhl své jednotky z Prahy, protože „mají nepřátelský vztah k nejlepšímu příteli Československa – Stalinovi?“. Dá se říci, že Češi zradili ty, kdo jim prokázali službu? Proč to udělali: protože měli komunisté silný vliv na vedení povstalců, anebo ze strachu před Rudou armádou? Možná, že byly i nějaké jiné příčiny?
Za prvé, byl tam samozřejmě silný vliv komunistů. Dominovali ideově v České národní radě, která vyzvala k povstání. Byli tam však i lidé s jinými politickými názory, mj. i ti, kdo by chtěli, aby město osvobodili Američané.
Nijak neznevažuji památku českých vlastenců, kteří povstali, kteří umírali, ale každý hledá, co je pro něj nejlepší, a představitelé Národní rady – s kým bude pro ně nejlepší. A protože už bylo jasné, že se bez Rudé armády neobejdou, bylo přijato rozhodnutí ohledně vlasovců. Přitom velmi dobře chápali, že Buňačenkova divize sleduje vlastní cíle, a že její přítomnost v Praze může situaci jenom zkomplikovat.
Sovětská vojska vstupují do Vídně   - Sputnik Česká republika, 1920, 05.04.2020
Svět
„Byla uvolněna cesta na Prahu a Berlín.“ Historik sdělil podrobnosti osvobození Vídně
Iniciátor umístění pamětní desky vlasovcům v Praze starosta Řeporyjí Pavel Novotný v jednom interview řekl, že vlasovci chtěli osvobodit Rusko od stalinismu, a proto přistoupili na nucený svazek s Hitlerem, jehož stejně nenáviděli. Historik Kirill Alexandrov na otázku, jestli věděli vlasovci, že Hitler chtěl národy Ruska nikoli osvobozovat, ale ničit a zotročovat, odpověděl, že „to věděli, ale věřili, že tyto Hitlerovy cíle jsou nesplnitelné ani technicky, ani politicky“. Souhlasíte s důvody pana Alexandrova a pana Novotného?
Zrádcové si vždy hledali nějaké argumenty, aby se ospravedlnili. Vlasovské hnutí, které bylo ve skutečnosti málo početné ve srovnání s kolaboranty ve Francii, Belgii, Nizozemsku a Norsku, uvěřilo tomu, že Němci zvítězí, a že je tedy třeba sloužit novému pánovi. Heroizace Vlasova jakožto „bojovníka proti Stalinovi“ je vlastní nejen některým evropským státníkům, ale i jednotlivým našim spoluobčanům. Ve skutečnosti naložila sovětská moc se zrádci kolaboranty dost humánně: mnozí z nich byli později amnestováni a vykonávali dokonce významné funkce v sovětských stranických orgánech na Západní Ukrajině.
Existuje názor, že Vlasov by byl sotva zastřelen za neúspěch v roce 1942, kdy byla 2. útočná armáda, které velel, obklíčena a rozdrcena. Podotýká se, že sovětské velení poslalo speciální brigádu, která měla Vlasova vyhledat, zachránit a poslat na Stalingradskou frontu, generála si tedy vysoce cenili. Proč ale přešel na stranu nepřítele?
Je třeba brát v úvahu lidskou povahu a mravní zásady člověka. Vlasov zmalomyslněl a ztratil odvahu. Za neúspěchy nesli sovětští velitelé odpovědnost, byli trestáni, většina z nich se ale do armády vrátila. V roce 1942 armáda sovětského generála Ivana Maslennikova prakticky celá zahynula v důsledku jedné německé operace, a zraněný generál byl odvezen z obklíčení letadlem. Pak ale zastával vysoké velitelské funkce, a žádná kárná opatření proti němu nebyla podniknuta. Pokud jde o Sergeje Buňačenka, budoucího Vlasovova spolubojovníka v ROA, ten v roce 1942 na Zakavkazské frontě předčasně vyhodil do povětří most a odřízl tím cestu k ústupu sovětským jednotkám, které se nacházely na druhém břehu řeky. Byl odsouzen k smrti zastřelením, pak ale byl trest smrti nahrazen desetiletým vězením, který si měl odpykávat až po válce. Nicméně byl dost brzy jmenován velitelem brigády, která také utrpěla velké ztráty, a sám Buňačenko upadl o několik měsíců později do zajetí a přešel na stranu ROA.
Bývalý český diplomat a poslanec Milan Šarapatka v interview pro český portál Parlamentní listy odsoudil zvěčnění památky dvojnásobných zrádců Vlasovců a vyslovil názor, že za nynějších politických okolností se dá ROA využívat jako argument proti Rusku. Souhlasíte s tímto tvrzením? K čemu tento argument potřebují – aby zdůraznili, že sovětský lid nebyl zdaleka jednomyslný v podpoře komunistické vlády?
Využívá se toho samozřejmě proti Rusku. Podle mého názoru nás zahánějí do situace, v níž byl Sovětský svaz ve 30. letech – do situace obležené pevnosti. A musíme zaujímat útočnou historickou pozici. Podívejme se, co se odehrávalo tehdy v Evropě. Jakou politiku prováděla polská vláda vůči vlastním Židům? Antisemitismus. Jakou pozici zaujímali Češi v letech druhé světové války? Sloužili Německu. Jaký postoj zaujímala polská vláda v exilu? Nenávist k SSSR. A co neutrální země, třeba Švédsko, které dodávalo do Německa železnou rudu a uhlí? Proč bychom dnes nenastolili například otázku genocidy ukrajinského, běloruského a židovského obyvatelstva na území Západní Ukrajiny a Západního Běloruska ze strany Poláků ve 30. letech? Nemůžeme zapomenout ani na koncentrační tábor, který založily úřady Polské republiky ve městě Bereza Kartuska, jímž prošlo asi 10 tisíc Bělorusů a Židů.
Musíme jasně říci, že Hitlera přivedla k moci Evropa, a Sovětský svaz ji před tímto morem zachránil. A nesmíme samozřejmě mlčet mj. o vlasovcích.
Ivan Stěpanovič Koněv - Sputnik Česká republika, 1920, 27.01.2021
Česko
Maršál Koněv před 76 lety osvobodil Osvětim. Ale kdo si to dnes pamatuje? Názor
Zprávy
0
Nejdříve novéNejdříve staré
loader
Chcete-li se zapojit do diskuse,
přihlaste se nebo se zaregistrujte
loader
Chaty
Заголовок открываемого материала