Registrace byla úspěšná!
Klikněte na odkaz v e-mailu zaslaném na adresu
Názory
Názory: komentáře k událostem, rozhovory s osobnostmi

Biden nezíská mandát od celého Západu k jednání s Putinem

© REUTERS / Carlos BarriaPrezident Spojených států Joe Biden
Prezident Spojených států Joe Biden - Sputnik Česká republika, 1920, 06.05.2021
Sledujte nás na
Rusko-americká schůzka na nejvyšší úrovni se má konat v polovině června v Evropě, i když oficiální potvrzení zatím není a Kreml nepospíchá s odpovědí na nabídku Washingtonu. Všechno ale nasvědčuje tomu, že se za 40 dní setkají Putin a Biden v jedné z evropských metropolí.
Místo ještě zvoleno nebylo, ale s termíny je to již jasné, jednání se mohou konat 15.-16. června (případně jeden den, pokud summit bude jednodenní.) V této době se Biden bude již několik dní nacházet v Evropě, zavítá na summit G7 v britském Cornwallu (11.-13. června) a na summit NATO v Bruselu (14. června). A jako lídr západního světa, tedy v silné pozici, pojede na schůzku s Putinem, tak si to představují v USA. Co ale bude ve skutečnosti?
Vicepremiér Jan Hamáček - Sputnik Česká republika, 1920, 06.05.2021
Kauza Vrbětice
S*ru na Babiše, v Moskvě mám všechno domluvené: Seznam odhaluje, jak chtěl Hamáček zachránit ČSSD
Jednotný Západ formálně stále ještě existuje, kromě toho ujišťuje sebe i ostatní, že přežil těžké období rozkolu za Trumpova prezidentství, kdy byla zpochybněna jak atlantická solidarita, tak budoucnost aliance USA a Evropy. Jsme znovu spolu, radují se v Evropě, kdežto v USA stále zdůrazňují svoji věrnost spojencům a společným hodnotám.
Ale všechna tato halasná slova nedokáží skrýt rostoucí reálné rozpory mezi dvěma částmi společného organismu vytvořeného Anglosasy po druhé světové válce. USA chtějí i nadále vést Evropu za sebou, avšak Evropa si nemůže dovolit existovat dál jako mladší partner USA. Nejen proto, že se EU může zachovat a posílit jenom za úplné suverenity, ale také proto, že zápory z existence v sestavě jednotného Západu již dávno překračují klady.
Dokud atlantický projekt globalizace pod vedením Západu byl (přesněji řečeno zdál se) úspěšným, stačila Evropě úloha vedeného, což vysvětlovala tím, že patří ke koalici vítězů a pánů budoucnosti. Avšak jakmile se (po roce 2008) ukázalo, že žádná globalizace podle západních (anglosaských) měřítek nebude, ocitla se Evropa před nutností volby. Nechat všechno tak jak je a ocitnout se v táboře poražených (ano, za několik desetiletí, ale ta rychle uplynou), nebo se zaměřit na strategickou autonomii, která znamená nejen geopolitickou a vojenskou suverenitu, ale také možnost samostatně navazovat vztahy s centry síly vznikajícího vícepolárního světa, hrát vlastní partii v koncertu velkých mocností.
Evropská unie dodnes neučinila volbu, balancuje mezi věrností atlantické solidaritě (tedy zachování vazalské závislosti na Anglosasech) a náznaky na žádoucnost získání geopolitické suverenity, Za podobný nedostatek vůle je třeba platit, včetně vztahy s jinými centry síly a světovými velmocemi. Napětí s Ruskem, pak americký požadavek ohledně připojení k sankcím proti Íránu (tedy, obětovat vlastní zájmy), dále útok na vztahy mezi Evropou a Čínou. Evropa ztrácí mnohem více než získává, což si uvědomují jak prostí Evropané, tak evropské elity.
Co bude projednávat Biden v Evropě před schůzkou s Putinem? Totéž, co právě projednali v Londýně na schůzce ministrů zahraničí G7, tedy kladení odporu Rusku a Číně. Tentýž pořad jednání bude na summitu NATO, „agresivní akce Ruska a mezinárodní změny v bezpečnostní sféře související s posílením Číny“.
Západní aliance se tedy mění z geopoliticky útočící (diktující celému světu vlastní pravidla v procesu globalizace) v obrannou, takhle to přinejmenším vypadá z hlediska rétoriky. Co řekl na londýnském summitu německý ministr zahraničí Heiko Maas?
„Je to schůzka liberálních demokracií, které chtějí společně čelit autoritářským režimům v celém světě.“ Tedy, stará písnička o autoritářských Putinovi a Si Ťin-pchingovi, kterou zazpíval nedávno v Kongresu Joe Biden. Ano, Maas přitom hovoří také o tom, že EU je připravena provádět spolu s USA „politiku, jejíž cíl spočívá v tom, aby se nekopaly nové jámy a nerozpoutal se nový konflikt mezi Východem a Západem.“ Ve skutečnosti to však vypadá tak, že se evropští atlantisté jako například Maas přizpůsobují absolutně ideologickému tažení proti „autokratům“ vyhlášenému Bidenovou administrativou.
Ideologická klišé, stejně jako řeči o tom, že Čína a Rusko „si začaly první“, pouze zastírají banální věc, Evropě navrhují účast v zadržování Ruska a Číny, tedy ve výhodné politice pro Anglosasy. Přičemž toto zadržování se má konat hlavně na účet Evropanů. Nejde o zřeknutí se Nord Stream 2 (Berlín ho uhájí), ale o zbavení Evropanů práva samostatně určovat rozsah a sféry svých vztahů s Čínou, Ruskem, Íránem atd.
Jan Hamáček - Sputnik Česká republika, 1920, 06.05.2021
Kauza Vrbětice
Kriminalisté z NCOZ vyšetřují okolnosti Hamáčkovy cesty do Moskvy
Evropu tedy chtějí vrátit do stavu, v němž byla před založením EU, do časů studené války, i když dokonce I tenkrát dokázali Evropané občas hájit své zájmy. První plynovody, východní politika SRN na začátku 70tých let za Brandta, samostatná hra Francie, zájmy italského byznysu v SSSR, to vše existovalo jak v letech zmírnění napětí ve vztazích mezi USA a SSSR, tak v letech růstu napětí mezi Washingtonem a Moskvou. Dnes se Evropanům jen stěží daří uhájit dokonce i tu 50 let starou úroveň samostatnosti ve vztazích s Ruskem. Může se jim líbit podobná situace? Samozřejmě ne.
Proto nebude mít Biden na schůzce s Putinem žádný mandát na jednání vydaný jednotným Západem, ať už se pronášejí ve společných deklaracích G7 a NATO jakkoliv vznešená slova o společné „obraně Ukrajiny“, o „svobodě pro Navalného“ a cokoliv dalšího. Biden bude muset hovořit s Putinem jako prezident USA, a dokonce i když se pokusí jednat jako „císař Západu,“ neučiní to na ruského prezidenta žádný dojem.
Symbolicky logickým místem summitu by mohla být Vídeň, a to nejen kvůli více než rozumnému postoji Rakušanů (kteří nejsou v NATO a důsledně hájí své právo na vzájemně výhodné vztahy s Ruskem). Vídeň již dvakrát hostila sovětsko-americké vrcholné schůzky, přičemž obě se konaly právě v červnu, v roce 1961 mezi Kennedym a Chruščovem a v roce 1979 mezi Brežněvem a Carterem.
Oba summity byly jedinými schůzkami těchto prezidentů. Po nich (ale ne v jejich důsledku) následovalo vyhrocení vztahů. Nicméně byla v roce 1979 podepsána ve Vídni Smlouva o omezení strategických zbraní, z níž se potom stala START-3, kterou v únoru prodloužili Biden a Putin. Bidenovi, který rád vzpomíná na své mýtické schůzky s Brežněvěm, a který právě navštívil Cartera, to bude také příjemné.
Zprávy
0
Nejdříve novéNejdříve staré
loader
Chcete-li se zapojit do diskuse,
přihlaste se nebo se zaregistrujte
loader
Chaty
Заголовок открываемого материала