Registrace byla úspěšná!
Klikněte na odkaz v e-mailu zaslaném na adresu
Názory
Názory: komentáře k událostem, rozhovory s osobnostmi

Dnes zněla Olšany Kaťuša. Potká vojenský hřbitov osud sochy Koněva či polského tanku č. 153?

© Sputnik / Vladimír FrantaSputniku poskytl rozhovor na Klárovĕ plukovník Emil Kulfánek poté, co uctil památku konce druhé světové války v Evropĕ
Sputniku poskytl rozhovor na Klárovĕ plukovník Emil Kulfánek poté, co uctil památku konce druhé světové války v Evropĕ - Sputnik Česká republika, 1920, 09.05.2021
Sledujte nás na
U Památníku sovětských vojáků na Olšanech v Praze se i letos 9. května kladly věnce. Kvůli dozvukům epidemie vše bez oficiálních projevů. Hroby sov. vojáků jsou opraveny, ale z Prahy a jiných českých měst mizí památníky Rudé armády či svůj ráz mění pietní místa. Vojenské pohřebiště na Olšanech v nebezpečí? I na to se ptáme našich respondentů.
Vážený pane plukovníku, během oficiální části kladení věnců na vojenském hřbitově Olšany u památníku Rudé armádě se 9. května 2021 vystřídali velvyslanci třeba Běloruska, Arménie, Kazachstánu, Ruské federace; byli zde i politici, prozatím nezazněl žádný projev. Jak si to vysvětlujete? (Na vzpomínkové akci až později hovořil Petr Šimůnek /KSČM/, Marta Semelová či Milan Krejča /KSČM/). Jak si to vyložit?
Plk. Emil Kulfánek: Podle pozvánky, kterou jsme obdrželi z Velvyslanectví RF, měl pietní akt probíhat separátně, tzn. oficiální část byla od deseti do jedenácti hodin. Ve vymezených časech kladly věnce státní delegace z velvyslanectví, působících v České republice. Takto dnešek vnímáme my v Českém svazu bojovníků za svobodu.
Pokud se podíváte, jak se v čase vyvíjí forma připomínání 9. května, zaznamenáváte změny? Je tu nějaký posun?
Posun se projevuje, může za to usnesení Parlamentu EU ze září 2019. Tento dokument o evropské paměti přenastavil veškerý pohled na události druhé světové války, co se týká jejího začátku, průběhu i konce.
Mohli jste si jinak všimnout, že předevčírem zde pokládali věnce k hrobu vojáků ukrajinské národnosti členové velvyslanectví Ukrajiny. Prohlásili tu oficiálně, že Československo osvobodila ukrajinská armáda. Bylo to už prezentováno v oficiálních médiích. Je to samozřejmě podvod. Ukrajinské fronty byly součástí Rudé armády jakožto armády Sovětského svazu (SSSR).
Ještě loni jsem na náhrobcích vojáků RA zaznamenal emblémy s nahnědo zbarvenými hvězdami a překříženými samopaly. Hnědá se asociuje s barvou fašismu. Naštěstí jsou dnes emblémy zelenavé s patinou, evokuje se tím ušlechtilá koroze mědi či mosazi… Je to pozitivní aspekt v rámci staronového trendu, když se odstraňují památníky?
Starší emblémy byly odstraněny a nahrazeny novými. Toto ale není v dikci Magistrátu hlavního města Prahy, nýbrž Velvyslanectví Ruské federace. Jinak dříve v minulosti emblémy na náhrobcích vojáků RA bývaly vyrobeny z mosazi, jejich barva byla hnědo-červená. Asi před pěti šesti lety někdo část emblémů odcizil. Ty, které vidíte teď, ty by měly být už konečnou verzí po rekonstrukci náhrobků.
Mohl bych se ještě zeptat na roli vlasovců? Stále více slýcháme, že oni osvobodili Prahu a v Řeporyjích jim vztyčili oslavný kůl osazený jakýmsi piditančíkem…
Základem vlasovců byly německé jednotky SS. Správní kompetenci nad vlasovci měl štáb SS, tento štáb také povýšil plukovníka Buňačenka do hodnosti generála. Spekulovat o tom, že Vlasovova armáda „osvobozovala“ Prahu, je zcestné. Vlasovci zde prováděli bojovou operaci, sledujíce jen a pouze své vlastní zájmy. Chtěli si nahnat body, které by jim pomohly, až budou zajati Američany u Plzně.
Podobně jako Vlasovci uvažovali Poláci ze Svatokřižské brigády. I ona „toužila“ padnout do amerického zajetí. Tito Polští vojáci bojovali v závěru války proti SSSR a ocitli se na území Protektorátu (na cestě k Američanům ji nebránil wehrmacht, pozn. aut.).
Akcentace role vlasovců sráží význam pražských povstalců (kterých padlo na 3 000 /srovnej se třemi stovkami padlých vlasovců v Praze/, pozn. aut.), povstalci z Prahy však neměli šanci proti Němcům, kterým šla na pomoc dobře ozbrojená posila ve formě divize od Drážďan. Kdyby se již v rámci Pražské operace neblížili Sověti, tato divize by Pražské povstání utopila v ještě větší krvi. Nelze tudíž zpochybňovat úlohu Rudé armády v osvobození Prahy.
Není to jen o počtu padlých vojáků té či oné strany. Jde také o to, jak velké území je obsazeno a kontrolováno pozemními vojsky. Území obsazené Rudou armádou (na našem území) bylo větší než kterékoli jiné. Těžko to vysvětlíte někomu, kdo nerozumí vojenskému řemeslu, kdo neví, co je válka. Vysvětlujte něco takového také dnešním historikům, kterým je kolem třicítky a moc by chtěli popisovat události druhé světové války „dle jednotlivých událostí“… Oni se v historických štábech nenacházeli a čerpají od jiných historiků a také patrně ze své fantazie. Jak se pak může dorost vůbec něco kloudného dovědět?
Děkujeme za rozhovor.
Socha maršala Koněva, která dříve stála v Praze-6. Archivní foto - Sputnik Česká republika, 1920, 21.09.2020
Názory
Kulfánek s Hamplem ke Koněvovi a k regionálním pomníkům, které se před očima potichu mění
Sputnik se dále na názor ptá Petra Šimůnka z KSČM: Co říkáte na charakter dnešního připomínání osvobození Prahy a Československa Rudou armádou? Oficiální proslovy dnes nezazněly. Proč?
Petr Šimůnek. Mě už v ČR nepřekvapuje vůbec nic. V srdcích našich občanů je 9. květen spojen s osvobozením Prahy, ukončením Pražské operace, a tudíž ukončením druhé světové války v Evropě, co se alespoň týká katastru Prahy.
Bohužel se najdou i skupiny lidí, kteří jsou pro přepisování historie. Nedávno jsme bránili sochu maršála Koněva. Jsme pevně přesvědčeni o tom, že se brzy objeví na veřejnosti. Bojujeme za to, aby si mladá generace zapamatovala, co se skutečně odehrávalo v květnu pětačtyřicátého roku.
Obecně bojujeme za nápravu poměrů. Pokud jste se předtím ptal na emblémy na náhrobcích vojáků RA, na světě jsou lidé, kteří se živí krádežemi barevných kovů. Původní emblémy byly z mědi. Považuji to za obrovsky nevděčné vzhledem k historii, ba za lidský hyenismus, krást tyto artefakty… Snad ostraha pražských hřbitovů pracuje tak, jak má. Důstojné pohřebiště, místo spočinutí padlých vojáků v Praze pořád máme. Jsme na to patřičně hrdi.
Památníky RA se postupně v Praze likvidují, viz nejen socha Koněva, ale i odtažení T-34 z VHÚ na Vítkově. O hrobech RA na Olšanech z mainstreamu zaznívá, že někteří sovětští vojáci zemřeli na choroby až po válce, že se nejedná ve všech případech o padlé Sověty. Hrozí tu proto redukce tohoto hřbitova? Nepotká jej osud odstraněného tanku z nám. Kinských, odinstalované sochy Koněva či sundané pamětní desky (s poděkováním maršálu Koněvovi), která měla od konce války své místo na věži Staroměstské radnice?
Asi by to byla poslední kapka naší trpělivosti. Toto je prokazatelné místo, kde odpočívají v hrobech rudoarmějci. Co se týká toho odstranění tanků jakožto památníků RA: něco podobného potkalo i polský tank č. 153 v Mělníku, už jsem slyšel, že hrozí odstranění tanku v Ostravě, tento tank (jako československý) tenkrát jako první přijel přes řeku do centra města. Myslím si ale, že normální lidé nahlíží na současné události a chápou je jako varování před příchodem mladé nezkušené pravice.
Stačí si vybavit svět 30. let, kdy doba směřovala k propuknutí plnohodnotného mezinárodního konfliktu. Stále si umíme vybavit svět za Hitlera, resp. jak to tehdy vypadalo v našem pohraničí. Nacisté i dnes mají mezi některými našimi lidmi své přisluhovače. Poperme se o to, aby odkaz Rudé armády zůstal.
Milan Krejča: Patřím k těm občanům našeho hlavního města, kteří nezapomínají na to, že 9. 5. 1945 obyvatele Prahy osvobodila Rudá armáda, která přijela Pražanům na pomoc, ti i 9. 5. stále bojovali na pražských barikádách. Je důležité nezapomínat, že do našeho města přinesla svobodu od nacistů Rudá armáda. Je mrzuté, že jsme dnes svědky neustálého překrucování historie, kdy dochází ke špinění památky našich osvoboditelů, viz zničení památníku maršála Koněva.
Primátor Hřib také sliboval, že místo Koněvovy desky bude instalována na věž radnice deska díků Rudé armádě za osvobození města. Tak nebyla. Připomínám, že původní deska s poděkováním Koněvovi, byla instalována na věž z popudu tehdejšího československého prezidenta Edvarda Beneše. V rámci rekonstrukce věže staré radnice tato deska byla sňata. Zastupitelka města Semelová se explicitně ptala primátora města Zdeňka Hřiba, jaký bude její osud. Hřib měl tehdy slíbit onu děkovnou desku celé Rudé armádě. Doposud však ani náznak toho, že by Hřib měl svůj slib splnit.
Děkujeme všem za rozhovor.
Zprávy
0
Nejdříve novéNejdříve staré
loader
Chcete-li se zapojit do diskuse,
přihlaste se nebo se zaregistrujte
loader
Chaty
Заголовок открываемого материала