Registrace byla úspěšná!
Klikněte na odkaz v e-mailu zaslaném na adresu
Názory
Názory: komentáře k událostem, rozhovory s osobnostmi

Grospič: Pozitiva KSČ výrazně ovlivnila životní standarty o celé dvacáté století

© Sputnik / Přejít do fotobankyIII. sjezd Komunistické strany Československa, 1925
III. sjezd Komunistické strany Československa, 1925 - Sputnik Česká republika, 1920, 17.05.2021
Sledujte nás na
Před sto lety bylo v Československu založeno komunistické hnutí. Těšilo se velké podpoře hned od svého vzniku a za první republiky patřilo mezi nejsilnější v Evropě. Nezahynulo ani po listopadu, dnes je však na ústupu. Komunistická myšlenka má budoucnost, je třeba ji jen uchopit, uvedl Sputniku poslanec a místopředseda ÚV KSČM Stanislav Grospič.
Nástup komunismu v Československu se dnes snaží představovat jako vnucený. Dokonce se hovoří o tom, že v roce 1945 Rudá armáda Československo neosvobodila, ale přinesla novou okupaci. Jak však uvádí bývalý člen KSČ, později disident a český premiér, Petr Pithart, „my jsme si na rozdíl od Maďarů a Poláků komunisty vybrali dobrovolně“. Skutečně sovětské jednotky byly po válce z území Československa staženy a v prvních volbách v osvobozené zemi většinu hlasů získali komunisté. Co stojí za těmito pokusy přepisovat historii a kdo z nich těží
K lítosti těch, kteří období nacistické poroby zažili, přibývá neustále snah přepsat historii. Vždyť tomu není tak dlouho, co Evropský parlament přirovnal vinu za rozpoutání 2. světové války jak na Nacistické Německo, tak na Sovětské Rusko. Myslím si, že nakonec dějiny ukáží onu historickou pravdu. Bude to trochu bolet. Hovořil jsem o generačních intervalech. Nyní jsou v plné síle vnuci a dospívají pravnuci těch, kteří byli na základě poválečných dohod mocností z Československa odsunuty. Cítí, že ještě oni a nikdo dále nemůže svést úspěšný boj o navrácení majetků a politických práv. Proto musíme říkat historickou pravdu nejen o období nacistické okupace českých zemí, rozbití Československa, ale o celém období první Československé republiky.
Komunistická strana se těšila velké voličské podpoře hned od svého vzniku. Za první republiky KSČ patřila mezi nejsilnější komunistické strany v meziválečné Evropě. Po 2. světové válce popularita KSČ vzrostla – komunisté zvítězili v prvních poválečných volbách a členská základna dosáhla více než milionu lidí. Jak lze vysvětlit takovou popularitu?
Zrod Komunistické strany Československa nebyl jednorázovým rozhodnutím a jednoduchou záležitostí. Zrada České sociální demokracie a její podíl na roztočení světové války byl veliký. Do atmosféry společenského napětí vystupovalo bouřlivé pětiletí let 1917 až 1921, naplněné ohlasem Velké říjnové socialistické revoluce, ale bez nadsázky všeho dění v Rusku v roce 1917.
Touha českého dělnictva, rolníků, živnostenstva zdeptaných dlouhým válečným konfliktem byla obrovská. Přesto zrod KSČ nebyl jednoduchý. Marxistická levice sice získávala rychle politický vliv pravicového křídla podporovaného vládou Československa, ta se snažila ustanovení marxistické levice a komunistické strany odkládat. Mohu vzpomenout prosincovou stávku 1920, boj o Lidový dům.
Již 21. září však vyšlo první číslo Rudého Práva. Následně 16. až 17. ledna se v Lubochni konal sjezd sociální demokracie Slovenska, který se stal ustanovujícím sjezdem komunistické strany na Slovensku. 12. března 1920 v Liberci proběhl ustanovující sjezd německé sekce KSČ a 14. až 16. května 1921 se konal slavný ustanovující sjezd KSČ v Obecním domě v Praze v Karlíně, kde zazněla ona slova B. Šmerala „Jsme komunisté”. Nu a 30. října až 4. listopadu 1921 se konal slučovací sjezd KSČ v Národním domě na Smíchově.
© Foto : Official site of Parliament of the Czech RepublicMístopředseda KSČM JUDr. Stanislav Grospič
Místopředseda KSČM JUDr. Stanislav Grospič - Sputnik Česká republika, 1920, 17.05.2021
Místopředseda KSČM JUDr. Stanislav Grospič
KSČ si prošla ve dvacátých a třicátých letech minulého století složitým vývojem, mnohdy brutální perzekucí. Na druhou stranu stále vždy tam, kde se bojovalo o dělníky, drobné živnostníky. Po upevnění svých řad v roce 1929 na V. sjezdu se ze značné míry zbavila oportunismu. I když tehdy od ní odešla řada bývalých sociálních demokratů a intelektuálů, volební potenciál si udržela. To bylo velice významné.
Myslím i internacionální pomoc našich interbrigadistů, jichž bylo přes tři tisíce v občanské válce ve Španělsku v letech 1936 až 1939, zocelila tvář strany. Svůj kredit v době nacistické okupace pak strana ještě více mezi lidmi prohloubila. Nebylo jiné politické strany, která přinesla tolik lidských životů za svou vlast.
Dnes jsou však komunisté, stejně jako tradiční levice, na ústupu. Můžeme mluvit o krizi levicové myšlenky v České republice?
Dá se to tak nazvat. Po 2. světové válce se většina zemí východní Evropy vydala cestou budování lidovědemokratických zřízení. Zcela určitě to byla reakce na dosud nejstrašnější válku a také opět inspirací Sovětským svazem, že je možné překonat kapitalistické uspořádání světa. Ostatně nebyly to jen země Evropy, ale i Asie – Čína, Vietnam, KLDR. Rozpad koloniální soustavy po celém světě mnoho desítek zemí k tomuto kroku inspiroval. Snaha překonat kapitalismus a budovat sociálně spravedlivější společnost, socialismu nastavily laťku především země západní Evropy. Zrod Evropské unie ze tří navenek nezávislých společenství uhlí a oceli, atomu a volného hospodářského trhu nebyl samovolný.
Komunisté byli střídavě členy vlády ve Francii, výrazně participovali obdobně na politické moci i v Itálii. Sociální demokraté a ještě spíše socialisté pochopili nutnost hledání formy překonání hospodářských krizí než co nejmenšího narušení sociálního smíru. Možná je to jeden z důvodů hovořit o krizi levicových myšlenek v České republice.
Přesto každý třetí Čech tvrdí, že za socialismu bylo lépe. Čím se podle Vás vysvětluje tak vysoké hodnocení socialistické éry a zároveň nízká popularita těch, kteří by v politickém smyslu měli být spojováni s touto dobou?
Přes všechna dehonestační období od roku 1945 do roku 1989 se výraznou měrou zvedla životní úroveň. Byl vytvořen promyšlený ekonomický základ rozvoje společnosti. Vytvořený zemědělský průmyslový komplex byl schopen pokrývat výraznou spotřebu domácí produkce potravin. Je pravda, že se tak dělo díky neustálým blokádám ze strany kapitalistických zemí, kde mnohdy vládly socialistické vlády, s častými problémy a obtížemi. Možná lidé více v první fázi roku 1989 a následujících vnímali tyto nedostatky, zbytnění komunistické strany v pevnou nomenklaturu. Pozdější probuzení v kupónové privatizaci, prvních ekonomických krizi textilního průmyslu, likvidaci vyspělého hutnictví na Kladensku, bankovní krize byly pro některé již jen hořkým poznáním. Nyní však od těch dob uplynulo dva a půl generačního intervalu a stojíme před stejnými problémy, ale i novými výzvami.
Po roce 1989 se řada komunistických stran ve východní Evropě buď rozpustila, nebo se reformovala…
Naše strana si rovněž prošla, dovolím si říci, že v současné době i prochází, bouřlivým vývojem. Založena byla 30. března 1990 a poměrně rychle získala a udržela až do dnešních dnů kredit ve společnosti. Dnes ji padá. Nemyslím si, že je to až tak vinou tzv. nedůsledné politiky KSČM! Jako spíš skutečností, že přichází nové generace lidí, kteří vše, o čem jsme v tomto rozhovoru hovořili, vnímají více méně historicky.
Je podle Vás komunistická myšlenka stejně aktuální jako před sto lety? Má budoucnost?
Je stále stejně aktuální a je na komunistickém hnutí vysvětlit pracujícím, že osmihodinový pracovní den není nic, co zde musí být trvale. Vysvětlit, že stále existuje neokolonialismus, vykořisťování lidské práce a to dokonce ve vyspělých průmyslových zemích i v Česku. Komunistická myšlenka má budoucnost, je třeba ji jen uchopit.
Oficiální pohled Čínské komunistické strany na roli Mao Ce-tunga v historii Číny zní, že 70 % Maových činů bylo správných a ve 30 % chyboval. Pokud se podíváme touto optikou na KSČ, jak by se rozdělila procenta?
Takový pohled bych ponechal na historiky, ekonomiky, těm, kteří se zabývající společenskými vědami. Subjektivní pohled je, že pozitiva výrazně ovlivnila životní standarty o celé dvacáté století.
Zprávy
0
Nejdříve novéNejdříve staré
loader
Chcete-li se zapojit do diskuse,
přihlaste se nebo se zaregistrujte
loader
Chaty
Заголовок открываемого материала