Registrace byla úspěšná!
Klikněte na odkaz v e-mailu zaslaném na adresu
Мужчина работает с планшетом на компьютере - Sputnik Česká republika, 1920
Názory
Komentáře k událostem, rozhovory s osobnostmi

Zeman se omluvil Srbům za bombardování. Foldyna: Srbové jsou pro vztah jak s Východem, tak Západem

© AP Photo / Dimitri MessinisBombardování Bělehradu
Bombardování Bělehradu  - Sputnik Česká republika, 1920, 18.05.2021
Sledujte nás na
Dnes je na návštěvě ČR srbský prezident Alexandr Vučić. Během dne svým facebookovým postem zaujal hradní mluvčí Jiří Ovčáček, který sdělil, že Miloš Zeman se omluvil srbskému lídru za bombardování Jugoslávie. Nyní se na celou věc ptáme poslance Jaroslava Foldyny z SPD, který má k Srbsku blízko, a který se s Vučićem setkal.
Pane Foldyno, vzpomínám si, že pozice Miloše Zemana byla před dvaceti lety taková, že ČR nehlasovala proti náletům na Jugoslávii, protože jsme jako novopečený člen NATO nechtěli hnedka rebelovat… Proto by mě zajímalo, co říkáte na to, že prezident Zeman se omluvil svému srbskému protějšku Aleksandru Vučićovi, který je nyní na návštěvě České republiky.
Foldyna: V politice jsem už nějaký ten pátek. U všech těchto událostí jsem vlastně byl. Vzpomínám si na tehdejší sociál demokratický sjezd, 70 % účastníků vyjádřilo tenkrát solidaritu občanům Jugoslávie, čímž byl míněn balkánský kontext tamních občanských konfliktů. Členové partaje odsoudili postup NATO; do Aliance jsme vstoupili 12. března a za 14 dní (24. 3. 1999) pak začaly údery proti Jugoslávii.
Spíš bych se vyjádřil k otázce ze strany NATO, zda povolíme přelety vojenských strojů Aliance přes naše území, dotaz směřoval od Madeleine Albrightové. Dávali jsme si na čas. Jinak vláda ČR byla poslední vládou členské země NATO, která se k transferu armád měla vyjádřit. Podstatné je to, že NATO zaútočilo bombardováním na svazovou republiku Jugoslávie, a to bez mandátu OSN, čímž porušilo Washingtonskou úmluvu. Má se to tak, že NATO mohlo zasahovat mimo členské území, ale jen s mandátem OSN, který dán nebyl. Tohoto si byl vědom i tehdejší premiér Miloš Zeman a tehdejší prezident Václav Havel. Proto se nejspíše spolehli na to, že sice nebudeme rebelovat, ale že věc určitě zastaví Organizace spojených národů, k čemuž bohužel nedošlo. ČR poté iniciovala česko-řeckou iniciativu, která vyzývala k ukončení bombardování. Zde se dost angažoval Miloš Zeman, dával najevo rozčarování s tím, že se používá vojenská síla proti civilním cílům. Miloš Zeman dnes říká, že jej to celé roky trápí, proto se dnes prezidentu Srbska omluvil.
Český prezident Miloš Zeman a srbský prezident Aleksandar Vučić - Sputnik Česká republika, 1920, 18.05.2021
Česko
Zeman přijal srbského prezidenta Vučiće na Hradě. Udělil mu Řád bílého lva
Proč tak neučinil dříve?
Nejsem za něj schopen odpovědět. Ale mohu konstatovat, že kontext omluvy zahrnuje skutečnost, že ČR prostřednictvím Miloše Zemana neuznala Kosovo; prezident nejmenoval velvyslance. Ostatně tak neučinil ani prezident Klaus, a to přece svědčí o našem postoji ke konfliktu. Česká republika má nyní v Kosovu „jen“ Chargé d'affaires…
Tehdejší vláda byla nejednotná v otázce bombardování. Někteří členové dokonce chodili na veřejné demonstrace s protestem…
Vzpomínám si, že Grégr, Špidla a další, že ti nesouhlasili. Oponovali vládě. Mezi tuto skupinu patřil i Pavel Dostál. Zmíněné osobnosti rozporovaly postup NATO. Nebyli jsme v této otázce jednotní, to tedy rozhodně ne. Jenže realita byla taková, že přes naše nebe přelétaly bombardéry NATO a přes naše území jezdily vojenské vlaky.
Na to si i já dobře vzpomínám. Ale vážně: přece stačilo, abychom tenkrát jako člen NATO zvedli svůj hlas proti, v důsledku čehož by se žádná vojenská kampaň proti Srbsku nekonala. Srbsko nás ostatně podrželo v čase invaze vojsk Varšavské smlouvy v roce 1968. Určitě jsme to Srbům tak trochu dlužili…
Tehdy postup Aliance rozporoval německý spolkový kancléř Gerhard Schröder, a i spousta italských generálů, kteří věděli a říkali, že jsme bombardovali nesprávnou stranu. Velmi si vážím omluvy Zemana. Proto se zatím omezím na to, co jsem řekl.
Knesset - Sputnik Česká republika, 1920, 18.05.2021
Česko
„Rád bych vyjádřil svůj hluboký vděk za Vaše přátelství.“ Zeman dostal dopis z Izraele
Pár bomb spadlo omylem do blízkosti Itálie.
Ale také Bulharska. Značným dílem jsou zde vinni tehdejší generální tajemník NATO Javier Solana spolu s paní Albrightovou, tehdejší ministryní zahraničních věcí USA – ti jsou za vojenskou kampaň proti Jugoslávii zodpovědní především.
Alexandr Vučić odjel z Hradu do Parlamentu ČR. Co je smyslem návštěvy? Přece nepřijel jen kvůli omluvě od Zemana.
Palcové titulky srbských novin o Zemanově omluvě to vzaly jako jedno z hlavních. Srbsko to velmi citlivě vnímá. Prezident Srbska Vučić přirovnal kroky Zemana ke vstřícnému postoji, který se dostal Srbsku při vzniku Jugoslávie, kdy Masaryk a král Petar podepsali v roce 1922 smlouvu o přátelství. Jejím heslem bylo – „Věrnost za věrnost, lásku za lásku“. Srbský prezident přijel především rozvíjet vztahy mezi oběma zeměmi. Sledujme události.
Vzpomínám si, že se Ruská federace v roce 1999 blýskla nečekaným obsazením letiště v Prištině. Tehdejší generál-major NATO Michael Jackson – ačkoli Rusko bylo v tu dobu mnohonásobně slabší, než je dnes –, odmítl s Rusy cokoli dělat, protože prý nechtěli riskovat třetí světovou válku s RF. To až dnes zní věty Aliance či některých českých politiků, že „Rusko rozumí jen síle“, viz vyjádření německé ministryně obrany Annegrety Kramp-Karrenbauerové či bývalého vyslance v Rusku doktora Petra Koláře. Jak si ty události vybavujete vy?
Ano, tenkrát šlo o tzv. „jelcinovské“ Rusko. Osobně jsem přesvědčen, že kdyby se to celé odehrávalo dnes, kdy je Rusko daleko více sebevědomé, kdy má za sebou reformu ozbrojených sil a kdy se nadechlo po neutěšených privatizačních letech devadesátých, myslím si, že i Srbové by dopadli lépe, že by si to Západ pečlivěji promyslel, zda zasype Bělehrad bombami. Jenže to bylo právě tak, jak si to pamatujeme. Nálety trvaly 78 dní. Asi 2000 lidí zahynulo.
Jen připomínám, že v 90. letech Rusko Západu ustoupilo, kam až mohlo. Vojensky se stáhlo z Evropy, ruské strategické bombardéry a rakety rozřezávaly přímo v Rusku pneumatické kleště (Západ s tím pomohl…), přes území RF se později dopravovaly (za prezidenta Medveděva) vlaky s mírotvorci do Afghánistánu. Rusko také zrušilo většinu svých vojenských základen, které mělo ve světě. A sám Boris Jelcin po rozpadu SSSR hovořil v Kongresu USA, kde dokonce pronesl slova o tom, aby Bůh žehnal Americe… Nicméně se vás chci zeptat. V době bombardování Jugoslávie jsem zaslechl myšlenku, že se někdo ze Srbska vyjádřil tak, že by možná pomohlo, kdyby se Srbsko rychle stalo součástí RF. Vzpomínáte si na to?
Jak říkám, bylo to Jelcinovo Rusko, vzhledem k tomu, co jste připomněl, se mi právě proto nezdá pravděpodobné, že by Rusko roku 1999 mohlo tehdy Jugoslávii pomoci více, než čím skutečně pomohlo. No a ten pokus včlenit Srbsko do RF? Doba byla zjitřená. Dané řešení prosazovala marginální skupina, která se snažila otevřít právě toto téma. Zmínil jste generála Jacksona. Ten repliku o neochotě rozpoutat třetí světovou válku tlumočil Generálu Clarkemu. Clarke se účastnil dokonce sjezdu ČSSD. Tehdy jsem ostentativně dával najevo, že takový člověk by na sjezdu v Praze neměl být…
Město Novi Sad za bombardování NATO - Sputnik Česká republika, 1920, 18.05.2021
Česko
Zeman se omluvil za Zemana. Co zamlčela Pekarová Adamová?
A kde by měl být?
Nejspíše ve vyšetřovací vazbě v Haagu.
Co dnešní Srbsko? Míří do NATO? Míří do EU? Asi už odrostla mladá generace, která nemá trauma z roku 1999…
Nedovedu si představit, že by Srbsko vstoupilo do NATO.
Srbsko do této organizace přece nemůže vstoupit, dokud se Aliance neomluví. Totéž bych čekal, že udělá vůči Srbsku i EU. Vezměte si rodinu Milicy Rakić, již zabila bomba v dubnu 1999. A kolik jiných takových rodin bylo…
Mladá generace? V Srbsku působí řada nekomerček, stejně jako u nás. Jsou řízeny zahraničím, aby vychovávaly mladé ke správnému názoru; ospravedlňují útok NATO na tehdejší Svazovou republiku Jugoslávii. Srbové jsou větší vlastenci než Češi. S tím se rodí. 500 let trpěli v Osmanské říši, zanechalo to stopy na srdci srbského národa. Nedovedu si představit, že by národ srbský přímo bažil po NATO či EU… U nás je jiná situace, kdy mladá generace opouští hodnoty, ale je fakt, že i v Srbsku tyto tendence najdeme.
Nemohl byste to vyjádřit nějak určitěji?
Myslím, že Srbsko se vrátí k politice volného jezdce na Balkáně, což byl postoj Titův. Srbové si to nebudou chtít kazit ani s Východem, ani se Západem.
Pane Foldyno, děkujeme za rozhovor.
Zprávy
0
Nejdříve novéNejdříve staré
loader
Chcete-li se zapojit do diskuse,
přihlaste se nebo se zaregistrujte
loader
Chaty
Заголовок открываемого материала