Registrace byla úspěšná!
Klikněte na odkaz v e-mailu zaslaném na adresu
Názory
Názory: komentáře k událostem, rozhovory s osobnostmi

Proč ruská armáda byla a bude v Arktidě. Názor

© Sputnik / Vera KostamoNárodní park Ruská Arktida
Národní park Ruská Arktida - Sputnik Česká republika, 1920, 22.05.2021
Sledujte nás na
Moskvě neustále vytýkají militarizaci severu. Tato „drsná vojna“ ve sněhové poušti s ledními medvědy je nutná právě proto, aby zůstávala Arktida podle otřelé diplomatické formulace „územím dialogu“. A to rovnoprávného dialogu.
Předsedat Arktické radě bude teď dva roky Rusko. Tato organizace se zabývá hlavně ekologickými, vědeckými a sociálními problémy a je v zásadě mírumilovná, stejně jako její emblém, na němž je zobrazena roztomilá polární liška.
To ale nebrání členským zemím Rady v tom, aby se pravidelně navzájem obviňovaly z militarizace regionu. A skutečně: jednou se zatoulá do norského civilního přístavu americká atomová ponorka schopná nést jaderné zbraně a podruhé uspořádá Rusko pro západní novináře exkurzi na základnu, kde probíhá ukázkový trénink raketových komplexů Bastion.
V Arktidě lidé přežívali, jak se dalo
O svém znepokojení „nároky NATO na Arktidu“ hovořil ruský ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov. V NATO prohlásili, že členské země Aliance projednají na svém červnovém summitu rozšiřování vojenských možností ze strany Ruska v Arktidě, protože Moskva rozvíjí v současné době svůj vojenský potenciál v tomto regionu více než kdykoli jindy po studené válce.
Arktidě je věnována stále větší pozornost. V mnohém kvůli tomu, že se tam Rusko vrací. Z doby Sovětského svazu zůstaly Rusku v Arktidě osady, lidé a zájmy, ale nebyly prakticky žádné zdroje ani politická vůle k jakémukoli promyšlenému rozvoji. Lidé byli ponecháni na pospas osudu a přežívali, jak se dalo. Rezavěly lodě a ponorky, podařilo se však zachovat část flotily ledoborců a větší část infrastruktury. A v posledním desetiletí začal plánovitý rozvoj v arktickém směru: objevily se státní programy a začala výstavba vojenských základen, vznikly plány těžby užitkových nerostů, a dokonce se znatelně zvýšil objem přepravy zboží po strategicky důležité Severní mořské cestě. Do Arktidy se vrátili ruští vojáci – přesněji řečeno, nikam ani neodcházeli, teď ale dostali zdroje potřebné pro plánovitý rozvoj. A to vyvolalo na Západě nervozitu.
Eventuální agrese ze severu
Zvláštnost Arktidy spočívá v tom, že Rusko tam má největší území a nejvážnější zájmy.
Severní mořská cesta zajišťuje přepravu milionů tun nákladu z Dálného východu a z arktických přístavů do Evropy. V perspektivě se bude zkapalněný plyn z arktických nalezišť na severu Ruska přepravovat do terminálů v Archangelsku právě Severní mořskou cestou. To je strategicky důležitá dopravní tepna, kterou je třeba bránit, protože porušení její funkce způsobí hospodářství země vážné problémy.
V Arktidě, na Kolském poloostrově, se nacházejí hlavní základy Severního loďstva, které bude, pokud se něco stane, čelit hlavním silám NATO na moři. Úloha loďstva se zvyšuje zejména v současných podmínkách tání ledů a zmenšení stálého ledového příkrovu v Arktidě. Rozšiřuje to zóny možného hlídkování lodí a ponorek a také zpravodajské činnosti.
V Arktidě se nachází několik klíčových polygonů ruských ozbrojených sil, mj. hlavní polygon na souostroví Nová země. Atomové výbuchy se tam nyní neprovádějí, ale jak vidíme z programu vývoje okřídlené rakety s jadernou pohonnou jednotkou Burevestnik, je podobný polygon nutný (nemluvíme-li samozřejmě o ekologických aspektech podobných projektů). Z polygonu Pleseck v Archangelské oblasti se vypouštějí vojenské umělé družice Země a zkouší se různé raketové komplexy. Právě nad Arktidou procházejí trasy letu raket, které se vypouštějí z Plesecku, z polygonu Ňonoksa a z akvatoria arktických moří. Pozorování podobných zkoušek mohou poskytnout mnoho informací o ruském raketovém a jaderném potenciálu.
Přes arktický vzdušný a kosmický prostor vede nejkratší cesta pro raketové, jaderné a letecké útoky na Rusko zpoza oceánu. Právě v Arktidě má Rusko obnovit na nové technické úrovni systém protivzdušné obrany a rozmístit síť základen protivzdušné obrany s raketovými komplexy, zachycovacími stíhačkami a radary velkého dosahu. Na arktických souostrovích Země Františka Josefa a Novosibiřské ostrovy byly postaveny dvě základny ruských ozbrojených sil – Arktičeskij trilistnik a Severnyj klever. Tyto základny se staly centry protivzdušné a protilodní obrany. Systémy zbraní rozmístěné na těchto základnách nemohou ve skutečnosti nijak uškodit námořní dopravě v severním Atlantiku a jsou opravdu čistě obranné. Avšak vznik dobře vybavených ruských vojenských základen v Arktidě samozřejmě Západ vnímá jako potenciální hrozbu.
Na arktických letištích může Rusko rozmísťovat strategické bombardéry Tu-95MS, Tu-22M3 a Tu-160 a také letecké hypersonické raketové komplexy Kinžal s nosiči MiG-31, které se mohou užívat jak proti pozemním, tak i proti mořským cílům. Avšak Rusko nebude moci krýt těmito systémy zbraní celý Atlantik a stěží mohou být považovány za nástroje agrese. Přitom jsou v Arktidě tak obrovské vzdálenosti, že k úplné kontrole vzdušného prostoru má Rusko ještě velmi daleko. Možná, že více méně pevný štít protivzdušné obrany se podaří vytvořit v průběhu patnácti až dvaceti let. Stěží k tomu dojde dříve, protože je třeba zařídit síť letišť, vojenských základen a radarů. A to je dost nákladné.
Národní park Ruská Arktida - Sputnik Česká republika, 1920, 22.05.2021
Svět
Japonsko vyzvalo k tomu, aby byl Rusku kladen odpor v Arktidě
Drahé, ale nutné
Nutnost vážné vojenské výstavby v Arktidě vyvolává určité otázky a kritiku, protože cena tamního rozvoje vážnější infrastruktury je velmi vysoká a investice jsou mimořádně dlouhodobé, zatímco jeden rubl investic v jiných regionech, například do výstavby silnic v nearktické Sibiři nebo na Dálném východě, dává hospodářský efekt už v dohledné budoucnosti. A proto vojenský rozvoj arktickým směrem je v mnohém tím, čemu se v ruské obranné sféře říká „demonstrace vlajky“. To je, když lodě vykonávají nevojenské akce (například manévry) v té či oné části světového oceánu, jen aby jiným státům ukázaly, že prý tu máme určité národní zájmy.
A v Arktidě má Rusko také životní zájmy. A je připraveno tyto zájmy hájit.
Zprávy
0
Nejdříve novéNejdříve staré
loader
Chcete-li se zapojit do diskuse,
přihlaste se nebo se zaregistrujte
loader
Chaty
Заголовок открываемого материала